Česko prolomilo hranici milionu nakažených. Odhady jsou i třikrát horší

Více než dvě třetiny Prahy nebo téměř tři Brna. Tolik lidí bylo od začátku epidemie v České republice pozitivně testováno na koronavirus. V porovnání s největšími přírůstky z podzimní a zimní vlny nakažení nepřibývají tak rychle, tempo šíření je však stále vysoké.

Česká republika i nadále patří mezi nejzasaženější země. Podle oficiálních údajů nemoc covid-19 prodělal nebo s ní dále bojuje každý desátý Čech. Ze zemí, které mají více než 10 milionů obyvatel, je Česko jediné, kde je vzhledem k populaci tolik pozitivně testovaných.

Na tom, kolik lidí skutečně covid-19 mělo, se neshodují ani odborníci. Takzvaná kumulativní incidence neboli právě skutečné číslo nakažených se v odhadech liší v řádu milionů. Například analytik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ondřej Májek v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že jejich odhady se zhruba v polovině ledna pohybovaly okolo 1,5 milionu lidí.

Důvodů uvádí několik. Lépe se zachytávají těžší případy, zatímco ty bezpříznakové nemusí být odhaleny. Tělo také nemusí vytvořit protilátky, které testy hledají. Velký rozdíl mezi oficiálními a reálnými daty však analytik neočekává. Usuzuje to z vývoje šíření. Vytvořená imunita by totiž denní přírůstky zpomalovala.

Oproti tomu imunolog Zdeněk Hel pro ČT24 odhadoval výrazně vyšší promořenost: „Bohužel se obávám, že infekcí prošlo kolem tří milionů lidí, možná více. Víme, že 20 až 30 procent je přirozeně rezistentních k nemoci –⁠ to znamená, že mají tak dobrý imunitní systém, že to nikdy nechytí. Proč říkám ,bohužel‘? Tyto tři miliony se promořily úplně špatným způsobem,“ vysvětloval Hel.

Jak dodal, záchyt okolo 35 až 45 procent znamená, že nákaz bylo podstatně více. Dokonce až dvakrát nebo třikrát. Záchytem Hel myslel poměr pozitivních testů z celkového počtu testovaných. Ani tato hodnota sice neukazuje přesný obraz epidemie, stále však platí, že čím je procento nižší, tím je na tom země lépe. Přinejmenším ve sledování situace. I negativní testy totiž pomáhají s mapováním vývoje.

Od začátku roku tento ukazatel v Česku neklesl pod 25 %. To znamená, že přinejmenším každý čtvrtý provedený test byl pozitivní.

Podle odborníků proto není ani jasné, v jaké části epidemie se Česká republika právě nachází. Nejde proto s jistotou říct, že to nejhorší má země za sebou. Svou roli hrají také mutace viru. Například ta pravděpodobně nejznámější, britská, se podle dostupných dat šíří rychleji než současná varianta.

Rozdíly mezi zachycenými případy a realitou také naznačují statistiky úmrtí. V Česku loni zemřelo výrazně více lidí, než je dlouhodobý průměr let 2015 až 2019, rozdíl navíc převyšuje i udávaný počet zemřelých s covidem-19. Graf mrtvých přitom stoupá a klesá velmi podobně jako graf oficiálních obětí epidemie.

Základní principy chování epidemie, jejích důsledků a boje s ní si můžete vyzkoušet v nové online hře českých tvůrců. Ta vychází z reálných epidemiologických modelů.