Článek
Na základě výzkumu provedeného na 2 250 lidech společnost Pfizer oznámila, že její antivirotikum snižuje ve skupině ohrožených potřebu hospitalizace a riziko úmrtí na covid-19 až o 89 procent. Platí to, je-li přípravek podán krátce po objevení prvních symptomů.
Oddělené testování léku také ukázalo, že si přípravek nazvaný paxlovid svou účinnost udržuje i v případě varianty omikron. Společnost Pfizer testovala antivirotikum proti uměle vyrobené verzi klíčového proteinu, který omikron používá ke svému množení v lidském organismu.
Společnost účinnost léku očekávala ještě před finálními testy, protože paxlovid cílí na jinou část viru, tedy na enzym, který je důležitý pro množení viru a není náchylný k mutacím. Oproti tomu vakcíny cílí na hrotový protein (spike protein), který virus využívá k tomu, aby pronikl do hostitelské buňky. Právě hrotový protein v průběhu pandemie opakovaně mutoval.
Slibný výsledek výzkumu firma zveřejnila v době obnoveného růstu nákaz koronavirem i úmrtí v USA. Kvůli covidu-19 tam od začátku epidemie zemřelo přes 800 tisíc lidí a nakazilo se více než 51 milionů lidí, informuje server US News.
O povolení používat lék firmy Pfizer bude rozhodovat Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). V listopadu už označil za účinný podobný přípravek firmy Merck. Původně Merck sliboval účinnost prevence hospitalizace u svého léku molnupiravir 50 procent, později firma přiznala, že je účinek jenom 30procentní.
Tým vědců z University of North Carolina v srpnu tohoto roku upozornil na nedostatečně prověřené riziko, že by léky jako právě molnupiravir mohly nedopatřením ovlivňovat DNA lidského organismu. To by potenciálně mohlo znamenat riziko vrozených vad u potomků. Merck ale rizika odmítá a odkazuje se na své studie na zvířatech.
Právě v tom se liší molnupiravir od paxlovidu. „Vzhledem k tomu, že funguje (paxlovid) na bázi jiného mechanismu, který nesouvisí s naším genetickým materiálem, je méně pravděpodobné, že způsobí změny v naší DNA,“ řekla deníku The New York Times viroložka Sara Cherryová.
Tým vědců z University of North Carolina v srpnu tohoto roku upozornil na nedostatečně prověřené riziko, že by léky jako právě molnupiravir mohly nedopatřením ovlivňovat DNA lidského organismu. To by potenciálně mohlo znamenat riziko vrozených vad u potomků. Merck ale rizika odmítá a odkazuje se na své studie na zvířatech.
Právě v tom se liší molnupiravir od paxlovidu. „Vzhledem k tomu, že funguje (paxlovid) na bázi jiného mechanismu, který nesouvisí s naším genetickým materiálem, je méně pravděpodobné, že způsobí změny v naší DNA,“ řekla deníku The New York Times viroložka Sara Cherryová.
I kvůli možným rizikům tak molnupiravir, jehož užívání zatím schválila jen Velká Británie, budou moci užívat pouze osoby starší 18 let. Lék není určen také pro těhotné a kojící. Primárně by tak lék měli užívat starší a rizikoví pacienti, kterým hrozí riziko vážného průběhu a hospitalizace. Například Spojené království mezi tyto osoby řadí obézní lidi, seniory nad 60 let nebo osoby s cukrovkou a srdečními chorobami.
Po schválení se dostanou Američanům do rukou poprvé léky proti covidu-19, jež bude možné koupit v lékárnách a užívat doma, píše Reuters. Pro léčbu covidu-19 se už používá remdesivir, který se ale podává nitrožilně a není dostupný v podobně pilulek.
Obě společnosti své přípravky testovaly na neočkovaných dospělých, jimž hrozí komplikovaný průběh covidu-19, a to kvůli věku nebo zdravotnímu stavu. Tuto skupinu antivirotikum Pfizeru chrání před hospitalizací nebo úmrtím z 89 procent.
Pfizer přípravek testoval i na méně ohrožené skupině očkovaných a neočkovaných dospělých s nejméně jedním komplikujícím zdravotním faktorem. Firma oznámila, že studie nebyla úspěšná v prvním ověřovaném cíli, jímž byla úleva od covidových symptomů po dobu čtyř dní během léčby nebo po ní. Potvrdila ale účinnost v případě nutnosti hospitalizace, která se snížila o 70 procent v porovnání se skupinou, která dostala placebo.
