Článek
Je zbytečné lidi bez příznaků preventivně vyšetřovat na koronavirus. Neděláme to ani na jejich vlastní žádost a na vlastní úhradu, uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
Právě její pracoviště by při případném rozšíření koronaviru v Česku bylo klíčové – poskytuje ambulantní i lůžkovou péči a v superspecializovaných případech je spádovým pro celou republiku. Lékařka popsala, co vše o novém viru víme a proč není třeba propadat panice.
Nový koronavirus se objevil teprve před pár měsíci, podlehlo mu ale už přes 2800 lidí. Můžeme nyní soudit, jak je nebezpečný?
Infekce jsou obecně onemocněními, která jsou nadána značnou proměnlivostí. To se netýká jen koronaviru. Koronaviry známe velmi dlouho, byly popsány už ve 30. letech minulého století a jistě tady byly i předtím. Obvykle působí lehká respirační onemocnění a je jich spousta. Jsou jak lidské, tak zvířecí.
K čemu může čas od času dojít – došlo k tomu i nyní a od začátku tohoto století je to už potřetí – že nějakým způsobem vyděsí svět. Nejdříve to v roce 2003 byl SARS, který se podařilo zastavit. Zároveň měl daleko nižší počet nemocných. Potom to je MERS – ten je stále aktuální, případů je relativně málo, ale má vysokou úmrtnost. A teď se objevil COVID-19.
Jeho zdroj je také ve zvířecí říši. Myslíme si, že jsou zdrojem netopýři. Ale zvířat, která ho mohla přenést, je celá řada. Nemá žádnou spojitost s virem chřipky, ale chová se podobně. Nicméně kdybychom ho měli zařadit mezi viry podle nebezpečnosti, tak si myslím, že obecně patří k těm lehčím.
I ve srovnání s chřipkou?
Ten průběh je velmi podobný. Ale že bychom měli 80 procent případů chřipky bezpříznakových nebo s lehkými příznaky, to nemáme. Chřipka je těžké onemocnění a lidé ji relativně bagatelizují. Což mě samozřejmě trochu zlobí, protože proočkovaných máme pět procent české populace. A jsem přesvědčena, že až se objeví očkovací látka proti koronaviru, tak ji bude chtít 99 procent lidí. Na chřipku je přitom očkováno 10 procent seniorů a je to velmi závažné onemocnění.
COVID-19 nejspíš vyvolává obavy, protože je novou a relativně neprobádanou nákazou.
Lidé to onemocnění teď vnímají hodně bouřlivě a s velkými obavami. Ale průběh je takový, jak jsem popsala. Samozřejmě nyní nevíme, jak se to bude dál posouvat, jestli si lidstvo vytvoří protilátky a dál se s ním nebudeme muset zlobit, anebo jestli nabude nějakých jiných vlastností, jako je tomu například u chřipky, která se mění každým rokem. To ale zatím nedělá.
Pořád platí, že rizikovými skupinami jsou zejména senioři a chronicky nemocní?
Ano, to platí pořád. Uvádí se, že se u rizikových skupin těžký průběh vyskytuje u vyššího procenta pacientů a také úmrtnost je o něco vyšší. U zdravé populace je úmrtnost pod jedno procento.
Ozývají se ale námitky, že jsou mezi oběťmi i mladší lidé, například okolo 40 let. Rezonoval například případ úmrtí čínského zdravotníka, který před koronavirem varoval.
O tom se diskutuje, ale tam mohla hrát roli opakovaná expozice viru a výše infekční dávky. To asi není vyloučeno. K tomu se navíc mohlo přidat celkové vyčerpání.
Jak jsou ohrožené děti?
U dětí se průběh považuje za velmi lehký.
Pokud na sobě člověk pozoruje příznaky, jako je horečka a dušnost, a zároveň byl v zasažené oblasti, co by měl přesně dělat?
