Na výměnu kyčle se čeká i přes tři roky. Nemocnice se snaží dohnat skluz

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Odkládání operací kvůli covidovému náporu se v řadě nemocnic citelně dotklo zejména ortopedie. Přizpůsobit provoz a počet výkonů ale musely i další obory. Například ve Fakultní nemocnici Olomouc kvůli absenci vlastní infekční kliniky museli pro covidové pacienty vyčlenit běžné prostory některých oddělení.

„Odklady byly průběžné a plošné napříč obory. Ortopedie je ale přesně ten obor, kde k odkládání docházelo nejdříve. Čekací doby byly i před covidovou vlnou, akorát se touto situací prodloužily. Typicky u velkých výměn kyčle. U totálních endoprotéz se čekací doba pohybuje kolem 2,5 až 3,5 roku. Oproti stavu před epidemií je to poměrně prodloužení,“ popsal pro Seznam Zprávy mluvčí Adam Fritscher.

Obvyklá doba čekání na nový kloub se před pandemií v Česku pohybovala okolo roku či roku a půl.

Na to, že se covidová pandemie podepsala především na prodloužení čekacích lhůt na náhrady velkých kloubů, už dříve upozornila i Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Před pandemií tam lidé čekali na tyto zákroky zhruba rok, nyní jsou to dva.

„Za rok odoperujeme zhruba tisíc endoprotéz, takže když se doba prodloužila z jednoho roku na dva, máme asi tisícovku čekajících pacientů na náhradu kyčelního a kolenního kloubu. U těch ostatních věcí, jako například ramenní nebo hlezenní kloub, to děláme v daleko kratších čekacích dobách, jsou to menší operace,“ řekl už dříve pro ČTK přednosta I. ortopedické kliniky Tomáš Tomáš.

Nemocnice, které Seznam Zprávy oslovily, uvádí, že je obtížné přesně vyčíslit, kolik operací a dalších výkonů v rámci všech oborů bylo od podzimu do dnešních dní odloženo. Například v Nemocnici Jihlava ale odhadují, že se na pozdější termín muselo přesunout asi tisíc výkonů.

Také tam se to nejvíce dotklo ortopedie a chirurgie – totálních endoprotéz kyčlí a kolen či operací žlučníku, které snesly odklad.

Podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové se však termíny velkých operací kloubů posunuly spíše jen o několik měsíců. „Nyní se zase začali objednávat pacienti z podzimu. Takže mluvíme o zhruba půl roce,“ míní mluvčí.

Menší operační výkony z oblastí gynekologie či ORL (takzvané ušní, nosní, krční) se v jihlavské nemocnici rozběhly koncem ledna. Během února se potom postupně začalo dostávat i na větší operační výkony právě ze zmiňované ortopedie a chirurgie.

Od začátku pandemie v březnu 2020 vydávalo Ministerstvo zdravotnictví opatření k omezení nebo pozastavení plánovaných operačních zákroků hned čtyřikrát. Nejdelší zákaz platil na začátku roku 2021 a trval déle než čtvrt roku.

Od té doby se nemocnice snaží vzniklý skluz dohnat. Řízený zákaz již nenastal, ale v některých nemocnicích přesto museli provoz omezit – například kvůli potřebě vymezit prostory a personál pro péči o covidové pacienty. Při aktuální vlně se na situaci výrazně podepsala také nemocnost samotného personálu.

„Ještě pořád nejedeme naplno, ale spíše na asi 90 procent operativy oproti stavu před pandemií. Nemocnost personálu nás stále trápí. Občas tedy musí být operace přesunuty kvůli nemoci operatéra či zdravotníků na sálech. Neustále je třeba něco měnit. Kvůli izolaci či karanténě je nyní doma asi 280 lidí z 6 tisíc zaměstnanců. A covidových pacientů máme kolem 100,“ popsala Veronika Plachá z Fakultní nemocnice Brno.

Nemocnice v Česku nyní vyhlíží očekávané uklidnění epidemické situace, podobně jako tomu bylo loni s příchodem teplejších jarních a letních měsíců.

Nyní se starají o nejméně covidových pacientů za téměř dva týdny. Sobotních 3 302 hospitalizovaných s koronavirem je skoro o 500 méně než o týden dřív. Ve vážném stavu je 238 pacientů.

Situace nicméně není ve všech regionech stejná a různě se stávající vlna projevila i v jednotlivých zařízeních. Třeba v mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici se podle mluvčí Hany Kopalové operativa nezastavila.

Odložení operací bylo doporučeno jen asi 20 neočkovaným seniorům, kterým by nákaza zkomplikovala pooperační zotavování. „Jinak jsme v této vlně nemuseli operace zastavit. Jen došlo ke snížení počtu s ohledem na velkou nemocnost personálu. To se nyní zlepšuje, ještě před měsícem ale chybělo asi sto sester,“ dodala.

Podobně situaci popsala také mluvčí karlovarské nemocnice Renata Singerová. Region byl podle ní při této vlně spíše ušetřen částečně i díky enormní zátěži a promoření při minulých vlnách nákaz, které si vybraly svou daň. „Na omezení péče jsme byli připraveni, ale pouze jsme odřeknuté zákroky nezaplňovali novými, jak to standardně děláme. Jinak jsme plánovanou péči neomezili vůbec,“ uvedla.