Článek
Nouzový stav zavedený kvůli epidemii koronaviru by se měl podle končícího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) prodloužit nejméně do začátku příštího roku. Řekl to dnes v rozhovoru s ČTK. Před odchodem z ministerstva poslal do připomínkového řízení novelu pandemického zákona, kterou projednával i s týmem svého nástupce Vlastimila Válka (TOP 09), který resort převezme v pátek. Doporučil mu nadále maximální obezřetnost a zachování opatření, i vzhledem k šíření varianty omikron.
Epidemie, která začala v tuzemsku v březnu 2020, podle Vojtěcha opakovaně dokázala, že může vždy překvapit. „Už to vypadá, že je relativně za námi, ale pak se zase změní. Několikrát jsme to zažili, přicházejí nové varianty,“ uvedl.
V čele resortu stál Vojtěch v době, kdy se v ČR objevily první případy, a znovu se vrátil letos v květnu. Během osmi měsíců se mezitím na ministerstvu vystřídali další tři ministři, kteří měli za úkol zvládnutí epidemie - Roman Prymula, Jan Blatný a Petr Arenberger.
„Určitě bych byl velmi opatrný v tom ze dne na den rušit veškerá opatření. Myslím si, že je k tomu potřeba přistupovat velmi obezřetně, i v kontextu omikronu,“ řekl Vojtěch. V Česku je zatím prokázáno devět případů této nakažlivější mutace. I proto je podle něj třeba prodloužit nouzový stav. "Neříkám, že na celých 30 dní, ale přes vánoční svátky do začátku ledna minimálně.
Před odchodem z čela resortu Vojtěch ještě podepsal návrh novely takzvaného pandemického zákona, který tak odešel do meziresortního připomínkového řízení. Na úpravách spolupracoval i s týmem budoucího ministra Vlastimila Válka (TOP 09). „Čekali jsme, co vzejde z rozhodnutí Ústavního soudu. Jsem rád, že ho v zásadě až na pár věcí týkajících se odškodnění podržel,“ uvedl. Novela podle něj i tak reaguje hlavně na judikaturu soudů ohledně protiepidemických opatření.
„Původně byl zákon zamýšlený jako komplementární k zákonu o ochraně veřejného zdraví. Potom ale soudy přišly s výkladem, že ten je možné použít jenom v ohnisku nákazy,“ dodal. Novela by tak měla zacelit mezery, které mezi oběma zákony vznikly rozhodováním soudů, například pro opatření ve školách. Musí ale také prodloužit platnost zákona, která jinak v únoru skončí.
Budoucí vláda by se podle Vojtěcha měla věnovat rovněž změně systému ochrany veřejného zdraví, jeho financování, personálního posílení a vzdělávání jeho pracovníků. Ve spolupráci s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou a epidemiologem Rastislavem Maďarem začal připravovat novou koncepci. Měla by vést k větší centralizaci a usnadnění řízení případných krizových situací.
„Přál bych si, aby koncepce byla dotažená i do legislativní úrovně novely zákona o ochraně veřejného zdraví, a vytvořili jsme systém, který bude lépe funkční než ten stávající,“ uvedl. Hygienické stanice podle něj v předchozích obdobích nebyly v centru pozornosti, v roce 2009 byly dokonce jejich personální kapacity kráceny na polovinu.
„Měla by tady být instituce, která bude dávat odborná doporučení a vláda podle nich bude postupovat,“ řekl. Vzniknout by tak měla obdoba německého Kochova institutu, větší roli by měl hrát i Státní zdravotní ústav. Podobné orgány se zakládají na evropské úrovni. „Nesporně to bude i jedním z témat evropského předsednictví,“ dodal.
Vojtěch přiznává, že vláda udělala při řízení epidemie chyby. Zmínil například debatu, jestli zavést nošení roušek dříve nebo později, která nakonec vyústila v jeho odchod z čela ministerstva. V říjnu se pak Česko potýkalo s první výraznou vlnou epidemie. „Je otázka, jestli by to nakonec tu epidemii zvrátilo, nebo ne. Hodnotí se to dobře zpětně, v daném okamžiku je to složitější,“ řekl. Podle něj ale ministerstvo dělalo vždy maximum, aby se situace zvládla.
Na začátku bylo třeba vystavět i systémy pro sběr a sdílení dat. „Čelil jsem masivní kritice, že jsem objednal málo vakcín, teď zase budu čelit kritice, že jich máme moc,“ dodal. Rozprostření objednávek mezi různé výrobce vakcín, nikoliv objednání všech u dříve nejnadějnější firmy AstraZeneca, se podle něj ukázalo jako správný krok.
Obecně je ale podle něj na hodnocení toho, jak Česko epidemii zvládlo, ještě brzy. „To asi vyhodnotí spíš historie s nějakým časovým odstupem. A myslím si, že to bude zajímavé srovnání zemí s různými přístupy,“ uvedl. Jestli byl lepší benevolentnější přístup Švédska, nebo například velmi přísná opatření Austrálie.
