Lockdown stačit nebude, covid se může šířit dál, říká slovenský matematik

Slovensko se ve čtvrtek uzavřelo do čtrnáctidenního lockdownu. Vláda jej vyhlásila na poslední chvíli ve středu odpoledne. Uzavřely se obchody, kavárny i restaurace, ale třeba školy zůstaly otevřené, v zemi také platí zákaz nočního vycházení.

K nejnovějšímu opatření slovenský kabinet pod vedením premiéra Eduarda Hegera přistoupil poté, co vytrvale rostly počty nakažených i úmrtí na covid-19. Ve středu i čtvrtek Slovensko hlásilo rekordně vysoké počty pozitivně testovaných – přes deset tisíc osob.

Seznam Zprávy mluvily s matematikem Richardem Kollárem z Univerzity Komenského v Bratislavě. Dává dohromady matematické modely a u sousedů platí v otázce epidemické situace za kapacitu, zvala si ho proto například i prezidentka Zuzana Čaputová a vystupuje často i v médiích.

Jak hodnotíte nová opatření, která vláda představila ve středu odpoledne?

Není to nijak velký lockdown, opatření totiž nejsou zaměřená na hlavní způsoby šíření covidu-19, které ve společnosti sledujeme v posledních týdnech. Těmi jsou kolektivy ve vzdělávacích zařízeních, pracovní kolektivy a rodiny. A pro ně k žádnému zásadnímu omezení nedošlo. V pracovním prostředí se dokonce trochu pozměnil režim OTP (očkování, test, prodělání covidu) představený před pár dny – lidé už na testy nemusí chodit tak často do veřejných odběrných míst. Stačí jim udělat si antigenní test na pracovišti, takže i přesto, že jsme nějaká omezení přijali, hlavní cesty šíření zasažené nejsou. Není tedy jasné, zda opatření budou mít žádaný efekt.

Dvoutýdenní lockdown je na začátku. Jaké jsou podle vás na stole scénáře? Jakým směrem se bude nákaza vyvíjet?

Nyní těžko soudit. Scénářem, který jsme před zavedením těchto opatření sledovali, byl několikatýdenní nárůst, zhoršování situace. Na Slovensku to ale moc nemáme jak měřit – nemocnice jsou na hranici kapacit, vidíme tedy změny v tom, jak se obsazují lůžka.

To je ale způsobené i tím, jak na základě vnitřních opatření jednotlivá oddělení mění profil. Dostupná data tedy nevypovídají o momentální situaci přesně, pokud tedy neklesneme pod hranici kapacity, pak už by byla vypovídající. Podobné je to i s PCR testy, jejich pozitivita se pohybuje kolem 35 procent. Hodně lidí se jimi ale nechá testovat v době kratší než dva týdny, takže se pak výsledky hůře posuzují.

Není proto jednoduché současný stav zhodnotit. Nicméně s ohledem na to, jaká data máme k dispozici, jsme odhadovali, že zhruba do poloviny prosince budou křivky stoupat. A následně by došlo k poklesu. Takový byl tedy odhad před lockdownem. V takovém režimu bychom ale měli velký problém v nemocnicích, čehož jsme ostatně už byli svědky poslední dva týdny. A v tomto případě by byly nemocnice plné až do konce ledna.

Přísnější opatření jsou tedy zcela nevyhnutelná, měla by pomoci tu situaci rychleji překonat. Nejsem si ale jistý, že toho dosáhneme omezeními, která vláda přijala. Vysílají nicméně jistý společenský signál.

Vy jste před časem řekl, že ani tvrdý lockdown není všelék. Jaká další opatření by tedy v boji s nákazou měla vláda přijmout?

Důvod, proč jsem to zmiňoval, byl ten, že na Slovensku čelíme několika problémům najednou. Jedním z nich jsou plné nemocnice – na ty by fungovalo jen jedno nevyhnutelné řešení. Lockdown na dva nebo tři týdny, přísnější než ten, který se tu schválil.

Další věc je, že uvalením lockdownu jen oddálíme nákazu těch, kteří se infikují tak jako tak. Takže uzávěrou sice nyní snížíme nákazu v zemi, ale zároveň si ji jen odsuneme na období, kdy bude ještě větší zima, lidé budou mít ještě horší imunitu. Nehledě na to, že to bude už skoro rok od vrcholu té předchozí vlny, takže i ti, kteří covid-19 tehdy prodělali, už vůči němu nebudou tak imunní.

I tvrdým lockdownem bychom tedy posunuli současné problémy na ještě méně vhodnou dobu. A proto je potřeba zkombinovat uzávěru země s tím, že zvýšíme proočkovanost společnosti. Kdybychom tak neučinili, snížila by se motivace nechat se očkovat.

Na druhou stranu kombinací lockdownu a jasných zpráv o tom, že je vakcinace vyžadována, bychom si zlepšili výhled do budoucna. Momentálně ale nevidím důvod pro ty, kteří se dosud nenechali očkovat, aby na očkování právě teď šli.

V Bratislavě jsem mluvila s pár lidmi a někteří říkali, že nevěří, že lockdown bude trvat dva týdny. Bude podle vás stačit čtrnáct dní?

Ne, stačit to nebude. Všechna data, která budeme za deset dvacet dní mít, budou velmi zkreslená právě kvůli těmto opatřením i kvůli nepřesnostem vyplývajícím z toho, že jsme na hraně kapacit PCR testů i nemocnic. Bojím se, že se budeme jen chytat stébel. Kdybychom ale museli epidemickou situaci vyhodnotit nějak férově, lockdown by musel být nejméně do konce roku.

