Koronavirus napadl i operátory. O2 ví, kolik stálo heslo „zůstaňte doma“

Jak pandemie proměnila Čechy? Datový provoz podle šéfa O2 Jindřicha Fremutha vyrostl v první vlně pandemie o dvacet procent, v té druhé o dalších dvacet procent a lidé daleko víc řeší kvalitu své domácí wifi sítě.

Operátorovi ale chybí volání v rámci roamingu – ať už Čechů ze zahraničí, nebo zahraničních turistů u nás. „Řádově se tady bavíme o poklesu výnosů o stovky milionů korun,“ říká Fremuth s tím, že tomu firma musela přizpůsobit i svá očekávání na letošní rok.

O2 se chce teď zaměřit na televizi, kterou čeká velká proměna a kde jsou stále možnosti růstu. „U simek v mobilních telefonech se už o nějakém velkém navyšování nebavíme, penetrace je více než 120 procent, na druhou stranu tu však vzniká spousta nových zařízení, někdy se tomu říká internet věcí, které také vyžadují připojení na mobilní síť, ať už fyzickou, nebo virtuální sim kartou. Tohle jsou služby, kde se dá růst velmi dynamicky. Prostor pro růst je pochopitelně i u televizních služeb. Česká republika je mimochodem zemí, kde je jedna z nejnižších penetrací placené televize,“ dodává Fremuth.

My jsme teď ve vašem dohledovém centru, kde vidíme veškerý provoz ve všech sítích. Jak se změnil v pandemii?

Všichni jsme svědky masivního přesunu práce domů. Už v první fázi pandemie došlo k citelnému nárůstu datového provozu. Datový provoz sice roste kontinuálně, ale když tento přirozený růst očistíme, můžeme říct, že jarní vlna způsobila nárůst 20 procent a teď ta druhá dalších 20 procent. Nárůst provozu dat jak v mobilu, tak fixních sítích je výrazný.

Kromě dat, jak se z pohledu operátora změnili Češi v pandemii?

Lidé začali mnohem víc řešit kvalitu své domácí wifi sítě. Je to samozřejmě přirozené, protože když v jeden moment máte celou rodinu doma a mnohem víc zařízení se připojuje do wifi sítě, vytváří to větší nároky. My jsme v minulosti přišli s produktem O2 Smart Box, který má za cíl dodat zákazníkům kvalitnější wifi pokrytí v domácnosti. Zájem o něj narostl minimálně o 50 procent během celého předchozího roku.

V loňském roce jste sice zvýšili zisk o sedm procent, přesto vaše finanční výkonnost, alespoň podle vašeho komentáře, zůstala za očekáváním. To je tolik znát ten výpadek roamingu?

Jsme na sebe nároční, ale je pravda, že výsledky byly za naším interním očekáváním. Přímý dopad byl určitě do roamingového provozu – což jsou nejenom cesty našich zákazníků do ciziny, ale i návštěvníci České republiky. Jsme velmi turistická země a to se projevilo. Řádově se tady bavíme o poklesu výnosů o stovky milionů korun.

Kolika procenty se podílí roaming na výnosech?

Když se na to podíváme z pohledu minut, jsou to jednotky procent – to není zásadní podíl. Nicméně výpadek v řádu nižších stovek milionů korun je pro firmu naší velikosti samozřejmě znát.

I vzhledem k tomu, že se turisté hned tak nevrátí a Češi necestují, jak jste nastavili očekávání na letošní rok?

Tohle pro nás byl opravdu problém – jak pandemie postupovala, dívali jsme se s určitou nadějí do budoucna, že se situace začne stabilizovat. V podstatě k tomu nedošlo. Během léta sice došlo ke zlepšení roamingového hovoru v rámci států EU, ale u volání mimo EU, ať už návštěvníků u nás, nebo turistů venku, registrujeme pokles 80 až 90 procent celý rok.

Jak pandemie změnila zákazníky? A jak změnila vás jako operátora?

Začali jsme mnohem univerzálněji fungovat v distribučních kanálech. Abych uvedl konkrétní příklad – využíváme naše pobočky na to, aby fungovaly i jako callcentra. My jsme byli ze dne na den schopni poslat lidi domů na home working, aby se připojili do systémů přes počítač. Tím jsme vyřešili epidemickou situaci v místech, kde se koncentruje hodně lidí, a zároveň nám to otevřelo oči. Proč když lidé mohou pracovat z domu, by to nemohli dělat z poboček? V podstatě jsme využili pobočky k tomu, aby začaly fungovat jako distribuovaná call centra. Druhou věcí, která je ještě důležitější a je to spíš výsledek mnohaleté práce, je, že mezi sebou distribuční kanály víc spolupracují.

Budou se zaměstnanci po pandemii do call center vracet?

Už se nikdy nevrátí do té původní podoby. Nechci ale, aby to vyznělo, že to je výsledek pandemie. Měli jsme to v plánu a pandemie celý proces urychlila.

Kolik máte call center?

V Česku máme tři klíčové lokality. Je tam něco mezi tisícem a patnácti sty lidmi. Naším dlouhodobým cílem je, aby distančně pracovaly minimálně dvě třetiny.

