Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
I když pojišťovny uzavřou účty za firemní testování až na jaře, některé znepokojil i pohled na průběžná čísla. Firmám i živnostníkům na nákupy desítek milionů kusů rychlých antigenních testů přispívaly nejvýše šedesáti korunami na jednu sadu. Příspěvky platily z Fondu prevence.
Třeba Oborová zdravotní pojišťovna se 700 tisíci klienty přispěla jen za loňský listopad a prosinec na více než 59 tisíc samotestů. V Česku v té době převažovala varianta delta. Rychlotesty ukázaly ve firmách 145 pozitivních výsledků. Konfirmační PCR test podstoupilo 45 pojištěnců, tedy necelá třetina. A přesnější laboratorní testy potvrdily covid-19 jen u jedenácti lidí.
„OZP při podzimním běhu preventivního programu vynaložila na příspěvky celkem 3,35 milionu korun. Při potvrzeném záchytu u jedenácti pojištěnců vychází cena jednoho pozitivního záchytu na 304 tisíc korun,“ uvedla pro Seznam Zprávy obchodní ředitelka OZP Miloslava Lukešová.
Podle ní tak z průběžných čísel vzešla data, která „budí pochybnosti“ o efektivitě testování ve firmách. Dokládá to i údaji z loňské jarní vlny testování, kdy pojišťovna dotovala pořízení více než 900 tisíc samotestů částkou 48,5 milionu korun. Negativní výsledek mělo 99,75 procenta sad.
„Cena jednoho pozitivního záchytu tak vychází na 332 tisíc korun,“ doplnila Lukešová. Zároveň upozornila na 948 pozitivních PCR testů u zaměstnanců, kteří měli předtím samotest v práci negativní.
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra za loňské jarní období poslala příspěvky na 1,9 milionu kusů testů. Pozitivních samotestů tehdy bylo asi 3900 kusů, tedy 0,2 procenta.
„V případě, že identifikujeme některé aktivity, které za celou dobu pandemie neprokazují předpokládaný medicínsky efekt, nebo se jeví jako nákladově neefektivní, dáme informaci odborné veřejnosti a Ministerstvu zdravotnictví,“ uvedla mluvčí pojišťovny Jana Schillerová. Jestli to byl i případ samotestování ve firmách, už neuvedla.
Také Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má přes šest milionů klientů, data teprve vyhodnocuje. Jen od května do září loňského roku přispěla firmám na téměř 7,3 milionu samotestů, a to částkou přes 433 milionů korun.
Smysluplnost opatření komentovala neurčitě. „Je zřejmé, že rezort svým rozhodnutím reagoval na predikci vývoje epidemické situace. Vyhodnocení efektivity těchto prostředků nepřísluší VZP, ale právě Ministerstvu zdravotnictví a odborníkům na danou problematiku,“ sdělila mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
Státu zatím chybí souhrnná data o celkovém počtu samotestů ve firmách, dostává informace jen o pozitivních případech. Za poslední měsíc jich Ministerstvo zdravotnictví eviduje 169 tisíc. „Více než polovina lidí si výsledek ověřila PCR testem, který se ve víc než 84 procentech potvrdil,“ sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Testování odmítl málokdo
Vláda i většina odborníků z Národního institutu pro zvládání epidemie testování ve firmách hájí. Podle nich pravidelné prověřování brání rychlejšímu šíření epidemie a hromadnému zavírání provozů.
Tento týden ukončila plošné testování zaměstnanců i stavební firma Skanska. „Ačkoli se u nás záchyt pohyboval maximálně na úrovni dvou procent, testování určitě smysl mělo. Ušetřilo větší uzavírky provozů, četnější karantény, větší rozšíření viru. Proto selektivně pokračujeme v testování. Záleží na posouzení vedoucího, na pracovních podmínkách nebo četnosti a rizikovosti daného kolektivu,“ uvedl mluvčí české pobočky firmy Ondřej Šuch.
Podle ředitele Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR Martina Kubáta podniky i zaměstnanci situaci zvládli. Průzkum organizace ukázal, že zaměstnanců odmítajících testování bylo minimum. „I když povinné testování končí, některé podniky v něm budou pokračovat. Dodržování hygienických opatření se stalo standardem a mnohé firmy dlouhodobě testují nad rámec svých povinností, aby zaměstnancům zajistily bezpečné pracovní prostředí,“ vysvětlil Kubát.
I když plošné testování ve firmách skončilo, zaměstnavatelé je pojišťovnám mohou vykazovat až do března. Slouží k tomu webová aplikace samotesty-covid.cz. Žadatelé tam vloží excelový soubor se zaměstnanci a potřebnými údaji. Aplikace automaticky rozřadí klienty jednotlivých pojišťoven. „Každá pak pracuje už jen se svými pojištěnci stran vyplacení nároku jednotlivých žádajících firem,“ uvedl Petr Kvapil, asistent ředitelky Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.
Ceny antigenních sad postupně klesají, pojišťovny tak vždy nepřispívají celých šedesát korun na sadu. Od žadatelů vyžadují i doklady za platbu za testy. „Ve zdravotních pojišťovnách navíc fungují namátkové kontroly v interních systémech o oprávněnosti čerpání,“ vysvětlil mluvčí RBP pojišťovny Ivo Čelechovský.
Podle dřívějších odhadů se povinnost testování v práci doposud vztahovala asi na čtyři miliony lidí. Plošné testování ve firmách zavedla ještě v listopadu dosluhující vláda Andreje Babiše. Od 29. listopadu do 16. ledna směrnice platila jen pro neočkované, nevztahovala se na veřejný sektor. Pak se plošné testování dál rozšířilo, třeba i na úředníky nebo učitele.
