Článek
Na svém webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.
„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Nepříznivá epidemická situace se podle ČSÚ projevila více u mužů, u nichž počet úmrtí vzrostl o desetinu, zatímco u žen o šest procent. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
ČSÚ neuvádí, jaké byly příčiny úmrtí lidí. S nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus a je nebezpečnější pro starší nebo chronicky nemocné lidi, loni podle statistik na webu ministerstva zdravotnictví zemřelo 24 249 lidí.
„Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u 55letých až 74letých, a to v průměru o 16 procent. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. „Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo loni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o 15 procent vyšší než před pandemií,“ dodala.
Nejvíce lidí loni v Česku zemřelo v prvním čtvrtletí, kdy doznívala třetí a vrcholila čtvrtá vlna koronaviru. Mezi měsíci byl nejtragičtější březen s 16 800 úmrtími, následoval leden a únor. V prvních třech měsících roku a pak i v listopadu a prosinci, kam spadá pátá vlna koronaviru, umíralo o 40, ale i 60 procent lidí víc, než je průměr posledních pěti let před propuknutím pandemie koronaviru.
Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015–2019, v roce 2021 jich bylo 168. „K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince,“ uvedl ČSÚ.
Mezi kraji loni zemřelých meziročně přibylo nejvýrazněji v Královéhradeckém kraji o 14 procent a Karlovarském kraji o 13 procent. Naproti tomu na Vysočině počet úmrtí meziročně stagnoval a ve Zlínském kraji se zvýšil o dvě procenta.