Takže už nebudete potřebovat ani ty prostory?

Bude to mít pozitivní dopad i na nemovitostní stránku věci. Uděláme ty provozy mnohem efektivnější a pro ty lidi, kteří tam budou dál chodit, mnohem příjemnější. Menší. Cílem není lidi dostat navždy pryč a nikdy se s nimi nesetkat. Spíš jde o to, aby tu rutinní měřitelnou práci byli schopni dělat flexibilně z domu. My ale musíme dál trénovat a školit.

Na konci loňského roku jste měli necelých šest milionů zákazníků. Na kolik se to dá navýšit?

Šest milionů je číslo, které odpovídá počtu registrovaných mobilních služeb. Kromě toho máme řádově 850 až 860 tisíc zákazníků na pevném internetu a zhruba 530 tisíc aktivních služeb na televizi. U simek v mobilních telefonech se už o nějakém velkém navyšování nebavíme, penetrace je více než 120 procent, na druhou stranu tu ale vzniká spousta nových zařízení, někdy se tomu říká internet věcí, které také vyžadují připojení na mobilní síť, ať už fyzickou, nebo virtuální sim kartou. Tohle jsou služby, kde se dá růst velmi dynamicky. Prostor pro růst je pochopitelně i u televizních služeb. Česká republika je mimochodem zemí, kde je jedna z nejnižších penetrací placené televize.

Televizi asi pandemie také hodně pomohla…

Bezpochyby, a nejenom počtem, ale i provozem. Během pandemie, kdy jsou všichni doma, se úplně změnil vzorec sledování televize. To, čemu jsme říkali prime time, se přelilo do celého dne. V některých momentech ta špička trvá celý den.

Čím nové zákazníky do jednotlivých služeb nalákáte? Budou to ceny? Nové tarify? Co bude v té nabídce pro letošní rok?

Určitě bude pokračovat trend balíčkování služeb. Máme produkty řady O2 Spolu, kdy si zákazník může spojit dohromady několik druhů služeb – mobilní telefony, domácí internet, televizi a další služby. Tohle je trend, který bude pokračovat… Naší další prioritou bude práce na O2 TV. Ta televize prochází bouřlivým rozvojem a teď pracujeme na velmi velkém projektu – změny platformy televize.

Co přechod na novou platformu přinese zákazníkovi?

Za prvé, dojde k radikálnímu zrobustnění služby. Bude tedy připravená na mnohem větší zákaznický růst a mnohem větší provoz než do teď. Projeví se to ve stabilitě, v dostupnosti a podobně. Druhá věc je, že dojde k obměně a k modernizaci všech uživatelských rozhraní. To znamená aplikace, na kterou se díváte na notebooku nebo v telefonu, rozhraním v settopboxu nebo smart TV se změní.

Když mluvíte o televizi – váš majitel, PPF, má i Novu. Uvidíme více synergií mezi O2 TV a Novou?

Náš vztah s Novou je takový, řekl bych vícedimenzionální. Na jednu stranu se dá říct, že to je naše příbuzná z pohledu vlastnických struktur. Na druhou stranu, jsme zároveň zákazníkem Novy, protože od ní, stejně jako od spousty dalších televizí, odebíráme obsah. Pochopitelně se budeme bavit nad možnými synergiemi, ale v tuhle dobu ještě nic na trhu není.

A typově – kde by se ty synergie nabízely?

Pokud bych měl říct jednu věc za všechny, operátor jako O2 má jednu výhodu, a to obrovskou zákaznickou bázi, se kterou má vybudovaný dlouhodobý vztah. To je velmi cenná věc. Nejenom pro komerční televizi, ale pro kohokoli, kdo se snaží oslovit masu lidí. Tady se nabízí to, že se dá naší zákaznické báze využít pro komunikaci různých typů nabídek, produktů a služeb, které třeba televize bude mít.

Vy jste v několika městech spustili pilotní komerční provoz 5G, co ukázal?

Vyzkoušeli jsme si vlastnosti sítě v reálném provozu. Když se podíváme čistě na základní parametry, třeba rychlost přenosu dat, je v Praze ve srovnání se 4G sítí řádově trojnásobná. Pak je tam mnohem rychlejší odezva, která umožňuje mnohem interaktivnější práci mezi koncovým zařízením a serverem. A v neposlední řadě je to otázka, jak efektivně dokážeme využít pro ten datový provoz spektrum.

Jak bude rozšiřování sítí 5G pokračovat?

Chystáme se na obrovskou modernizaci naší rádiové sítě. Jinými slovy, budeme měnit naši kompletní rádiovou síť, ve spolupráci s naším dodavatelem Cetin, za technologie Ericsson. Ruku v ruce s tou obměnou půjde spuštění 5G sítě. Tak jak budeme postupně po republice vyměňovat síť, budeme zároveň zapínat 5G.

Jaký je harmonogram? Kolik procent území bude pokryto v letošním roce? Kdy celé Česko?

