Horečky a oteklá víčka. V nemocnicích přibylo dětí s vážným syndromem

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

„Celkový počet evidovaných dětí s PIMS-TS v České republice se blíží ke 300. Průběžně je u nás v posledních týdnech hospitalizováno jedno až tři děti s podezřením na tento syndrom,“ popisuje profesorka Pavla Doležalová z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK.

Pod zkratkou PIMS-TS se skrývá syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojený s covidem-19. U dětí se obvykle objevuje během pár týdnů po nákaze. Vše může začít bolestí břicha, vyrážkami a horečkami. Za pár dní už ale vyčerpaný organismus dětského pacienta potřebuje nemocniční péči.

„Výskyt nyní po poslední vlně opět stoupá, ale nadále se jedná o velmi vzácnou komplikaci,“ pokračuje lékařka. Podle údajů České pediatrické společnosti se riziko rozvoje syndromu pohybuje kolem 1 na 1100 dětí s prodělanou infekcí.

Nárůst případů PIMS-TS zdravotníci zaznamenali poprvé koncem roku 2020, v odstupu dvou týdnů po tzv. druhé a následně třetí vlně. Další s podobnou zákonitostí přichází nyní. Výkyvu si všímají i ve Fakultní nemocnici v Motole. „Dětí přibývá. Od října 2021 jich bylo na naší klinice kolem 30. Od počátku pandemie přibližně 90,“ přiblížila mluvčí Pavlína Danková.

Lékaři zároveň neočekávají, že by varianta omikron způsobující většinou lehčí průběhy covidu-19, znamenala zmírnění či postupné vymizení tohoto zánětlivého syndromu u dětí.

„Dětí se symptomatickým covidem k nám přichází s poslední vlnou víc, což je nejspíš způsobeno vyšší infekčností omikronu i nezbytným uvolněním protiepidemických opatření. Případy PIMS-TS nastupují s mírným časovým odstupem od vrcholu vlastní vlny epidemie, a je tomu tak i nyní, takže je vysoce pravděpodobné, že omikron má podobný potenciál vyvolat imunitní odpověď charakteru PIMS-TS jako předchozí mutace,“ vysvětluje Pavla Doležalová.

Syndrom se může objevit i po zcela mírném nebo bezpříznakovém průběhu covidu-19. Obvykle za dva až čtyři týdny po nákaze. Prvními varovnými signály jsou několikadenní horečka, otoky očních víček, vyrážky na trupu, krku, obličeji či dlaních, ale i bolesti břicha.

„Nejstarší syn měl lehký průběh covidu. Po čtyřech týdnech začal zvracet, průjem, teplota. Měl suché rty, plnou pusu aftů a zarudlé oči,“ popsala už dříve pro Seznam Zprávy Václava Blažková, maminka jednoho z dětských pacientů. Chlapec se později dostal do nemocnice, kde strávil deset dní. „Naštěstí pro nás nebyl syn první pacient a už věděli, co a jak. Nyní už může chodit do školy, je prvňák. Má klidový režim jako chlap po infarktu – na tři měsíce, na srdečních tepnách má stále aneurysmata,“ dodala.

Právě postižení srdce je nejvíce nebezpečným projevem zánětlivého syndromu. „Pečlivě se monitoruje jak krevními testy, tak vyšetřeními srdce, zejména ultrazvukem – echokardiografií. V závislosti na přítomnosti orgánových projevů je pak naplánováno další sledování dětí po prodělání PIMS, které je nejčastěji právě v rukou kardiologa,“ říká Pavla Doležalová ze Všeobecné fakultní nemocnice.

Hlavně u menších dětí se podle ní PIMS-TS podobá již známému horečnatému onemocnění s názvem Kawasakiho syndrom, který způsobuje zánět cév. Právě tato podobnost vedla k návrhu léčby pomocí modulace imunitní odpovědi nitrožilním podáním vysokodávkovaných lidských protilátek, tzv. imunoglobulinů. A to spolu s dalšími protizánětlivými léky typu aspirinu, případně i hormonů – kortikoidů.

Lékaři očekávají podobný vývoj jako v předchozích vlnách, tedy že by s odstupem času po slábnutí vlny nákaz mohlo ubývat i případů závažného syndromu u dětí. Pokud jde o akutní covid a jeho dopad na dětské pacienty, zatím nemocnice zaznamenávají mírný nárůst. Situaci ale nepovažují za dramatickou.

„Dětí nepatrně přibývá, ale stále jsou to jednotky pacientů. Aktuálně jsou na Pediatrické klinice FN Motol hospitalizovány tři děti do pěti let s akutní infekcí SARS-CoV-2, přechodně vyžadovaly léčbu kyslíkem,“ doplnila mluvčí Danková.

K úterý leželo na lůžkách po celém Česku asi 60 dětí od 0 do 14 let. Podle lékařky Doležalové se ale nedá říci, že naprosto všechny z nich do nemocnice přivedly akutní covidové potíže.

„Děti obvykle přicházejí pro projevy infekce dýchacích cest s horečkami, a jelikož všechny akutně nemocné děti testujeme na covid, tak část z nich je pozitivní – v posledních týdnech máme průběžně na oddělení dvě až pět dětí s akutním covidem,“ dodává lékařka. Většina dětí covidem-19 projde s mírnými projevy, jako je rýma, bolest v krku nebo kašel.