Měl by zavolat svého lékaře a sdělit mu svůj stav. Lékař by to měl vyhodnotit a případně se kontaktovat s orgánem veřejného zdraví. Ten doporučí, zda jde o naléhavé podezření, nebo navrhne vyšetření. Poté se zajistí sanitka, která pacienta převeze na příslušné oddělení. Pokud bude v dobrém stavu, tak se pošle zase domů do domácí izolace a čeká se na výsledek vyšetření. Pokud je klinický stav závažný a vyžaduje hospitalizaci, tak je člověk při čekání na výsledky hospitalizován. Klinický přístup, nebo respektive spektrum vyšetření a léčby se ale nemění. Onemocnění totiž ani nemá žádnou možnost specifické léčby.
Je vaše klinika v posledních dnech vytíženější?
Za normálních okolností přijde pět pacientů za hodinu, nyní jich chodí třeba 20 a nedá se to rychle zvládnout. Lidé k nám nejen chodí, ale i telefonují s tím, že by chtěli vyšetření – nemají přitom žádné příznaky. Některé firmy dokonce posílají své zaměstnance, kteří přichází z nerizikových oblastí. Nechtějí je pustit do práce a chtějí vyšetření. Dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) jsme si ale na Ústřední epidemiologické komisi potvrdili, že pokud není důvod, tak se ti lidé nevyšetřují – a to ani na vlastní žádost, ani za vlastní úhradu. Není to proveditelné a je to nesmyslné.
Kolik lidí se na vás kvůli situaci okolo koronaviru bezdůvodně obrací?
Hlavně se na nás obracejí telefonicky. Fakticky přichází pět až deset lidí za den. Ale hovorů jsou stovky – nejen na nás, ale i na ministerstvo a orgány veřejného zdraví. Je jich opravdu hodně.
Je v současné situaci potřeba, aby lidé z rizikové skupiny – senioři a chroničtí pacienti – nějak měnili své chování? Měli by se třeba vyhýbat velkým davům a akcím s větším počtem lidí?
Pokud k rozšíření v Česku dojde – což není vyloučeno – tak by určitě neměli vyhledávat velké společenské akce. Měli by dodržovat hygienu rukou a neměli by navštěvovat zdravotnická zařízení například jen proto, že potřebují léky. Je lépe zavolat a poprosit o zaslání receptu.
Měli by na nějaká opatření a karanténu myslet už nyní?
Ne, to určitě ne. Stejně jako není nutné nakupovat zásoby potravin a jít se schovat někam do lesa.
Jak by se situace při rozšíření nákazy změnila pro zdravotníky na vaší klinice?
Provoz by to výrazně změnit nemělo. Záleží ale samozřejmě, kolik bude případů. U lehkých – a to je samozřejmě na rozhodnutí orgánu veřejného zdraví – se předpokládá, že budou v domácí izolaci, jako je tomu u chřipek. Pro těžké případy je na místě izolační péče v nemocnici. Určitě by byly zapojeny i další nemocnice. Pokud by byl nárůst velký a ti lidé skutečně vyžadovali nemocniční péči, tak by samozřejmě musela být rozvrstvena v rámci České republiky.
Pokud se člověk s COVID-19 vyléčí, může se považovat do budoucna za imunního?
To ještě není jisté. Pokud je virus antigenní a jednotný, tak je to vysoce pravděpodobné. Nedávno se objevila zpráva o ženě, která byla v lednu prokazatelně nakažena koronavirem, a teď je opět nemocná. Ale podle toho nemůžeme zatím nic hodnotit. Mohlo například dojít k jiné nemoci jiným typem viru a přitom se aktivovala genetická informace z ledna. To je možné, nemůžeme stoprocentně vyloučit, že by uzdravený člověk nebyl imunní, ale s vysokou pravděpodobností ano.
Virům obecně nevyhovuje sucho a teplo. Je možné, že i koronavirus s tím, jak se bude oteplovat, bude postupně slábnout?
Ano. Je možné, že v létě jeho aktivita poklesne nebo vymizí, jako je tomu u chřipky.
