Jak se daří zemím, které jako první zrušily pandemická opatření

Nejméně jednoznačná situace ze zemí v tomto přehledu je jednoznačně v Dánsku. Kodaň veškerá povinná opatření proti šíření covidu-19 zrušila 2. února a upoutala na sebe pozornost celého světa.

Severská země si ji ale nevysloužila jen tím, že to udělala jako jedna z prvních v Evropě. Dánsko se totiž pro výrazné rozvolnění rozhodlo i přesto, že denní počty nově nakažených v šestimilionové zemi tou dobou dosahovaly zhruba 45 tisíc a nic nenasvědčovalo tomu, že omikronová vlna slábne.

Že už covid-19 není kritickou hrozbou pro společnost, Dánsko v této situaci rozhodlo s argumentem vysoké proočkovanosti druhou (přes 80 %) i třetí dávkou (přes 60 %) a mírnějším průběhem dominující varianty omikron.

V následujícím zhruba týdnu po rozvolnění podle očekávání dál rostly počty nakažených a s nimi i hospitalizovaných a mrtvých. Křivka ukazující nárůst nových případů začala klesat asi v polovině měsíce.

V zemi ale stále stoupá pozitivita testů (přes 35 %), což naznačuje, že čím dál víc případů zůstává nerozpoznaných. Pokles počtů nakažených v oficiální statistice tak nemusí úplně odrážet reálný trend šíření nákazy.

Počet hospitalizovaných Dánů s covidem-19 dosáhl rekordní tisícové hranice zhruba v době, kdy vcházelo v platnost zrušení opatření. Od té doby vystoupal už přes 1 600 a poslední dny nic nenaznačuje pokles. Na konci minulého týdne dosáhl historického vrcholu i týdenní klouzavý průměr úmrtí (35 lidí denně). Vzhledem k tomu, že prodleva křivky úmrtí za křivkou počtu nakažených je u varianty omikron zpožděná asi o 23 dní, což je ve srovnání s deltou víc jak o týden delší období, se dá předpokládat, že čísla dál porostou.

Grafy se strmým nárůstem hospitalizací i úmrtí v posledních týdnech sdílela řada zahraničních odborníků s tím, že Dánsko se s rozvolněním unáhlilo a je praktickým příkladem toho, že omikron ani v zemi s vysokou proočkovaností nelze přejít bez restrikcí, aniž by si to vyžádalo mnoho obětí.

Takový obrázek ale není úplný, na což aktivně upozorňuje i dánský Státní sérový institut (SSI) ve svých týdenních přehledech nebo přímo v diskuzích s kritiky na twitteru.

Asi polovinu hospitalizací podle SSI tvoří lidé, kteří sice měli pozitivní test, ale v nemocnici jsou z jiných důvodů, než je nákaza covidem. Důležitým dílem do skládačky je i křivka ukazující vývoj počtu covid pozitvních lidí na dánských jednotkách intenzivní péče. Ten je totiž nyní výrazně nižší, než byl v předešlé nejsilnější vlně na začátku roku 2021.

Zatímco hospitalizovaných je tedy podle oficiálních čísel nyní asi o 600 víc než loni v lednu, počet lidí s covidem na jednotkách intenzivních péče je nyní ve srovnání se stejným obdobím zhruba třikrát menší.

Podobný trend jako u hospitalizací sleduje dánský institut i u úmrtí. „Po rozšíření omikronu je víc nakažených covidem-19, ale umírá z nich menší část než tomu bylo v minulosti,“ píše SSI ve zprávě z konce minulého týdne doplňující covidové statistiky o data z registru příčin úmrtí.

Už v předminulé týdenní zprávě SSI odhadoval, že lidé, kteří umírají z jiných důvodů a do statistik se propisují jen kvůli pozitivnímu testu v posledních 30 dnech před úmrtím, tvoří asi třetinu z celkového počtu oficiálních obětí covidu-19. To je ale spíš odhad, přesná čísla totiž zatím nejsou.

SSI ve svých zprávách opakovaně ukazuje graf, podle kterého je od začátku roku víceméně stabilní počet úmrtí, o kterých se jistě ví, že jsou důsledkem nákazy koronavirem (dole na obrázku červenou barvou). Je tak teoreticky možné, že jediné, co roste, jsou počty mrtvých takzvaně „s covidem“, a ne „na covid“. Problém je v tom, že graf zobrazuje data jen k začátku února a část úmrtí (která nejsou vyznačená nejsvětlejší barvou) se může ještě k těm „na covid“ zpětně doplnit, protože jejich status je nejistý kvůli „značné části chybějících úmrtních listů“.

Diskuze o tom, jestli bylo dánské rozvolnění správným rozhodnutím, tak zůstává velmi živá. Kritici upozorňují na vysoké počty úmrtí, sérový institut oponuje tím, že omikron změnil pravidla hry a ve skutečnosti kvůli covidu umírá mnohem méně lidí než dřív. Přesná čísla ale zatím nejsou.

Přetrvává tak situace, kterou dánský vládní poradce pro komunikaci při pandemii Michael Bang Petersen přirovnal k Rorschachově testu, což je psychologická metoda používající inkoustové skvrny k rozboru osobnosti.

