Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podávání posilujících dávek očkování proti covidu-19 začíná skomírat. Ještě před měsícem si pro takzvaný booster chodilo okolo 80 tisíc lidí denně, teď čísla ve všední dny spadla k 20 tisícům.
Avizované uvolnění opatření, zrušení kontrol očkovacích certifikátů, ale i menší obava z pravděpodobně mírnější varianty omikron. To vše se na trendu mohlo podepsat. Řada lidí tak nyní pro vakcínu vyráží spíše kvůli příslibu jednoduššího cestování než z obav o vlastní zdraví.
Podle lékaře a člena výboru České vakcinologické společnosti (ČVS) Daniela Dražana má ale stále smysl pro posilující dávku očkování jít. A to bez ohledu na pragmatické výhody při cestování.
„Doporučení se v tomhle ohledu vůbec nezměnila. A nezmění se. Naopak je stále velmi důležité na třetí dávku chodit. Opravdu je velmi účinná ve zvýšení ochrany. Pořád tady máme desítky tisíc případů denně. A ve statistikách jsou desítky úmrtí denně,“ varuje lékař.
Minulý týden trhaly covidové statistiky dosavadní rekordy – nově nakažených bylo v jediný den okolo 60 tisíc lidí. Přes většinou mírné průběhy se situace lehce promítla i do kapacit některých nemocnic. První únorový týden s covidem umíralo okolo 40 lidí denně. Podle dosavadních poznatků také omikron může způsobit i postcovidová postižení.
„I lehké příznaky, jako ztráta čichu a chuti, jsou nepříjemné a řadě lidí mohou dlouhodobě zůstat. Třetí dávka podle mě má smysl. Určitě nemá smysl čtvrtá dávka, ale myslím, že ta třetí nás ochrání do konce respirační sezony. Potom bude relativní klid. A je otázkou, co bude před respirační sezonou na podzim. To momentálně nevíme a nemáme jasná data. Ale je velmi pravděpodobné, že tam bude nutná další dávka. Zda této vakcíny, nebo nějaké omikronové, to nevíme,“ míní Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Právě otázka dlouhodobého výhledu vakcinace a pokračování pandemie je jedním z důvodů, proč někteří lidé mohou okolo očkování taktizovat – zatímco léto může být klidné, na podzim hrozí opětovné zhoršení.
Proč zájem klesá?
Podle projektu Život během pandemie mělo zájem o posilující dávku vakcíny proti koronaviru na konci ledna 79 % z očkovaných lidí (včetně těch, kteří již booster mají). V rámci celé dospělé populace, včetně zcela neočkovaných, je ochota na 61 %. Data naznačují, že zejména starší lidé s nižším vzděláním a ze středně velkých měst se k posilující dávce dostávají se zpožděním. „Pokud nová strategie počítá s očkováním rizikových před sezónami, měla by vláda zkoumat hlavně to, proč se jí nepovedlo dostat booster k velké části starších lidí z nižších sociálních skupin a jak to změnit,“ uvedl sociolog Daniel Prokop.
Například podle lékaře a biochemika Jana Trnky, přednosty Ústavu biochemie 3. LF UK, je tak pochopitelné, že nyní řada lidí posilující dávku zvažuje.
„Ve chvíli, kdy vlna začíná klesat, začíná být zvažování komplikovanější. Samozřejmě netušíme, co bude za měsíc. Může přijít nějaká jiná varianta a potom se třetí dávka může hodit. Ale rozumím tomu, že si lidé říkají, že možná bude lepší si ji dát až v září nebo před sezonou,“ míní odborník. „Ve chvíli, kdy vlna klesá a lidé nemají například nějaké komorbidity, nebo nepatří mezi seniory, tak myslím, že se mohou zkrátka rozhodnout podle toho, jak to cítí,“ dodává.
Podobně věc vidí i biochemik Jan Konvalinka. „U mladých lidí a u dětí jde o zcela legitimní otázku. Přeci jenom bych ale doporučoval booster. I omikron může být nepříjemná věc a třetí dávka pomáhá, na to máme zcela jasná data,“ říká.
Supervakcína na cestě?
Do hry nicméně vstupuje další faktor, a to vývoj nové tzv. vícevalentní vakcíny, která by byla účinná proti vícero variantám koronaviru najednou. Stejně tak se pracuje na látce adaptované přímo na omikron. Vše je ale zatím ve fázi testování.
„Pracuje se na tom a tyto látky testuje Pfizer, Moderna a jistě i další výrobci. Mohou být na podzim dostupné, ale vzhledem k tomu, že současné vakcíny jsou stále dost účinné, výrobci nejsou pod takovým tlakem. Člověk očkovaný boosterem má stále téměř stokrát menší pravděpodobnost úmrtí. Každopádně nové látky u nás jistě v příštích týdnech nebudou a nevíme, zda jsou účinné. Není úplně smysluplné čekat na něco, o čem ani nevíme, zda bude a kdy,“ říká k věci Dražan.
Podle posledních zpráv to nicméně není ani Pfizer ani Moderna, kdo posunul výzkum tzv. pankoronavirové vakcíny nejdále. Jak upozornil National Geographic, slibně se jeví látka připravovaná na americkém Walter Reed Army Institute of Research.
Vakcína si vypůjčuje technologii vyvinutou při výrobě univerzálních vakcín proti chřipce a obsahuje nanočástici (Spike Ferritin Nanoparticles) s několika kopiemi původního spike proteinu koronaviru.
„Vakcína nejenže vyvolává silnou imunitní odpověď, ale může také poskytnout širokou ochranu proti variantám SARS-CoV-2, které jsou předmětem zájmu, a také proti dalším koronavirům,“ shrnují výzkumníci závěry úspěšné první fáze testování. Přesné datum, kdy by se látka mohla dostat na trh, ale není známo.
