Článek
Veřejným prostorem čím dál více rezonují debaty o podávání čtvrtých dávek vakcín proti onemocnění covid-19 a startu nové vakcinační kampaně. Bližší pohled na data kolem očkování ale odhaluje, že Česko bude na podzim stát před jinou výzvou.
Ukončené očkování – tedy dvě dávky vakcíny – má nyní 6 867 136 obyvatel Česka. Pro posilující dávku si ale přišlo pouze 4 183 844 lidí a proočkovanost tak odpovídá asi 47 procentům dospělé populace.
Onemocnění potom v posledních šesti měsících prodělalo 1 544 459 obyvatel. Kdybychom tak pominuli ty, kteří spadají do obou kategorií, je nyní v Česku před koronavirem podle dosavadních pravidel maximálně chráněno 5 728 303 lidí. Tedy asi polovina obyvatel.
Že je právě posilující dávka vakcín klíčová a zastavuje vyvanutí ochrany, dokládají data Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS). Odborníci ochranný efekt očkovacích látek počítali na seniorní populaci letos v únoru, kdy byla nálož nákazy v populaci vysoká.
Zjistili, že ochrana proti variantě omikron klesá bez boosteru ke 30 procentům, proti hospitalizaci k 60 procentům a proti pobytu na jednotce intenzivní péče k 70 procentům. Posilující dávka ale hodnoty výrazně zvyšuje: Proti hospitalizaci jsou po ní lidé chráněni na 87 procent a proti nákaze na 55.
Urychlujícím faktorem vyvanutí ochrany je přitom věk. Jak ukazují britská data publikovaná v odborném časopisu The Lancet, vakcíny si po pěti měsících udržují účinnost převážně u lidí mladších 55 let. U starších ochrana bez boosteru klesá rychleji.
V Česku je přitom proočkovanost třetí dávkou ve vyšších věkových kategoriích v rozmezí mezi 50 a 77 procenty.
„U lidí, kteří mají vážné zdravotní problémy a jsou v seniorním věku, omikron přináší stejné riziko, že budete mít vážné komplikace jako u delty. A pokud je člověk naočkovaný, tato pravděpodobnost se redukuje desetkrát,“ popsal pro Seznam Zprávy ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Pro posilující dávku si však doposud nepřišel ani více než milion lidí starších 55 let.
Nejistý podzim
Ministerstvo zdravotnictví nadále apeluje, aby z hlediska covidu rizikoví lidé pro očkování nadále chodili. A to i nyní, kdy je nálož v populaci velmi nízká.
„Pokud je člověk vysoce rizikový, ve chvíli, kdy mu končí ochranný efekt druhé dávky, měl by si zajít na třetí. Ostatní by měli vyčkat spíše na srpen, září, začátek října tak, aby hladina protilátek u nich kulminovala začátkem října, v prosinci a lednu,“ odpověděl ministr Vlastimil Válek na dotaz Seznam Zpráv.
Podávání posilujících dávek očkování nicméně setrvale klesá. Ve všední dny si pro ně chodí průměrně okolo 3000 lidí. Nastartování nového zájmu si vláda slibuje od sklonku léta a podzimu, kdy bude nákaza opět sílit. Lidé by podle Válka měli přijmout, že se bude proti covidu očkovat každoročně.
„Čtvrtá dávka se bude týkat většiny těch, kdo mají třetí dávku, a dostali ji třeba v lednu, únoru či březnu. Vysoká hladina protilátek trvá zhruba čtyři až pět měsíců. Největší riziko zároveň bude ve druhé polovině října až po leden – očkování čtvrtou dávkou by tedy mělo být někdy v srpnu, v září a začátkem října,“ dodal ministr.
Epidemie koronaviru v Česku zatím s teplejším počasí nadále zpomaluje. Za posledních sedm dní odhalily laboratoře okolo 3000 případů, což je o polovinu méně než před týdnem. Ani v jeden den počet nově nakažených nepřekročil tisícovku. To se stalo naposledy loni v září.
Klesá ale také zájem o testy, které od minulého čtvrtka pojišťovny hradí jen se žádankou od lékaře. V nemocnicích je poprvé od října s covidem méně než 300 pacientů.
