Jak jsou na tom Češi s protilátkami? První signály jsou povzbudivé

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Studie Preval II běží od loňského září a už během pár týdnů by mohla přinést první souhrnné výsledky. Jedno ze tří ramen studie probíhá v Olomouckém kraji, kde se zatím podařilo odebrat přibližně 2500 vzorků a nábor nových probíhá až do druhé půlky února. Kromě protilátek a buněčné imunity výzkumníci testují i přítomnost viru v těle pomocí PCR testů.

„Ještě není uzavřen ani nábor první části a máme jen průběžné výsledky. Ale vidíme, že jsme v téhle omikronové vlně měli 2,5 až 3 procenta pozitivních osob. V podstatě neměli žádné příznaky, ale měli covid. Protilátky má prokazatelně přes 80 až 90 procent lidí. Ti tedy mají neutralizační hodnoty protilátek,“ popsal pro Seznam Zprávy Marián Hajdúch, garant olomoucké části studie, který je zároveň ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP v Olomouci.

Podle docenta se však ukazuje, že ani detekovaná hladina protilátek nemusí automaticky znamenat ochranu před nákazou. „Většina lidí, u kterých jsme virus zachytili, měli protilátky třeba i nad nejvyšší hranicí detekce. Do jaké míry jsou tedy protilátky ochranné proti stávajícím variantám, to v tuto chvíli nevíme. Ony ochranné jsou, to nechci zpochybňovat. Ale i vysoké hladiny protilátek nad hranicí detekce nechrání před infekcí. Máme opravdu spoustu lidí, kteří jsou asymptomaticky infikovaní (bez příznaků, pozn. red.) a mají zároveň vysoké hladiny protilátek,“ pokračuje odborník.

Studie se mohou účastnit jak lidé po prodělání covidu-19, tak ti, kdo prošli očkováním. Marián Hajdúch nicméně dodává, že i absence symptomů může být mimo jiné dokladem toho, že například vakcíny fungují.

„Určitě nemůžeme říci, že vakcíny nefungují. Je třeba vše interpretovat v kontextu toho, k čemu jsou určené,“ míní. Podle výrobců si očkovací látky udržují účinnost proti těžšímu průběhu nemoci a úmrtí.

Po ukončení náboru vzorků se výzkumníkům otevře cesta k širším analýzám – budou moci například posoudit situaci v seniorní populaci nebo v rámci jednotlivých kategorií očkovaných a lidí po prodělání nemoci.

Nabírání vzorků pro vyšetření protilátek ve Fakultní nemocnici v Olomouci nadále pokračuje a zájemci o účast ve studii se mohou přihlásit přes speciálně zřízený portál. Zařadit se mohou dospělí lidé bez akutních zdravotních potíží.

Sběr dat už naopak skončil ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Ta se ve své části studie soustředila na měření protilátek a buněčné imunity mezi zdravotníky.

„V současné době je studie ve fázi statistického vyhodnocování. Celkově jsme vyšetřili vzorky od 1703 našich zaměstnanců,“ přiblížila Markéta Ibrahimová, vedoucí imunologické laboratoře.

„V rámci zadání studie jsme měřili protilátky proti tzv. nukleokapsidu SARS-CoV-2 - tedy postinfekční protilátky a rovněž protilátky proti Spike proteinu (struktuře na povrchu viru, pozn. red), který mají všichni ti, kteří se s infekcí setkali nebo byli naočkováni. Zatím můžeme uvést, že přibližně 36 % zaměstnanců mělo protilátky proti nukleokapsidu. To znamená, že se s infekcí setkali. Většina zaměstnanců – zhruba 96% – mělo protilátky proti Spike proteinu z důvodu očkování,“ dodala.

Studii Preval II už loni v září ohlásil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s tím, že proběhne na vzorku přibližně 8000 lidí. „Pomůže pochopit dynamiku šíření onemocnění covid-19 v České republice. A také nám dodá podklady pro řešení tolik diskutované otázky uznávání protilátek,“ uvedl tehdy Vojtěch. Částečně měla práce navázat na podobnou práci z roku 2020. Závěry aktuálního výzkumu se podle původního avíza ministerstva očekávaly na konci prosince 2021.

Vše se ale zpozdilo. Jak pro Seznam Zprávy potvrdil mluvčí resortu Ondřej Jakob, vyhodnocení nakonec bude až letos v březnu. „Harmonogram byl korigován i ve vztahu k aktuálnímu vývoji epidemické situace. Vyšetření protilátek je závislé na laboratorních kapacitách. Organizace, oslovení cílové populace a provedení odběru tisíců vzorků pak je samozřejmě personálně náročné. Ve spolupracujících nemocnicích proběhla a probíhá realizace studie v běžném provozu s vysokým nasazením zapojených pracovníků,“ uvedl.

Například ve zmiňovaném Olomouckém kraji začalo nabírání vzorků až přibližně v půlce ledna. Jak Seznam Zprávy už dříve upozornily, časový posun a nástup nové vlny varianty omikron původní záměry mění. Varianta totiž kvůli množství mutací částečně uniká imunitě po očkování i prodělání nemoci a i samotný koncept prokazování tzv. bezinfekčnosti přestává platit.

„Výsledky v rámci kohort Fakultní Thomayerovy nemocnice a IKEM jsou vypovídající s ohledem na variantu delta a ukážou na stav promořenosti populace v období nástupu podzimní vlny. Naopak kohorta Fakultní nemocnice Olomouc bude zachycovat jak nástup omikronových nákaz, tak období následující po mohutné vlně omikron, což znamená, že tak získáme i obrázek o promořenosti české populace po průběhu varianty omikron,“ napsalo ministerstvo.