Jít pro čtvrtou dávku teď, nebo v září? Někomu se může dřívější datum vyplatit

Očkování druhou posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19 běží v Česku už přes dva týdny, během nichž si nechalo látku aplikovat okolo 52 tisíc lidí. Množství těch, kterým je druhý booster doporučován, o něj ale nemá zájem nebo chce počkat na nové látky, upravené na varianty koronaviru.

Jaká cesta je podle dat a dostupných informací nejlepší? A měly by se nyní pro očkování vypravit i mladší ročníky?

Když v květnu Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučení druhého přeočkování hodnotila, opřela se mimo jiné o sedm studií. Všechny proběhly v době, kdy už omikron globálně dominoval a většinou u lidí sledovaly relativní účinnost čtvrté dávky v porovnání s těmi, kdo dostali pouze tři dávky očkování.

Poměrně jasné závěry v tomto ohledu přinesla jedna z větších izraelských prací, která zahrnovala účastníky mezi 60 a 100 lety. Právě Izrael, který odstartoval druhé přeočkování mezi prvními na začátku ledna, má z pohledu sběru dat náskok.

Kritéria pro účast na sledování splnilo asi 563 tisíc lidí, z nichž přes 328 tisíc dostalo během studie druhou posilovací dávku očkování. Vědci na základě řady modelů poté porovnávali počty hospitalizací a úmrtí na covid mezi skupinou bez druhého boosteru a po něm.

Ze závěrů přitom vyplývá, že ve „dvakrát posílené“ očkované skupině došlo ve sledovaném období k 270 hospitalizacím kvůli covidu, zatímco u druhé skupiny bylo hospitalizovaných 550. V první skupině sledovaných také došlo k 92 úmrtím, zatímco ve druhé kohortě zemřelo v důsledku covidu 232 lidí.

„Tato studie prokazuje podstatné snížení počtu hospitalizací a úmrtí v důsledku covid-19 po druhé posilovací dávce u dospělých Izraelců ve věku 60 let a starších,“ shrnují autoři své závěry.

Také další studie uvádí, že je toto očkování lidí ve vyšších věkových kategoriích účinné a že benefity z něj vysoce převyšují rizika.

Třeba izraelská práce publikovaná v New England Journal of Medicine zahrnuje data dokonce od víc než milionu lidí starších 60 let. Vědci se soustředili na samotný výskyt infekce a počty těžkých průběhů. Podle dat byl výskyt infekcí u lidí po druhém boosteru dvakrát nižší a výskyt těžkých průběhů čtyřikrát nižší v porovnání s těmi, kdo měli jen jednu posilující dávku. Vědci nicméně dodávají, že v případě infekcí ochrana rychle vyvanula, a to už po šesti týdnech.

„Ochrana proti potvrzené infekci se zdála být krátkodobá, zatímco ochrana před závažným onemocněním během období studie neslábla,“ doplnili vědci.

Z dat, se kterými pracuje i WHO, tedy vyplývá, že očkování starších ročníků má v době vysokého rizika nákazy smysl. Například rovněž izraelská studie prováděná mezi mladšími zdravotnickými pracovníky bez oslabené imunity ale ukázala, že čtvrté dávky v porovnání se třetími větší význam neměly.

Druhou věcí je nicméně právě zmiňovaná doba, po kterou ochranný efekt vydrží. Pokud jsem v rizikové skupině - mám jít na očkování teď, nebo si počkat na podzim, kdy tu nejspíš bude covid opět ve velkém řádit? A pokud půjdu pro vakcínu teď, můžu si na podzim dojít pro další, tentokrát inovovanou?

Vzhledem ke kratšímu časovému horizontu, po který zatím mohli vědci druhé boostery zkoumat, jsou odpovědi stále poměrně omezené.

Je však všeobecně známo, že čím jsou lidé starší, tím rychleji mají hladiny protilátek tendenci klesat, čímž se zvyšuje pravděpodobnost vážného onemocnění a hospitalizace s covid-19 i po očkování.

Potvrzuje to i švédská práce hodnotící data klientů domovů dlouhodobé péče a lidí nad 80 let - tedy těch nezranitelnějších.

