Držet, nebo uvolňovat. Rozdělenou německou vládu předbíhají regiony

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V německé politice není zrovna obvyklé, aby se špičky jedné vládní strany pustily do otevřené kritiky šéfa úřadu, který spadá do resortu koaličních partnerů. Pokud k tomu dojde, není to jen předzvěst, že se kýve židle pod dotyčnou osobou, ale také známka sílícího sporu ve vládním táboře.

Kritika se týká profesora Lothara Wielera, prezidenta Institutu Roberta Kocha, který má v Německu klíčovou roli v boji proti šíření nemoci covid-19. Institut a Wieler osobně už několik týdnů odolávají rozzlobeným reakcím běžných Němců, opozice a části médií na výrazné zkrácení lhůty, po kterou jsou lidé po prodělání covidu považováni za neinfekční.

V polovině ledna Institut náhle rozhodl, že se status uzdravených zkracuje z šesti měsíců na pouhé tři. Oznámení se tehdy objevilo na webu ústavu a neobsahovalo žádnou přechodnou lhůtu. Rázem tak dopadlo na statisíce Němců, kteří byli pozitivní na covid před více než třemi měsíci a zároveň neprošli očkováním. Tito lidé najednou nesměli vkročit do restaurací nebo jezdit veřejnou dopravou. Někteří epidemiologové přitom zkrácení zpochybnili a poukazovali na delší lhůty v jiných evropských státech.

Tříčlennou vládní koalici, které se podle tradičních barev jednotlivých stran přezdívá „semaforová“, zastihlo nepopulární rozhodnutí Institutu krátce předtím, než se začala projevovat její nejednotnost v boji s covidem, a kdy se stále více zemských vlád přestává držet jejího opatrného kursu.

Uplynulý víkend se do Wielera opřela nejmenší vládní strana svobodných demokratů (FDP). Její nastupující generální tajemník Bijan Djir-Sarai řekl pro týdeník Der Spiegel, že šéf Institutu Wieler sice má u FDP stále velký respekt, avšak vzhledem k novějším a zdaleka ne ojedinělým pochybením už „nemůže zajistit svoji důvěru“.

Jinými slovy FDP Wielerovi vzkázala, že by měl z čela Institutu odejít.

Podle některých komentátorů nejde jen o kritiku šéfa renomovaného ústavu, ale také o nepřímý šťouchanec do ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha.

Tento zástupce sociální demokracie (SPD), který téměř dennodenně vystupuje v německých médiích, zkrácení lhůty pro uzdravené od začátku obhajoval a zdůvodňoval ho vlastnostmi nyní již dominující varianty viru omikron. Pod palbou kritiky však Lauterbach připustil, že ze strany Institutu Roberta Kocha šlo o „komunikační pochybení“.

Deník Der Tagesspiegel připomněl, že FDP s ohledem na koaliční disciplínu nechce přímo kritizovat ministra z jiné strany. „Otevřená kritika Wielera však ukazuje, jak velké jsou v současnosti uvnitř semaforové koalice rozdíly ohledně koronavirové politiky,“ napsal list.

Zatímco FDP by už přivítala postupný návrat ke svobodnějšímu režimu, SPD kancléře Olafa Scholze a druhá nejsilnější strana Zelení poukazují na stále vysoké denní přírůstky nakažených a nabádají ke zdrženlivosti.

Faktem je, že šíření koronaviru v Německu zatím nezpomaluje. Sedmidenní počet nakažených na 100 tisíc obyvatel dosáhl v úterý nového rekordu 1 441 infikovaných.

S odkazem na tato čísla zatím vláda jako celek rozvolňovat nechce. Sociální demokraté i Zelení se zároveň postavili za kritizovaného šéfa Institutu Roberta Kocha.

Zastánci opatrného postupu však narážejí na ubývající trpělivost veřejnosti.

„Už dost: Vraťte nám zpátky náš normální život,“ hlásal v pondělním vydání nejčtenější deník Bild, který pod titulek umístil fotografii zaplněné plochy na pivním festivalu Oktoberfest z „předcovidového“ roku 2019. Spolkový kabinet i vlády jednotlivých spolkových zemí, které rozhodují o nastavení některých opatření, tento bulvární list vyzval, aby zrušily omezení pro vstup do obchodů nebo dopravy, masové testování ve školách nebo karantény a ponechaly ochranná opatření pouze v nemocnicích a pečovatelských domech.

Ministr zdravotnictví Lauterbach v neděli slíbil, že k rozvolňování na spolkové úrovni dojde „zřejmě před Velikonocemi“. Ty však letos připadají až na polovinu dubna.

V příštích dnech se pozornost soustředí k datu 16. února, kdy mají o nastavení protiepidemických opatření jednat zástupci spolkového kabinetu a zemských vlád. Právě regionální vlády od ledna využívají své kompetence a změkčují některá opatření, někdy i pod vlivem soudních verdiktů. V řadě spolkových zemí už například ke vstupu do obchodu stačí jen negativní test a respirátor.

Největším rebelem je bavorský ministerský předseda a šéf tamní Křesťansko-sociální unie Markus Söder, který v pondělí oznámil zrušení zavírací hodiny v restauracích nebo další rozšíření povoleného počtu diváků na stadionech.

Skutečné překvapení však Söder způsobil teprve prohlášením, že Bavorsko nebude uplatňovat zákonem stanovenou očkovací povinnost, která se bude od poloviny března vztahovat na zaměstnance ve zdravotnictví a sociální péči v celém Německu. Sám bavorský premiér přitom patří mezi zastánce povinného očkování.

„Povinné očkování ve vybraných zařízeních, ke kterému mělo dojít k 15. březnu, už není účinným nástrojem k tomu, aby současnou omikronovou vlnu ovlivnilo, ztlumilo nebo zastavilo,“ řekl Söder. Jeho rozhodnutí vyvolalo podle očekávání odmítavé reakce ve spolkové vládě. Ministr Lauterbach dokonce Bavorům vytkl „ohrožování důvěry v politiku“.

Současně v Německu pokračuje debata o povinném očkování proti covidu. Ani na tuto zásadní věc není v koalici jednotný názor. Projevilo se to tím, že vláda nepřišla s vlastním návrhem, ale nechala diskusi čistě na parlamentu.

Aspoň dvě dávky očkování proti covidu-19 má nyní asi 62 milionů obyvatel Německa, tedy 74 procent lidí. Zhruba 20 milionů obyvatel spolkové republiky tak zůstává neočkovaných.

Zatímco SPD a Zelení se přiklání k závaznému očkování pro všechny dospělé, v poslanecké skupině FDP by raději zavedli povinnou vakcinaci jen od 50 let výše, nebo vůbec.

Konečnou dohodu komplikuje postoj nejsilnější opoziční frakce CDU/CSU, která nechce podpořit žádný z poslaneckých návrhů z vládních stran.