Druhý rok byl ještě smrtelnější než první. Virus nachytal už úplně všechny

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

V posledním prosincovém dni roku 2020 měl podle oficiálních statistik covid-19 na svědomí asi 1,8 milionu mrtvých. I pro prozíravější jedince by v té době bylo nejspíš těžké uvěřit tomu, že o rok později bude celková bilance s více než 5,4 milionu obětí třikrát vyšší.

Důvody, proč věřit nebo alespoň upřímně doufat, že rok 2021 už může být z hlediska pandemie jenom lepší, byly přinejmenším dva. Ve vyspělejších státech se začínalo očkovat a snad každá země na světě už měla alespoň nějakou zkušenost s tím, jaký je boj s virem SARS-CoV-2 na vlastním území, nákaza tedy už nebyla ani zdaleka tak neznámým nepřítelem.

Velmi rychle se ale ukázalo, že naděje na brzký „návrat do normálu“ byly naivní. I po roce zkušeností s covidem-19 tady zůstal nemalý prostor pro fatální chyby a selhání. Zatímco v roce 2020 měla pandemie své „vzory“ v podobě zemí, které kontinuálně zvládaly držet epidemickou křivku blízko nule a mít přehled o každém novém případu, v roce 2021 tohle nedokázal snad už vůbec nikdo.

Hned zkraje roku si těžkou zkouškou prošlo mnoho států na severní polokouli, kde covidu-19 svědčilo počasí a postupem času i alfa, tehdy ještě známá jako „britská varianta“.

Velmi tuhá byla zima například pro Portugalsko, které ukázkově zvládlo první jarní vlnu roku 2020 a na rozdíl třeba od Česka a dalších ustálo i nástup vlny podzimní.

Po uvolnění restrikcí během Vánoc a rozšíření alfy země na konci ledna obsadila místo státu s nejvyšším počtem úmrtí na covid-19 v přepočtu na obyvatele na celém světě.

Součet Portugalců, kteří zemřeli na covid, se během 31 lednových dní vyrovnal skoro polovině celkového součtu úmrtí od začátku pandemie do té doby.

Leden 2021 byl nicméně nejsmrtelnějším pandemickým obdobím i pro celou řadu dalších zemí včetně Velké Británie, Německa nebo třeba Spojených států.

Na začátku článku byla zmínka o chybách. Asi každý si vzpomene alespoň na jeden nesmyslný výrok, slib nebo předpověď, které zazněly z úst té či oné vlády nebo jejich poradců.

Některé se zdají zjevné až zpětně a v době, kdy k nim došlo, nemusely být vyloženě očividné. To ale rozhodně není případ výroků brazilského prezidenta Jaira Bolsonara.

Ten ještě zkraje března, kdy už mohl na mnoha příkladech ze světa vidět, jaký problém může napáchat nová varianta viru, v situaci, kdy se mu v zemi šířila tehdy ještě dost neznámá P.1 (dnes známá jako gama) a nakažených rekordně přibývalo, vzkázal Brazilcům, ať „přestanou fňukat“ a vytrvale kritizoval lokální úřady, které se snažily situaci zmírnit místními opatřeními.

Dopadlo to tak, že počty mrtvých, které na začátku března Bolsonaro tímto způsobem komentoval, se pak ještě během měsíce víc než zdvojnásobily a v dubnu dosáhly čtyř tisíc za 24 hodin.

Exemplárním příkladem země, která v roce 2021 okusila, jak krátká může být cesta z pozice poučeného covidového premianta k největšímu světovému ohnisku covidu-19 na světě, je Indie.

Ta do tohoto roku vstoupila s živou památkou na zhruba dvouměsíční období mezi srpnem a zářím, kdy druhý nejlidnatější stát světa v důsledku covidu-19 ztrácel asi tisícovku životů každý den. Nejvyšší přírůstek nakažených za 24 hodin tehdy jen o pár tisícovek nedosáhl sto tisíc, což bylo v té době světové maximum.

Zatímco v lednu 2021 Evropa a Západ boj s pandemií prohrávaly, v Indii byl klid. Ještě 9. února web COVID19INDIA ukazoval, že hlavní město Dillí poprvé po devíti měsících nezaznamenalo jediné úmrtí spojené s koronavirem.

Jako o vzorovém příkladu boje proti covidu v hustě obydlené oblasti, kde není reálně možné zajistit společenské rozestupy, se mluvilo o „modelu čtyř T“ založeném na „trasování, sledování, testování a léčbě“. Ten se podle India Today skvěle osvědčil v obřím slumu Dharawi, kde se z velké části díky opatrnosti lidí podařilo v lednu dosáhnout toho, že během některých dnů nepřibyl ani jediný případ nákazy.

Situace se ale začala rychle měnit v druhé polovině března, na začátku dubna už počty nově nakažených i mrtvých přesáhly rekordy z léta 2020, o měsíc později Indie zažívala denní přírůstky nových nákaz přesahující 400 tisíc a nakonec ve druhé polovině května přišly dny, kdy umíralo kolem pěti tisíc nakažených.

Sen o receptu na boj proti covidu bez lockdownů se rozplynul a proměnil se v nejhorší noční můru během pouhých dvou měsíců.

Vrchol v počtu nakažených i mrtvých zažily v roce 2021 i státy, které v prvním roce pandemie vytřely světu zrak naprostou kontrolou nad šířením nemoci.

V květnu virus prolomil obrany tehdy ještě neproočkovaného Tchaj-wanu.

Ostrovní země do té doby zaznamenala maximálně necelých 30 případů covidu-19 za den a po většinu času pandemie neregistrovala žádná úmrtí (nanejvýš pak dvě denně). Během pár dní se ale situace vymkla z ruky a Tchaj-wan rázem přičítal čtyři až pět stovek nakažených a desítky mrtvých denně.

Denní přírůstky nakažených ve výši nižších tisíců zažil na podzim Singapur, který měl za sebou už víc než rok velmi mírné epidemické situace.

Městský ostrovní stát v srpnu zcela rozvolnil, když dosáhl 80% proočkovanosti. Volný režim ale trval jen několik týdnů a pak musel stát opět sáhnout po opatřeních. I když nejvyšší počet mrtvých za den nedosáhl ani dvacítky, rostoucí přírůstky nakažených za 24 hodin, které poté v nejhorší fázi činily kolem čtyř tisíc, byly pro vládu dostatečným důvodem, aby ustoupila od strategie „života s covidem“.

Pamatujete si, jak svět v roce 2020 vzhlížel k pandemické strategii Jižní Koreje? Tak ta vrchol vlastní pandemické křivky v počtu nakažených i mrtvých zažila velice nedávno – v prosinci 2021.

Nutno podotknout, že pro Singapur, Tchaj-wan i Jižní Koreu stále platí, že tam virus zabíjí v nesrovnatelně menším měřítku než jinde. Jejich příběhy se hodí spíš jako demonstrace toho, jak daleko od reality byly úvahy z konce roku 2020 o návratu do normálu.

Co nám ohlédnutí za rokem 2021 říká? Asi nejsilnějším poselstvím je to, že vývoj pandemie byl i v jejím druhém roce nepředvídatelný.

Jestli jste na konci roku 2021 narazili na odhady, že v roce 2022 pandemie de facto skončí, jako to předpověděl například Bill Gates, hlavní stratég globálních trhů finančnického magnáta JPMorgan, a celá řada dalších, berte to s rezervou.