Článek
Přesně před dvěma lety se v Česku začal hledat nový koronavirus pomocí PCR testování. Zkratku do té doby známou jen v laboratořích jsme se naučili říkat „jako chleba“. Teď má být s „písíáry“ konec, respektive s jejich proplácením. Ve hře je ještě možnost, že bude hrazen alespoň jeden test měsíčně. Zatím ale nebylo rozhodnuto.
Premiér Petr Fiala vysvětluje stopku proplácení PCR testů pomocí neochvějné argumentace logikou. Co má být logické? Když výsledky PCR testů po lidech nikdo nebude chtít, „logicky“ je nepotřebují, a proč by se tedy měly proplácet. To je pozoruhodná úvaha… Snad jsme si nenechali během posledních dvou let xkrát zasunout vatovou tyčinku téměř do mozku jen proto, že to po nás někdo chtěl? Abychom dostali štempl?
Covid-19 může mít vážné příznaky, je to nemoc, ne záminka k úřednickému rejdění. Nemělo by se zapomínat, že jednou z hlavních motivací k testování je snaha zjistit, jestli nemám covid – ať už kvůli svému vlastnímu zdraví, i kvůli riziku pro okolí a šířeji i pro celou společnost.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka odsály peníze na testy už příliš moc z veřejného zdravotního pojištění. „Bylo hrazeno z fondů pojišťoven a ty peníze pak samozřejmě pojišťovny nemají na to, aby je investovaly do péče o pacienty,“ řekl Válek. To je nezpochybnitelný fakt, v podstatě kupecké počty. Ale co se dělo doteď, když se testy neproplácely, byť jen neočkovaným pacientům? Ordinace praktických lékařů byly zahlceny administrativou a místo péče o pacienty museli praktici věnovat velkou část svého času vypisování žádanek a covidové úředničině vůbec.
Zkusme si peníze zaměnit v citovaném vysvětlení ministra Válka za čas praktiků. Znělo by to asi takto: „Testování je dotováno časem praktiků a ten čas pak samozřejmě praktičtí lékař nemají na to, aby ho investovali do péče o pacienty.“ Zní to rozumně, i když to není otázka peněz.
Pandemie a přístup státu zvláštním způsobem zdeformoval roli praktických lékařů v systému zdravotní péče. V částečně pochopitelném počátečním strachu z neznámé nemoci slýchali lidé rady: Nechoďte nikam, ani k praktikovi. Covid se řešil často spíš na trase domácí péče – záchranná služba – nemocnice. I při očkování byli praktičtí lékaři často v divné roli prosebníků o vakcíny, které si stát raději „syslil pro sebe“. To je také jeden z důvodů, proč nás stále straší veliká skupina nenaočkovaných seniorů.
Aspoň jeden test měsíčně by měl zůstat hrazený. Zájem nás všech, ať už na covid nahlížíme jakkoli, by měl být dostat k praktikům lidi s dlouho odkládanými problémy, a ne před jejich ordinacemi stavět bariéru z PCR žádanek.
