Kvůli roušce dostal vyhazov. Soud potvrdil, že ji kvůli zdraví nosit neměl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První vlnu covidu pracovník kuřimského závodu TE Connectivity Czech ještě zvládnul a roušku i přes zdravotní problémy nosil. Když ale přišla na podzim 2020 vlna druhá a s ní další mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, zaměstnanec A. D. (jméno kvůli citlivosti případu nezveřejňujeme, pozn. red.) už věděl, že roušku již znovu nosit nedokáže.

Psychickou zátěž, která mu v tom bránila, si nese z dětství. „Netoleranci čehokoliv na tváři a krku žalobce získal v době krutého mučení během domácího násilí, kterému byl podroben ze strany otce v dětství,“ stojí v rozsudku, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Jeho psychiatrička mu proto napsala lékařskou zprávu, ve které potvrdila, že se na něj vztahuje výjimka z nošení roušky. Tuhle možnost dávalo pro lidi „se závažnou alterací duševního stavu“ rovnou v opatření Ministerstvo zdravotnictví.

Jenže firma po A. D. vyžadovala navzdory doporučení, aby do práce nosil alespoň ochranný štít. A to na základě posudku závodní lékařky. Firma tak nechtěla zaměstnance bez nasazené ochrany nosu a úst pustit do podniku, s tím ale A. D. nesouhlasil. Posléze se psychicky zhroutil a na pět následujících směn nepřišel. Zaměstnavatel mu tak okamžitě zrušil pracovní poměr.

A. D. se ale obrátil na soud a jak první instance, tak odvolací soud mu daly zapravdu. Krajský soud v Brně pravomocně rozhodl, že firma postupovala protiprávně.

„Vzhledem k tomu, že nošení ochranného štítu nebylo způsobilé naplnit podmínku ochrany dýchacích cest stanovenou mimořádným opatřením, nemohl žalovaný jako zaměstnavatel nošení tohoto ochranného prostředku vyžadovat po žalobci jako svém zaměstnanci,“ uvádí se v rozsudku krajského soudu.

Ten se odkázal na stanovisko publikované Ministerstvem zdravotnictví, podle kterého stejně ochranný štít nelze považovat za dostatečnou ochranu dýchacích cest.

„Pokud žalobce za tohoto stavu v rozhodné době práci nevykonával, nemohlo na jeho straně dojít k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 16. 10. 2020 dané žalobci je již z tohoto důvodu neplatné,“ dovodil soud.

Neznamená to, že zaměstnanec mohl pracovat v době mimořádných opatření bez roušky mezi ostatními pracovníky s ochranou nosu a úst. Pokud mu ale zaměstnavatel nevytvořil takové podmínky, aby mohl pracovat podle doporučení psychiatričky s využitím výjimky od Ministerstva zdravotnictví, šlo o pochybení firmy.

Zdravotní posudek závodní lékařky na tom podle rozsudku nic nemění. Kromě toho navíc Krajský úřad Jihomoravského kraje zjistil, že závodní lékařka nebyla ani oprávněná posudky vydávat, protože neměla nutnou specializaci.

„Mám z rozsudku radost. Celý případ byl jasný od začátku a mrzí mě, že to muselo trvat tak dlouho,“ řekl Seznam Zprávám A. D.

Jeho zmocněnkyně už firmu vyzvala k úhradě ušlé mzdy a také o sdělení termínu nástupu do práce, protože rozhodnutím soudu je A. D. opět zaměstnancem firmy. Seznam Zprávy se proto v úterý zeptaly na reakci žalované společnosti TE Connectivity Czech. Vyjádření do publikace tohoto článku ovšem nepřišlo.

V odvolání ke krajskému soudu se firma hájila tím, že se řídila zdravotním posudkem závodní lékařky, který pracovník nerozporoval a přestal chodit do práce. Kvůli neomluveným absencím mu proto posléze zrušila pracovní poměr.

Zaměstnance firmy se ale nezastal jen soud. I veřejný ochránce práv potvrdil, že firma postupovala vůči pracovníkovi diskriminačně vzhledem k tomu, že nerespektovala jeho zdravotní postižení. Přitom se dlouhodobě potýká s depresemi, migrénami, úzkostnou poruchou a jeho stav se zhoršuje, pokud má jakkoliv omezené dýchání, protože trpí klaustrofobii.

Podle ombudsmana bylo okamžité zrušení pracovního poměru nepřiměřené i z toho důvodu, že firma mohla čerpat státní podporu v rámci programu Antivirus, a tak získat kompenzaci kvůli vzniklým překážkám v práci.

„Na základě poskytnutých informací se jeví, že se zaměstnavatel dopustil nepřímé diskriminace, když po vás nadále požadoval nošení ochranných pomůcek i přes skutečnost, že se dozvěděl o vašem zdravotním postižení, které vám znemožňuje tyto pomůcky nosit,“ vyvodil v tomto případě veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Jde patrně o první podobný případ, ve kterém se soud zastal zaměstnance ve sporu o dodržování mimořádných opatření z doby covidu na pracovišti. V souvislosti s vymáháním pravidel za pandemie už ale některé rozsudky padly. Nejvyšší správní soud například potvrdil zrušení pokuty pro bývalého prezidenta Václava Klause, který pronesl v říjnu 2020 projev na venkovní akci bez roušky, ačkoliv to tehdy platná opatření nařizovala.