Lékař: Souběh covidu s chřipkou by pro rizikové pacienty mohl být závažný

K omezení návštěv přistoupili například ve Fakultní nemocnici Olomouc či v Jablonci nad Nisou.

V sousedním Liberci pak znovu otevřeli covidové oddělení. „V současné době je lůžková stanice převedena na covid oddělení, proto nepřijímáme pacienty k plánovaným hospitalizacím na kožním oddělení,“ uvedla tamní krajská nemocnice na svém webu.

Podle vedení svazu nemocnic je to dříve nebo později nevyhnutelné. „V tuto chvíli je jen otázka času, než covidová oddělení otevře většina nemocnic,“ sdělila pro Seznam Zprávy vedoucí kanceláře Asociace českých a moravských nemocnic Jana Popovičová.

To si ale nemyslí Jan Bláha, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a akutní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle něj záleží na struktuře nemocnice i konkrétním oddělení.

„Co se týče intenzivní péče, léčba se změnila výrazně. Doby ochranných obleků a speciálních oddělení jsou pryč. Dnes už je pro nás covid další infekční onemocnění,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy lékař, jehož oddělení se stará o ty nejzávažnější případy.

„Víc než kdy jindy platí, že rizikové skupiny by měly krom očkování proti covidu zvážit i očkování proti chřipce,“ upozorňuje.

Jak se změnil průběh pandemie z hlediska hospitalizací?

Změnu potvrzují zkušenosti z léta i z jiných zemí. I tam, kde proběhl výraznější nárůst nakažených, nedošlo k výraznému ovlivnění chodu nemocnic. Takže můžeme očekávat asi to samé. V tuhle chvíli žádný zásadní nápor na nemocnice není.

Pacienti samozřejmě jsou, jejich počet stoupá, ale zatím nejsme v pozici, kdybychom mohli očekávat zahlcení systému tak, jako to bylo před rokem a půl.

Takže je podle vás zatím dostatečným krokem omezení návštěv? Například liberecká nemocnice už přistoupila k otevření covidového oddělení.

To je celkem komplikované. Co se týče intenzivní péče, náš přístup se změnil zásadně. V tuto chvíli se už k tomu chováme jako k jakékoliv jiné infekční nemoci.

Nemyslím si, že už by se to vrátilo do módu těch ochranných obleků nebo speciálních oddělení. Pokud někde taková oddělení vznikají, je to spíš závislé na struktuře nemocnice.

Obecně to ale říct nelze a myslím, že se nevrátíme k tomu, že by každá nemocnice měla své covidové oddělení.

Vnímáte třeba změnu skladby pacientů?

V tuhle chvíli už to nelze říct. Pacientů je tak málo, že nemáme toho typického jako na začátku.

Nejdříve to byli starší lidé. Poté byl typickým pacientem obézní diabetik s hypertenzí. Později se to posunulo k mladším pacientům, kteří často měli souběžné nemoci, o kterých třeba ani nevěděli. Současnou skladbu zatím nemůžeme určit.

Změnila se péče o pacienty z hlediska technologií?

Tam se nezměnilo v podstatě nic. Současné ventilátory a ECMO zatím nic nepřekonalo a asi na tom není co zlepšovat.

Pomohly vám nějaké nové léky?

Farmakoterapie výrazně pokročila. Dnes už existují monoklonální protilátky, které jsme v minulosti neměli. Otázkou je, nakolik jsou ty protilátky specifické a kam se bude posouvat vývoj viru a tím pádem i to jestli a jak budou fungovat.

A vliv očkování a promořenosti?

To samozřejmě situaci změnilo zásadně, obojí snižuje riziko přenosu a organismus je na vir daleko lépe připravený. Průběh tedy bývá lehčí.

Navíc díky proočkování a promořenosti vidíme, že nástup vln i pacientů do nemocnic je pomalejší.

Zároveň je ale potřeba říct, že mnoho případů zůstává nezachycených, protože trochu odpadá strach a potřeba se často testovat.

Pomáhají očkování a promořenost i z hlediska dostatku lékařů a zdravotnických pracovníků?

Samozřejmě, já to pořád považuji za klíčový moment, který celou tu pandemii zlomil. Populace zdravotníků byla proočkovaná celkem masivně. To byl klíčový moment pro zdravotnictví, co se týče zaměstnanců, ale i pro celou populaci. A za tím tvrzením stojí velmi silná data.

Nebojíte se souběhu s chřipkou? Není i to trochu důvod, proč nemocnice přistupují k zákazu návštěv?

Určitě je potřeba říct, že vše, co říkáme, jsou předpoklady. Na podzim a v zimě dochází k nárůstu všech respiračních onemocnění. V minulosti se přistupovalo k omezování návštěv právě kvůli chřipce. A chřipka se může ukázat jako úplně nový faktor. Otázka je, co se stane s chřipkou a jaký bude mít nárůst.

Může být problémem to, že jsme se s chřipkou poslední dva roky v podstatě nesetkali?

Může. I v minulosti se mluvilo o tom, že chřipka bude narůstat, ale covidová opatření to pozastavila.

Proto si myslím, že by se mělo mluvit o návratu respiračních onemocnění obecně. A víc než kdy jindy platí, že rizikové skupiny by měly krom očkování proti covidu zvážit i očkování proti chřipce. Souběh těchto nemocí by totiž mohl být daleko závažnější.