„Ve srovnání s třetí dávkou byla čtvrtá dávka mRNA vakcíny podávaná během éry omikronu spojena se sníženým rizikem úmrtí během prvních dvou měsíců. Poté se ochrana mírně snížila. Tato zjištění naznačují, že čtvrtá dávka může zabránit předčasné úmrtnosti u nejstarších a nejkřehčích, ačkoliv načasování očkování se zdá být důležité s ohledem na mírný ústup pozorovaný po dvou měsících,“ uzavřeli švédští vědci svou práci.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka by proto lidé měli vše hodnotit s ohledem na situaci, svůj věk a zdravotní stav i fakt, že probíhá letní vlna nákaz.

Lidem s oslabenou imunitou či lidem nad 60 let se podle něj nyní čtvrtá dávka vyplatí - většině uplynulo třeba i sedm či osm měsíců od třetí dávky, protože byli mezi prvními, kdo ji dostali.

„Zatím jsou publikována a ověřena data o tom, že protekce určitě trvá dva měsíce. Pravděpodobně bude trvat i déle, ale ta data ještě nemáme. Ukazuje se, že ochrana po čtvrté dávce bude kratší než po třetí, ale je to maximum, co ti lidé pro sebe nyní mohou udělat: nechat si dát čtvrtou dávku a potom počkat na data z delšího horizontu. Mezitím se třeba objeví i upravená verze vakcíny a bude další strategie. Ale v tuhle chvíli bohužel nemáme k dispozici nic jiného,“ vysvětlil odborník pro Seznam Zprávy.

Vakcinolog zároveň nevylučuje, že by si lidé očkovaní nyní druhým boosterem mohli na podzim dojít pro další vakcínu, která už bude upravená s ohledem na nové varianty viru.

Třeba američtí odborníci už oficiálně deklarovali, že lidé z tohoto důvodu na upravené vakcíny čekat nemají. „Nechat se nyní naočkovat vás nevylučuje z možnosti získat variantám uzpůsobenou vakcínu tento podzim či zimu,“ píší v prohlášení na webu Bílého domu.

Podobně mluví také profesorka z americké Univerzity Johnse Hopkinse Kawsar Talaatová. „Nečekejte na lepší vakcínu, protože jste zranitelní,“ citoval Talaatovou National Geographic. „Získejte boostery, na jaké máte nyní nárok, a pak budete mít příležitost získat další booster, který může na podzim poskytnout širší ochranu,“ dodává.

Jak vyplývá ze zpráv Evropské agentury pro léčivé přípravky, počítá se s příchodem upravených vakcín nejspíš na přelomu září či října 2022.

Roman Chlíbek však podotýká, že samotné schválení látek nemusí znamenat, že se látky do České republiky okamžitě dostanou - celý proces může trvat delší dobu, jisté není ani ohledně přesného množství látek, které přijdou.

„Rozhodně pro šedesátníky, ale i osoby s poruchou imunity, teď nemá cenu čekat na podzim, až se něco objeví. To si může dovolit 40letý zdravý člověk, který třeba i jednou nebo dvakrát covid prodělal. Ten si řekne: dobře, teď budu čekat na nástup podzimní vlny a v té době už asi bude upravená látka a já pro ni půjdu. Takový člověk si může dovolit čekat, protože povšechně většina z nich bude mít ochranu delší a silnější než senior. Ale senior si to dovolit nemůže,“ uzavírá vakcinolog.

Zároveň dodává, že lidé nemusí řešit, zda si jako druhý booster nechají aplikovat Comirnaty nebo SpikeVax od Moderny. Dobrou zprávou pro zájemce o očkování jsou i nedávná data o vedlejších účincích z USA, podle kterých je výskyt reakcí po 4. dávce nižší než u dřívějších dávek. Asi 95 procent reakcí je navíc zcela nezávažných.

Druhou posilující dávku očkování teď nemusí řešit také ti, kdo covid nedávno prodělali. Česká vakcinologická společnost už dříve upozornila, že aplikaci boosteru lze odložit o tři měsíce po nemoci, počítáno od data výsledku prvního pozitivního testu.

Například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který posilující dávku doporučuje lidem nad 50 let, ale uvádí, že po prodělání nemoci mají lidé dostatečnou ochranu až šest měsíců a booster tedy po tu dobu nepotřebují.