Článek
Proti původnímu návrhu ze začátku prosince obsahuje nově také následky očkování proti covidu-19, u nichž bude možné o odškodné žádat. Jde například o anafylaktický šok, záněty srdce nebo krevní sraženiny. Povinné očkování nařídilo bývalé vedení resortu od března příštího roku pro lidi nad 60 let a vybrané profese od března. Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli uvedl, že vyhlášku do poloviny února upraví. Povinnost podle věku by v ní dál být neměla.
Podezření na nežádoucí účinky očkování eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), do konce listopadu jich bylo nahlášeno asi 9 300 z 13,5 milionu podaných vakcín. O odškodnění za trvalé následky mohou lidé žádat už nyní, počítá s tím zákon, který podávání těchto vakcín v České republice umožnil a který byl schválen v prosinci loňského roku. Na konci listopadu takových žádostí ministerstvo podle serveru Lidovky.cz evidovalo 15, šest zamítlo.
Po očkování pozorně sledujte příznaky myokarditidy a perikarditidy, jako je dušnost, silný tlukot srdce a bolest na hrudi, a pokud se u vás vyskytnou, ihned vyhledejte lékařskou pomoc.
Nová vyhláška stanoví u každé z 11 nemocí, proti níž se v Česku povinně očkuje, seznam nežádoucích účinků, za které je možné o odškodnění žádat. U covidu-19 by se jednalo o anafylaktický šok, záněty srdečního svalu (myokarditida a perikarditida), snížení počtu krevních destiček s vyšším rizikem krvácení (imunitní trombocytopenie), vznik krevní sraženiny a její uvolnění do krevního řečiště (tromboembolie) nebo akutní otoky končetin související se sníženým krevním tlakem a zahuštěním krve (syndrom kapilárního úniku). U každé komplikace vyhláška také stanoví, v jakém čase po očkování se musí vyskytnout.
Anafylaktický šok je silná alergická reakce, systémová porucha, se kterou vyhláška počítá po různých druzích očkování. Jde o kolaps dvou či více orgánových systémů, který může být i smrtelný. Objevuje se v řádu minut po očkování a nejpozději do čtyř hodin po podání očkovací látky. Příznakem mohou být poruchy srdečního rytmu, nízký krevní tlak či otok hltanu, průdušnice nebo hrtanu.
V prosincovém hodnocení bezpečnosti vakcín od firmy Pfizer/BioNTech se rizikem vzniku zánětů srdečního svalu zabýval Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Frekvence těchto nežádoucích účinků je podle něj velmi vzácná, může se tak objevit nejvýše u jednoho z 10 000 očkovaných. Studie ukázaly, že mírně vyšší je po druhé dávce a u mladých mužů a chlapců.
„Po očkování pozorně sledujte příznaky myokarditidy a perikarditidy, jako je dušnost, silný tlukot srdce a bolest na hrudi, a pokud se u vás vyskytnou, ihned vyhledejte lékařskou pomoc,“ uvádí k tomu SÚKL. Podobné komplikace jsou podle odborníků možné u různých viróz včetně chřipky či covidu-19, při nákaze covidem-19 jsou častější než po očkování proti ní.
Zdravotníci a očkovaní nebo jejich rodiče hlásili SÚKL před epidemií covidu-19 řádově stovky až tisíc podezření na nežádoucí účinky za rok, počty postupně klesají. Nejčastěji jsou to lokální reakce v místě vpichu, jako závažné se ale hodnotí téměř všechny účinky. Závažné a neočekávané musí zdravotníci hlásit ze zákona.
Vedlejších účinků vakcín proti covidu-19 bylo nahlášeno do konce listopadu přes 9 300, SÚKL je dál prověřuje a výrobci hlásí. Z nich byly ve více než dvou třetinách případů reportovány celkové příznaky, jako je horečka, zimnice, únava, malátnost nebo reakce v místě vpichu. Zhruba 750 příznaků se týkalo ovlivnění cévního systému, kam mohou spadat ty méně závažné od chladu na konci končetin po snížení počtu krevních destiček s vyšším rizikem krvácení (imunitní trombocytopenie). Podobně bylo hlášeno asi 460 příznaků ovlivnění kardiovaskulárního systému, kam se zahrnují mírné příznaky od zrychleného či zpomaleného tepu a bušení srdce po záněty. Podrobnější rozdělení hlášených příznaků podle závažnosti ale SÚKL neuvádí.
Lidé nahlásili do konce listopadu také 129 podezření na úmrtí po očkování. Jde o časovou souvislost, kdy zemřela osoba, která byla dříve očkována. SÚKL upozorňuje, že taková souvislost nemusí znamenat souvislost příčinnou a každé hlášení reportuje evropským úřadům a dále prověřuje. Další hlášení plánuje SÚKL zveřejnit 6. ledna příštího roku.