Když se podíváte na rozvojová kritéria, která nám stanovuje regulátor, tak 5G službu by mělo dostat do pěti let 70 procent populace. V tento moment můžu říct, že náš rozběh bude mnohem rychlejší. Nechci být úplně konkrétní, ale bude výrazně rychlejší. Budeme začínat pochopitelně od těch nejhustěji obydlených oblastí, protože tam je nejvíce potřeba pracovat s kapacitou.

Letos máte v plánu co?

Určitě se zaměříme na Prahu. A kromě toho i několik dalších míst a měst. Nejde jenom o velká města, ale půjdeme na úroveň okresů.

Můžeme tedy říct, že do dvou let budete mít pokryto polovinu Čechů?

Chtěl bych se vyhnout potvrzení tohoto odhadu, ani ho nevyvrátím, takže to není daleko od reality. Kde je tedy ta realita? Myslím si, že do dvou let mít 50 procent populace není něco, co je nedosažitelné. Je to ambice, která si myslím je nějakým způsobem reálná.

Proč by měl být obyčejný uživatel telefonu rád, že bude 5G?

Téma 5G je na jednu stranu atraktivní, ale protože je technicky složité, tak se příliš zjednodušuje a někdy víc, než je zdrávo. Ten první a všem pochopitelný dopad je: Budete mít v mobilu rychlejší data. A ta data obecně budou dostupnější ve více místech.

Budou pak data levnější, nebo naopak dražší?

Data budou levnější tak, jak neustále zlevňují. Za poslední rok se zvýšila průměrná spotřeba dat zhruba o 50 procent. Došlo tam k velmi výraznému nárůstu, a přitom se výnos na zákazníka nezměnil, takže efektivně cena dat jde výrazně dolů.

Přesto jsou stále země, které mají data výrazně levnější.

Tam záleží, jak se na to díváte a jak to počítáte. V tento moment my drtivou většinu nových zákazníků získáváme do balíčků a tam je cena dat úplně jiná, než když se podíváte na ten běžný.

Pokud bychom opustili balíčky, tak asi se se mnou nebudete hádat, že jinde jsou data levnější. Půjdou u nás ceny ještě níž?

Půjdou níž, stejně jako šly níž doteď.

Krátce k aukci – vy jste podmínky napadli žalobami a stížností u Evropské komise. V jakém je to stavu?

Stížnost u Evropské komise i žaloba u Městského soudu v Praze dál trvají a jsou v procesu. Podle nás byly podmínky nastaveny svým způsobem diskriminačně a neférově. I s ohledem na to, že se retroaktivně měnily podmínky, za kterých operátoři můžou se spektrem nakládat. My si myslíme, že zpětně se věci nemají měnit.

Může se stát, že třeba Evropská komise rozhodne o zrušení té aukce?

To mohu těžko predikovat – osobně si myslím, že ke zrušení aukce nutně nedojde. Evropská komise asi může nesouhlasit a může dávat výtky k národnímu regulátorovi. To by se potom muselo dostat do dalších fází právního boje. Ale pro nás je důležité už jenom to, aby se to nezametlo pod koberec.

Budete se případně soustředit i na nějakou další fázi právního boje?

Nechtěl bych teď predikovat, uvidíme, jak se celá věc vyvine. V tento moment naše žaloba trvá a uvidíme, jak městský soud zareaguje.

Dopomůže aukce k tomu, aby v České republice klesly ceny, jak si od ní sliboval ministr Havlíček ?

Osobně si myslím, že aukce není to, co řídí ceny. Ceny řídí trh, konkurence, nabídka, poptávka.

Nebude tedy chybět další operátor? Ten by možná s cenami zahýbal víc.

Když se podíváte na ostatní trhy, větší nebo i menší trhy Evropy, tak nenajdete příliš mnoho trhů, já bych skoro řekl žádný, na kterém působí více než tři velcí operátoři. Specifikum telekomunikačního průmyslu je, že to je průmysl extrémně investičně náročný a jeho přílišná fragmentace prostě nefunguje ekonomicky. Není to o tom, že máme v České republice tři operátory – třeba jenom ve spektru 3,5 GHz licenci drží šest operátorů. Když to srovnáte s Německem, což je řádově osmkrát větší trh, tak tam jsou čtyři operátoři.

Tedy to volání po čtvrtém „velkém“ operátorovi u nás bylo podle vás od začátku „nonsens“?

Nechtěl bych to hodnotit jako „nonsens“. Spíš bych řekl, že kdybyste se mě zeptala, jestli bych do toho dal svoje vlastní peníze, tak bych odpověděl, že ne.

Když jsme zmínili trh, o Vodafone údajně projevil zájem ČEZ? Změnilo by to nějak rozložení trhu?

O tom se mi těžko spekuluje. Omezím se na to, že řeknu, že by to bylo trošku neobvyklé. Nejsem si vědom, možná s výjimkou jedné věci, že by bylo obvyklé, aby energetická firma vstoupila do telekomunikací tímhle způsobem. Nevím, nakolik je ta celá věc jen spekulace, ale z tohoto pohledu jde o něco velmi neobvyklého.