Článek
Epidemie covidu-19 ještě neskončila, poprvé v tomto roce ale počet nových případů začal klesat, zní shrnutí nejnovější zprávy o trendech v šíření koronaviru dánského sérologického institutu. Dánsko před dvěma týdny zrušilo většinu opatření navzdory rostoucím číslům.
V dalších řádcích reportu SSI dodává, že počet nových případů na národní úrovni mezi čtvrtým a pátým týdnem roku 2022 poklesl ani ne o 1 procento. Počty nově nakažených sice klesají ve východní části země, ale na západě naopak rostou.
Varovným signálem je podle SSI rostoucí pozitivita testů, která minulý týden dosáhla historického maxima, když překročila 35 %. „To může zvýšit podezření, že roste počet nepozorovaných případů. Pokles v šíření infekce na východě nicméně potvrdila i analýza odpadních vod v oblasti hlavního města a regionu ostrova Sjaelland, zatímco v západním Dánsku se koncentrace virových částic v odpadních vodách zvýšila,“ stojí ve zprávě.
Asi třetina úmrtí je s covidem a ne na covid
V minulém týdnu se oproti tomu předešlému mírně zvýšil i počet mrtvých. SSI ale situaci s covidovými úmrtími v tomto období považuje za „poměrně stabilní“. Zemřelo totiž o dva lidi víc (138) než týden před tím (136). Tento týden podle Our World in Data nicméně sedmidenní průměr úmrtí dál roste.
SSI údaje o úmrtích lidí s pozitivním testem na covid-19 ale nově doplňuje pohledem na takzvaná nadbytečná úmrtí, což je odchylka v počtu mrtvých v celé zemi oproti dlouhodobému průměru ve stejném období předešlých let. Ta, jak se při pandemii už na mnoha příkladech ukázalo, kopíruje vlny nákazy a statistici ji používají jako další ukazatel pro vypočítání reálného počtu mrtvých v souvislosti s covidem.
Nadbytečná úmrtnost podle SSI v Dánsku ve srovnání s koncem loňského roku zatím klesá v téměř všech věkových skupinách a je „skoro na normální úrovni“.
Institut to vysvětluje tím, že se zvyšuje počet lidí, „kteří umírají s covidem a ne kvůli covidu-19“. SSI odhaduje, že lidé, kteří nezemřeli kvůli covidu, ale měli pozitivní test v období 30 dnů před smrtí, tvořili v posledním týdnu asi třetinu ze všech mrtvých v oficiálních covidových statistikách.
„Děje se to kvůli tomu, že incidence v populaci v posledních týdnech prudce vzrostla, zatímco varianta omikron je méně smrtící. Tento vývoj musíme při sledování denních statistik covidových úmrtí brát v potaz,“ cituje zpráva lékařku Rebeccu Legarthovou, podle níž se SSI právě proto rozhodl do svých týdenních reportů doplňovat další informace o příčinách úmrtí.
Lidí v nemocnicích přibývá rychle, ale ne na JIP
Strmý nárůst minulý týden pokračoval v hospitalizacích.
V nemocnicích je momentálně s covidem přes 1300 Dánů, což je asi o čtyři stovky víc než při minulém vrcholu křivky na začátku ledna. Počty nově hospitalizovaných byly minulý týden ve srovnání s týdnem předešlým podle SSI o 22 % vyšší.
Jednotky intenzivní péče ale dramaticky rostoucí trend nenásledují. Počet lidí na JIP byl podle SSI minulý týden stabilizovaný a momentálně je asi 3,5krát menší než na začátku loňského roku.
Stejně jako u statistiky mrtvých i u hospitalizovaných roste procento lidí, kteří se do nich propisují kvůli pozitivnímu testu, a ne kvůli nemoci. Ze všech hospitalizovaných s pozitivním testem bylo podle SSI minulý týden asi 55 % přijato kvůli problémům s covidem.
Dominuje subvarianta BA.2
Zpráva sérologického institutu rovněž uvádí, že v Dánsku varianta omikron minulý týden tvořila téměř 100 % ze všech případů infekce.
Kromě toho Dánové informují, že drtivou většinu z toho už činí subvarianta omikronu BA.2. Ta zodpovídá za 85 % případů, přičemž 24 % tvoří její nově objevená verze s mutací H78Y.
Co si z toho může vzít zbytek světa? Nic moc
Epidemickou situaci v Dánsku sleduje zbytek světa s velkým zájmem zejména proto, že země na začátku února zrušila všechna závazná opatření i přesto, že šíření nákazy tam nejevilo žádné známky útlumu.
Vyvozovat ze současné situace v Dánsku nějaké závěry pro jiné země, je ale zrádné. Jak už Seznam Zprávy podrobně vysvětlily v nedávno publikovaném článku, omikronová vlna může na různé země dopadnout různě tvrdě, protože její smrtící potenciál ovlivňuje řada faktorů lišících se napříč státy.
Nejvýraznějším rozdílem, který Dánsku ve srovnání s ostatními zeměmi pomáhá, je vysoká proočkovanost. Základní očkování má přes 80 % Dánů a posilovací dávku už necelých 62 %. V Česku základní schéma očkování absolvovalo přes 63 % lidí, posilovací dávku dostalo přes 36 % populace.
