Koronavirus nabourá plány Schillerové. Jak moc, se teprve ukáže

Známý český biochemik Jan Konvalinka, který se zabývá viry, na sociálních sítích poznamenal, že se nebojí koronaviru, ale reakcí na něj.

„Bojím se, že moji vyděšení spoluobčané pod vlivem mediální masáže vykoupí základní potraviny a nebude co k večeři. Bojím se, že populističtí politici ve snaze předvést svaly zavřou hranice a pošlou celou Evropu do recese,“ napsal Jan Konvalinka na Facebooku a vyzval lidi, aby si myli ruce, jedli ovoce a zeleninu a nenechali se vystrašit.

Recese to zřejmě nebude. Podle ekonomů je ale už teď jisté, že šířící se nákaza koronaviru a zejména atmosféra strachu, která panuje, se do ekonomiky promítne. A dopady pocítí i česká státní pokladna.

„Ano, dá se říct, že určitý dopad to mít bude, ale skutečně se nedá říct, jak veliký. Vidíme určitě, že ty signály, které přicházejí z globální ekonomiky, jsou natolik výrazné, že to povede k přepisování růstu našich hlavních partnerů směrem dolů, minimálně v tom prvním čtvrtletí,“ konstatuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Pokles u obchodních partnerů pak znamená i dopad na českou ekonomiku a snížení jejího výkonu se zase odrazí třeba ve výběru daní, které plní státní pokladnu.

Jan Bureš připomíná, že Česká republika je malá exportně orientovaná země. Do značné míry tak naše ekonomika odráží to, jakým způsobem nákaza zasáhne velké ekonomiky a zejména pak sousední Německo.

„Nemáme v ruce nějaké číslo, kterým bychom vyjádřili, jaké jsou alternativní scénáře. Myslím si, že to do značné míry ani nejde, záleží na řadě parametrů,“ říká Jan Bureš, který i bez koronaviru počítal s tím, že česká ekonomika poroste slabším tempem, než předpokládá vláda.

Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou v poslední predikci z kraje února odhaduje, že by hrubý domácí produkt Česka měl během letošního roku růst o 2 procenta. Ovšem s vlivem viru ještě nepracuje.

„Když to porovnám s odhady, které jsme dělali na začátku roku 2020, tak ta nejistota šla nahoru,“ vysvětluje Jan Bureš.

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň poukazuje na slabinu české ekonomiky. Ta může způsobit, že dopady u nás mohou být citelnější než jinde. „Struktura našeho obchodu je pro nás v takovéto situaci nevýhodná,“ konstatuje Bartoň.

Zobecněně upozorňuje, že u nás se nevyrábí finální produkt, třeba hodinky, které by se daly prodat komukoliv. České firmy vyrábí většinou ozubená kolečka do hodinek. Pokud je přestanou v zahraniční  odebírat, má český výrobce problém hledat nového kupce.

Jednorázový výkyv opačným směrem mohou zajistit sílící tržby v maloobchodě. Neboli zvýšené nákupy trvanlivých potravin, které poslední dva dny hlásí supermarkety i internetové prodejny. Podle ekonomů ale vliv slábnoucího zahraničního obchodu převáží.

Už v půlce února zmiňoval dopad šířící se nákazy na ekonomiku ministr průmyslu a obchodu a zároveň i dopravy Karel Havlíček.

„Pravděpodobně oslabí i expanze služeb, a to jak vlivem nižší mzdové dynamiky a mírného růstu nezaměstnanosti, tak i v kontextu s dopadem koronaviru na cestovní ruch,“ předvídal Havlíček ve svém komentáři k růstu HDP v posledním čtvrtletí loňského roku.

Ekonomové si ale myslí, že nepůjde jen o výpadek turistů, kteří by v Česku utráceli.

„Epidemie koronaviru má ekonomické dopady ve více rovinách,“ myslí si Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Nepříznivé dopady na mezinárodní obchod jsou podle ní evidentní. Z Číny, která je zasažena koronavirem zdaleka nejvíce, se stal vlivný světový ekonomický hráč. Jeho klopýtání má dopad i na ostatní ekonomiky.

„Další rovina negativního dopadu je v samotných výpadcích čínské produkce, které budou muset být nahrazeny dražšími substituty. V některých případech přitom čínské subkomponenty vůbec nahrazovat nelze, protože někteří výrobci mají s čínskými dodavateli uzavřené exkluzivní smlouvy a nesmí ve svých produktech používat jiné díly,“ tvrdí Eva Zamrazilová.

Výpadky čínské výroby a její nahrazení dovozy z dražších destinací by mohly způsobit podle Zamrazilové i větší růst inflace. A to nejen v Česku, ale i v dalších zemích.

Podobně jako se samotný virus šíří cestami, které nejsou na první pohled patrné, i ekonomické dopady mohou být nepřímé.

Zásadní pak může být z politického hlediska fakt, že se nákaza projevila zrovna na severu Itálie. Podle Petra Bartoně z Natlandu by virus mohl ovlivnit i složité vyjednávání o budoucím přerozdělování dotací v Evropské unii.

V severní Itálii se totiž koncentruje tamní průmysl. „Tyto regiony se podílí z jedné třetiny na hrubém domácím produktu Itálie,“ říká Bartoň s tím, že jsou tak klíčové pro předluženou zemi. A krach Itálie by znamenal pro eurozónu zásadní problém.

Proto je podle Petra Bartoně možné, že se právě tato představa může otisknout do aktuálně probíhajícího jednání o budoucí podobě dotací v EU. A to ve prospěch eurozóny a na úkor mimo jiné Česka.