Článek
Co říká zpráva o lockdownech?
Podle německých expertů samozřejmě není pochyb o tom, že se snížením fyzického kontaktu mezi lidmi sníží i počet nakažení. Lockdowny jsou proto podle nich efektivní, píše německá stanice ARD. To ale platí zejména v období, kdy se virus teprve začíná šířit.
„Pokud je infikováno málo lidí, lockdown a s ním spojená opatření mají o hodně silnější vliv,“ stojí ve zprávě. Čím déle lockdown trvá, tím méně lidí ho podle expertů dodržuje a jeho efekt se snižuje.
Jak fungují roušky a respirátory?
Na otázku, zda má smysl nosit ochranu dýchacích cest, zpráva podle stanice odpověděla, že „v podstatě ano“. Dostatek důkazů pro podporu obecného pravidla doporučujícího nošení respirátorů ale autoři zprávy nenašli.
Rozporuplná tvrzení v závěrech němečtí experti vysvětlili poznámkou, že podle vědeckých poznatků jsou roušky a respirátory efektivní v boji s pandemií, ale platí to jen tehdy, jsou-li nošeny správně, což je třeba zajistit správnou komunikační kampaní. Pokud by se měly povinné roušky vrátit, dává to podle autorů zprávy smysl jen v uzavřených prostorách, venku nikoliv.
Trasování?
K trasování kontaktů nakažených se experti podle německé televizní stanice vyjádřili podobně jako k lockdownům. Trasování je podle nich efektivní zejména v začátcích šíření viru, pak ale kvůli značnému úsilí zdravotnické úřady „dosáhnou svých limitů“.
Do budoucna proto odborníci radí efektivitu trasování ještě víc prozkoumat a ověřit, zda by nebylo jednodušší doporučit každému, kdo pocítí příznaky, aby zůstal doma.
Pasy?
Kromě výše zmíněného prověřovali vědci i efekt tzv. pravidla 2G nebo 3G, čímž se v Německu označovala povinnost vykazovat se průkazem o očkování či o prodělané nemoci nebo negativním testem před vstupem do restaurace, kina, divadla a tak dále. Zhodnotili ho jako částečně efektivní.
„Vliv pravidla 2G nebo 3G je při výskytu nových variant viru vysoký v prvních týdnech po posilovacích dávkách nebo prodělání nemoci,“ stojí ve zprávě. Druhým dechem ale autoři dodávají, že ochrana před infekcí postupem času významně klesá. Proto panel navrhuje spoléhat se do budoucna radši pouze na pravidelné testování.
Zavřené školy?
Pro zodpovězení otázky, zda bylo zavírání škol přínosné, nebo ne, odborníci údajně neměli k dispozici dostatek dat. Jasný je podle autorů zatím jen negativní vliv opatření na děti a jejich psychiku, zatímco efekt na zpomalení šíření viru zůstává nadále „otevřenou otázkou“.
Jaké jsou na zprávu reakce?
Zpráva je vůči práci vlády (zejména té bývalé) a doporučením Institutu Roberta Kocha, jehož názory se stát do značné míry řídil, kritická hlavně ve dvou bodech, které se ale netýkají přímo hodnocených opatření.
Autoři vyčítají v první řadě špatnou komunikaci, obzvlášť pak nedostatečnou komunikaci rizik, jejíž potenciál podle nich vláda téměř nevyužila. Kromě toho vědci kritizovali špatnou práci s daty, kvůli které se ani oni sami nyní nedokázali dopracovat k jasným výsledkům.
I proto autoři sami upozorňují, že jejich závěry nelze brát jako rozsudek toho, co je dobrá či špatná strategie. „Absence důkazů o efektivitě zároveň neznamená důkaz o absenci efektivity,“ řekl k tomu podle ARD expert na zdravotnictví za Zelené Janosch Dahmen.
Při prezentaci výsledků vládní představitelé uvedli, že se při případných dalších vlnách covidu-19 na podzim a v zimě plánují vrátit k nošení roušek ve vnitřních prostorách. Lockdowny, zavírání škol a zákazy nočního vycházení vláda v kontextu výsledků zprávy nyní nevidí jako „přiměřené“.
V reakci na zprávu se také zvedla kritika proti prezidentovi Institutu Roberta Kocha Lotharu Wielerovi, ministr zdravotnictví Karl Lauterbach ho ale podržel. Na výzvu, aby zbavil Wielera funkce, Lauterbach odpověděl, že nynější šéf institutu dělal svou práci vždy dobře. Lauterbach sám v něj prý má „naprostou důvěru“.
Už před publikací výsledků čelila kritice i samotná 18členná skupina expertů. Například podle virologa Christiana Drostena, který komisi kvůli nespokojenosti s personálním složením sám letos v dubnu opustil, je v ní příliš mnoho právníků.
