Smršť v Číně odkládá konec globální pandemie

Čína prosazovala téměř tři roky tvrdou strategii boje s koronavirem s cílem jeho úplného vymýcení. Před dvěma týdny od ní po nevídané vlně protestů upustila. V důsledku rozvolňování ovšem v zemi rapidně rostou počty nakažených a zdá se, že ji čeká „bolestivé období“, shodují se odborníci.

Nová vlna pandemie se podepíše i na globální situaci. Zářijové prohlášení šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, že „konec pandemie je na dohled“ musí podle odborníků ještě počkat. Několik předních vědců a poradců WHO se shoduje, že je na něj příliš brzy kvůli potenciálně nebezpečné vlně, která nejspíše zasáhne Čínu, napsala agentura Reuters.

Současné prognózy říkají, že by druhá největší ekonomika světa mohla po náhlém zrušení přísných opatření čelit v roce 2023 více než milionu úmrtí. „Je otázkou, zda lze (globálně) mluvit o post pandemickém období, když tak významná část světa vlastně teprve vstupuje do druhé vlny,“ vysvětlil nizozemský virolog Marion Koopmans, který je členem WHO.

Šéf WHO minulý týden novinářům v Ženevě řekl, že „doufá“ v ukončení mimořádného stavu někdy v roce 2023. Tedrosovy dřívější komentáře podnítily podle agentury naději, že by WHO mohla brzy zrušit nejvyšší stupeň pohotovosti v souvislosti s onemocněním covid-19, který platí již od ledna 2020.

Zatímco ve většině světa nebezpečí nových variant viru nebo dalších závažných vln ve druhé polovině roku 2022 ustoupila a země mohly koronavirová opatření zrušit, Čína do své nejhorší fáze pandemie teprve vstupuje.

Před dvěma týdny vyhlásil Peking ústup od stovek nařízení a zákazů, které měly vliv na ekonomiku země i psychické zdraví jedinců. Čína ovšem začala opatření uvolňovat příliš rychle, aniž by byla na nárůst nakažených řádně připravena, popsala stanice CNN ve své analýze.

Peking před nenadálým upuštěním od opatření totiž zanedbal kroky, které by nekontrolovatelný nárůst infikovaných zpomalily. Zemi se nepovedlo zvýšit proočkovanost starších osob, posílit kapacity urgentního příjmu a intenzivní péče v nemocnicích nebo vytvořit zásoby antivirotik.

Čínské úřady nyní varují před dalšími covidovými vlnami, které by měly vrcholit během zimy a trvat tři měsíce. Vysoký počet nakažených se očekává se začátkem čínského lunárního roku, tedy koncem ledna.

Odborníci poukazovali na nebezpečí a neudržitelnost čínské strategie již od zahájení celosvětové očkovací kampaně a výskytu rychle se šířící varianty omikron. Ani rychlé rozvolnění ale není podle nich dobrá cesta.

„Pro Čínu už není žádná možnost správná. Skutečně doufala, že tato epidemie v celosvětovém měřítku proběhne a oni budou moci přežít bez následků. A to se nestalo,“ řekl William Schaffner, profesor infekčních nemocí na Vanderbilt University Medical Center v USA.

Jakmile se opatření uvolní a virus se rozšíří po celé zemi, „Čína bude muset projít bolestivým obdobím, pokud jde o nemoci, úmrtí a zátěž pro systém zdravotní péče“, jako tomu bylo v jiných částech světa na počátku pandemie, dodal.

Někteří světoví zdravotníci varovali vedle vlny epidemie také před rizikem mutací a vzniku nové nebezpečné varianty. „Víme také, že kdykoliv se virus nekontrolovaně šíří kdekoli ve velkém, má potenciál pro vznik nových variant,“ varoval mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Spojené státy v úterý naznačily, že by Číně v případě prudce rostoucí epidemie pomohly. „Jsme připraveni i nadále podporovat země po celém světě, včetně Číny. Pro nás to není o politice, není to o geopolitice,“ uvedl Price.

Varoval také před důsledky pro světovou ekonomiku. Peking se ovšem k přijímání pomoci příliš nemá (více jsme psali zde). V úterý přijal první zahraniční vakcíny, a to z Německa.