Na vrcholu denních počtů nově nakažených covidem se pro zrušení restrikcí rozhodlo i Norsko. Většina omezení tam přestala platit 1. února, kdy v zemi se zhruba pěti miliony obyvatel přibývalo denně asi 20 tisíc nakažených, tedy méně než polovina ve srovnání s ještě o něco lidnatějším Dánskem. Přesto šlo pro skandinávskou zemi o suverénně nejvyšší přírůstky v historii pandemie.

Stejně jako v Dánsku tam počet denních potvrzených případů zhruba od poloviny tohoto měsíce klesá, ale s pozitivitou testů přesahující dokonce 70 % to může být opět zavádějící.

Co se týče hospitalizací, je Norsko zhruba na úrovni loňského jara, takže na rozdíl od Dánska v Norsku počet lidí s covidem v nemocnici nevystřelil vysoko nad historické milníky. Nejvíc Norů s covidem bylo najednou v nemocnici loni v prosinci (necelých 400) a v posledních dnech jejich sedmidenní klouzavý průměr stagnuje okolo 300.

I mrtvých v Norsku aktuálně podle oficiálních statistik přibývá méně než při minulých vlnách na začátku i na konci roku 2021. Sedmidenní průměr úmrtí tam dosud díky velmi nízkým přírůstkům maximálně kolem jedné tisícovky při předešlých vlnách a nyní díky mírnějšímu průběhu omikronu ostatně nikdy nepřekročil 10 lidí za den.

Vládu epidemická situace v zemi uklidnila dost na to, že necelé dva týdny po velkém rozvolnění oznámila zrušení všech zbývajících opatření. Premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že pandemie už pro většinu Norů „nepředstavuje velkou zdravotní hrozbu“ a oznámil zrušení povinnosti dodržovat rozestupy a nosit roušky v prostorách s vysokou koncentrací lidí, povinná dokonce od té doby není ani izolace, kterou vláda už jen doporučuje na čtyři dny po nákaze.

Dvě dávky vakcíny má přes 73 procent Norů, posilovací dávku víc než polovina.

Následují země, které rozvolnily až v momentě, kdy tam byla omikronová vlna co do čísel nově nakažených už nějakou dobu na ústupu. Je to i případ Švédska, které většinu opatření včetně covidových pasů zrušilo 9. února, přičemž vrchol křivky nově nakažených tam přišel na přelomu ledna a tohoto měsíce.

Za následující necelé dva týdny se ve Švédsku trend nezměnil. Počty nově nakažených dál strmě klesají a momentálně spadly až na jednotky tisíc. Počet mrtvých tam v posledních dnech kolísá kolem padesátky denně, což je sice nejvíc za dlouhou dobu, ale násobně méně než loni v lednu, kdy umíralo i kolem 130 lidí každý den. Hospitalizovaných ode dne, kdy se ve Švédsku rozvolnilo, ubývá.

Švédská populace je dvěma dávkami proočkovaná ze 74 %, booster má necelých 47 %.

Už 22. ledna rozvolnilo Irsko, které bylo v té době rovněž za vrcholem omikronové vlny. Denní počty nově nakažených v pětimilionové zemi z vrcholu kolem 20 tisíc klesaly už od půlky ledna a v den rozvolnění byly ve srovnání s tím asi třetinové.

Pokles se zastavil začátkem února a asi na týden ho vystřídal růst, který ale rychle skončil a nyní sedmidenní průměr nově nakažených za den v Irsku činí asi tři tisíce, což je o víc jak polovinu méně než v den rozvolnění. Kontinuálně klesají i hospitalizace a mrtvých přibývalo za poslední dobu nejvíc v půlce února, kdy průměr přesáhl 20 mrtvých denně, což není ani polovina nejhorších čísel z loňského února.

Dvě dávky očkování má téměř 80 % irské populace a třetí dávku necelých 56 %.

V Anglii se rozvolnilo 27. ledna a v menší míře se v té samé době začalo rozvolňovat i ve zbytku Spojeného království. Opakující se poznámka, že rozvolnění přišlo až po vrcholu omikronové vlny, platí pro Anglii dvojnásob. V zemi tou dobou navíc už ani neplatila celá řada opatření zrušených již dřív.

Anglie si vrchol omikronové vlny odbyla už na přelomu loňského a letošního roku. Po rozvolnění na konci ledna pokles počtu nově nakažených pokračoval až do konce prvního únorového týdne, kdy se křivka trochu zavlnila, načež pokračovala dál v poklesu až k současnému sedmidennímu průměru kolem 40 tisíc nově nakažených za 24 hodin.

Počet lidí s covidem v nemocnicích dosáhl vrcholu v půlce ledna a od té doby klesá. Růst se zastavil na necelých 20 tisících, což je asi poloviční číslo oproti dosud nejhoršímu stavu z loňského ledna. Počet mrtvých v Británii začal klesat až ve dvou posledních týdnech. I v nejhorších chvílích omikronové vlny nicméně denně umíralo kolem tří stovek nakažených Britů, což je asi čtyřikrát méně než před rokem.

Vakcinaci dvěma dávkami podstoupilo necelých 72 % Britů, tři dávky má už ode dne rozvolnění asi 55 %. Od příštího týdne by podle vlády v Anglii měla být nově zrušena i povinnost izolovat se po nákaze.