Co to znamená pro Vánoce? Nebo možná jaro, další styčný bod v blízké budoucnosti?

Předpovědi skládám částečně podle toho, jaké kroky dělá vláda. A víte, od pondělí do středy tady platila speciální pravidla, o kterých se diskutovalo celé týdny, v platnosti ale vydržela tři dny. Myslím si tedy, že ta současná opatření projdou brzy nějakou změnou. Nevím, o jakou změnu půjde či za jak dlouho to bude, ale bude na ní záležet. Je proto složité dát takový odhad v momentě, kdy je potřeba předpovídat i to, jaká ta samotná opatření budou.

Na druhou stranu – přirozená míra infekcí, které mohou ve společnosti vzniknout, se postupem času vyčerpá. Očekávali jsme, že se v této vlně nakonec zastaví, protože alespoň částečně vyčerpá zdroje. Odhaduji tedy, že se nákaza navzdory nebo díky opatřením, ono je to jedno, nakonec zastaví a situace se bude alespoň dočasně zlepšovat.

Ohledně jarních měsíců jsem tedy z tohoto úhlu optimistický. Záleží na tom, jaké kroky přijmeme. V případě, že zvolíme dlouhodobý lockdown, možná si ten problém jen odložíme třeba na březen. O tom, jak dlouhá tato vlna bude, rozhodne přísnost těch opatření. A také to, zda necháme lidi očkovat.

Na druhou stranu když vezmu vyjádření některých politiků… Třeba předsedkyně strany Za lidi Veronika Remišová lockdown kritizovala, podle ní nebylo fér uvalit ho na všechny, tedy i ty, kdo se nechali už předtím očkovat. Jakou motivaci nabídnout těm, kteří tak ještě neučinili?

Já s tím souhlasím. A chtěl bych říct, že míra očkování na Slovensku v poslední době rostla. To je zajímavé, v zásadě se nám po dlouhé době, kdy zájem o vakcínu klesal a nefungovaly různé kampaně ani loterie, podařilo v posledních asi třech týdnech počty očkovaných zvýšit. A nejde jen o ty, co jdou na třetí dávku, mluvím o celých řadách osob čekajících před očkovacími centry, kteří si přišli pro první dávku.

Jak k tomu došlo? Důvodů je několik. Jedním z nich bylo vyhlášení přísného režimu, v rámci něhož měli očkovaní vůči neočkovaným velké výhody. A druhým byla situace v nemocnicích, všichni vnímají, když jim blízcí končí na lůžku. Očekával jsem, že vládní komunikace při řešení pandemie tento rostoucí trend bude chtít posílit a podpořit. A ne že ho sníží.

Ideální by nyní bylo uvalit velmi tvrdý lockdown na dva až tři týdny, protože o něm víme, že prostě funguje, a komunikovat i následná opatření, která by jasně zvýhodňovala lidi s vakcínou, nebo by zahrnovala povinné očkování. Očekával jsem tedy podobnou kombinaci, s jakou přišlo Rakousko.

Ještě bych ale zmínil jeden ryze slovenský problém – velmi nízké platy zdravotních sester. I kvůli nim máme počet zdravotníků nyní nižší než v předchozí vlně. A na tom se nic nemění.

Před více než dvěma týdny jste pro slovenský Denník N uvedl, že během nynější třetí vlny zemře pět až deset tisíc lidí. Platí to i nadále?

Ano, stále. Jde o to, jak se ta úmrtí vyhodnotí. Nahlášených jich bude pět až deset tisíc, nyní ale ta situace vypadá ještě hůř. V počtech nadměrných úmrtí, jež porovnáme až po skončení vlny, uvidíme úmrtí nejspíš ještě více. Nepůjde jen o smrt v souvislosti s covidem-19, ale také o úmrtí, jež způsobil ochromený zdravotnický systém. Počítat jen úmrtí nakažených covidem-19 není zcela správně.

Když se ohlédneme na situaci na jaře 2020, Slovensko i Česká republika si vedly v boji s novým koronavirem velmi dobře. Jak se stalo, že jsme se dostali tam, kde nyní jsme?

Ono to spolu souvisí. Úspěch, kterého tehdy tyto dva státy a vlastně celá střední Evropa dosáhly, snížil naši důvěru a také ochotu udělat zásadnější kroky ve vlně druhé. Mysleli jsme si, že jí znovu v klidu projdeme, mnoho lidí věřilo v další zázrak.

V první vlně jsme měli velmi přísná opatření, Slovensko drželo zavřené školy nejdéle na kontinentu. Z dlouhodobého hlediska jsme udělali chybu – kdybychom věděli, což jsme vědět nemohli, že budou přicházet další vlny, došlo by nám, že minimalizovat počty obětí hned v té první není efektivní.

Protože nebyly v zemi žádné infikované děti během první ani druhé vlny, nakazí se teď ve vlně třetí ještě infekčnější variantou. Státy, jež měly silné první vlny, si jistou část populace imunizovaly a nyní mají menší problémy. Takže právě kvůli tomu, že jsme první vlnou prošli bez problémů a s prudkými opatřeními, vrátilo se nám to v těch dalších. Zanedbali jsme řešení situace z dlouhodobého hlediska.