Článek
V pondělí statistici zaznamenali 4503 nových nákaz covidem. Čísla jsou nejvyšší za poslední rok.
Reálné počty ale mohou být ještě mnohem vyšší. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to zdůrazňuje Evžen Bouřa, strukturní virolog z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Přesto podle něj omezení zdravotnického systému jako za pandemie zatím nehrozí. „Čísla stoupají úžasnou rychlostí. Ale řekl bych, že se na rozdíl od začátku pandemie není čeho bát,“ uklidňuje v rozhovoru.
Kromě covidu se ovšem v Česku ve velkém šíří také chřipka, RSV (respirační syncyciální virus) nebo zápal plic z Číny. Příznaky všech nemocí jsou si podobné, vyžadují ale rozdílnou léčbu.
Poslední týdny sledujeme obrovský nárůst nových případů nákazy covidem-19. Čím to je?
Počty nakažených covidem rostou strašně moc. A to se plošně netestuje – existují lidé, kteří mají příznaky, a tak se otestují sami. Kdyby se testovala celá společnost jako dřív, počty nakažených budou daleko vyšší.
Je to způsobené obecně obdobím zimy, kdy se respirační onemocnění šíří rychleji. Stejně tak chřipka, RSV a další. Jestli je tu ještě nějaký důvod, tak je nám zatím skrytý.
Jak vážná situace momentálně je?
Čísla stoupají úžasnou rychlostí. Ale řekl bych, že se na rozdíl od začátku pandemie není čeho bát. Počty případů lidí s covidem, kteří jsou třeba na umělé ventilaci na umělém dýchání, dramaticky nerostou. Mírný nárůst tam ale samozřejmě je.
To znamená, že varianta viru, která momentálně koluje, se umí hodně dobře šířit. Způsobuje nemoc, která je nepříjemná, ale nezabíjí. Minimálně ne ve srovnání s tou původní variantou. Což je pro nás dobrá zpráva.
Takže podle vás například nějaké omezení zdravotnického systému nehrozí?
Myslím, že se to nestane, v tomhle ohledu jsem optimista. Hodně by mě to překvapilo.
Jaká varianta je momentálně nejčastější?
Šíří se tu omikron a její další vývojové varianty.
Plošné testování není potřeba
V čem je specifická?
To nevíme. Důvodem je právě ta absence globálního testování. Dřív bylo povinné, takže jsme přesně věděli, kolik procent nakažených je bezpříznakových, kolik procent má příznaky, kolik procent se pak dostane do nemocnic a kolik procent lidí bude mít bohužel hodně těžký průběh a může i umřít. To teď nevíme – nikdo neví o lidech, kteří jsou bezpříznakoví.
Bylo by to podle vás potřeba?
Já jakožto virolog bych ta data samozřejmě moc rád věděl, bylo by to zajímavé. Ale stálo by to miliardy a společnost hodně úsilí. Myslím, že by to nebyly dobře vynaložené peníze.
Zasahuje teď onemocnění nějakou konkrétní skupinu lidí?
Ohrožené skupiny se nijak nezměnily. Jsou to stále spíše starší lidé. Dále také lidé se skrytými zdravotními problémy, o kterých třeba vůbec nemusí vědět – mají například slabší srdce a vůbec o tom neví. A projeví se to až při infekci.
Zároveň nastoupila chřipková epidemie. Co způsobuje kombinace těchto onemocnění?
Těch nemocí tu máme několik. Kromě covidu chřipku, RSV virus, ještě se nám šíří zápal plic z Číny. Příznaky jsou podobné u všech těchto infekcí. Takže vy onemocníte, ale nevíte, co vám je. Ale samozřejmě každá z nich se léčí jinak, bylo dobré vědět, s čím člověk onemocněl.
Co by měl člověk s těmito příznaky tedy dělat?
Správný postup je udělat si nejdříve aspoň test na covid – žádný praktický lékař nebude mít radost, když k němu přijde kašlající člověk s covidem. Další důležitý test je CRP, který určí, jestli je infekce bakteriální nebo virová. Zmiňovaný zápal plic je totiž bakteriální, zabírají na něj tedy antibiotika.
A samozřejmě praktický lékař může pomoci. Myslím si, že správně by mu měl člověk zavolat a postup s ním zkonzultovat.
Doufám, že se brzo dostanou do prodeje testy, které budou určovat vícero nemocí. Aby vám jeden antigenní test řekl, jestli máte covid, chřipku, RSV virus anebo zápal plic. To by určitě všem hodně pomohlo.
„Infekcím se nevyhnete“
Existuje vůbec nějaký způsob, jak se teď chránit?
Samozřejmě se dá izolovat, ale myslím si, že v reálném životě ta možnost není. Pokud se nechcete odstěhovat na Antarktidu nebo někam do hor, asi se infekcím nevyhnete.
Jak situaci ovlivňuje očkování?
I když se lidé naočkovali v historii proti nemoci, na kterou se umíralo, neznamenalo to, že se už nemůžou nakazit. Ale vždycky to znamenalo, že budou mít lehčí průběh a že nezemřou. A to se od té doby nezměnilo.
Zvykli jsme si, že existují i vakcíny, které jsou tak skvělé, že vás ochrání i před nákazou. Ale obecně je vakcinace spíš o tom, že máte lehčí průběh a že vás nemoc neohrozí na životě.
Je potřeba tedy očkovat dál.
Určitě. Doporučil bych to všem starším lidem a těm, kteří mají maligní onemocnění. Když dostanou covid, opravdu je to může vážně ohrozit na životě.
A pak jsou i lidé, kteří si myslí, že jsou zdraví, ale mají nějakou skrytou zdravotní vadu a očkování by jim mohlo pomoci. Ale nebudou o tom vědět. Samozřejmě pro úplně zdravého mladého člověka to není třeba, ale i když si myslíte, že jste mladý, zdravý člověk, nemáte úplně jistotu, že je to pravda.
