Článek
Analýza vysoké školy London School of Economics (LSE), které se účastnili také výzkumníci z organizace UK in a Changing Europe zabývající se vztahy ostrovního království s EU, ukazuje, že odchod bez obchodní dohody s Bruselem by pro ekonomiku Velké Británie představoval daleko větší šok než opatření proti covidu-19.
„Naše modelování s LSE ohledně vlivu no-deal brexitu ukazuje, že celkové náklady pro ekonomiku v dlouhodobějším hledisku budou dvakrát až třikrát větší, než předpovídala Bank of England pro koronavirovou pandemii,“ říká studie.
Ekonomové z LSE dlouhodobě pracují s „bezdohodovým“ účtem za brexit ve výši osmi procent HDP. Toto číslo se příliš neliší od vládních odhadů z roku 2018, které pracovaly s propadem HDP o 7,6 procenta - to by dnes činilo 160 miliard liber (4,7 bilionu korun), v přepočtu 2400 liber (71 tisíc korun) na jednoho Brita.
Britská centrální banka odhadla dopady covidu do roku 2022 na 1,7 procenta HDP. To činí 40 miliard (bilion korun), tedy 600 liber (18 tisíc) na osobu. To je v porovnání s celkovým účtem za brexit bez dohody výrazně nižší suma.
Studie nazvaná „Co by znamenal no-deal?“ uvádí, že z dlouhodobého hlediska bude brexit pravděpodobně podstatnější ekonomický faktor než pandemie. Ale v tom krátkodobém hraje koronavirus prim, autoři píší, že je „skoro určitě pravda“, že dopady covidu brexit zastíní.
Ani ty nejpesimističtější prognózy totiž nenaznačují, že by počáteční pokles produkce způsobený no-dealem mohl dosahovat ztráty, kterou statistici zaznamenali ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Tehdy se britská ekonomika, stejně jako hospodářství všech vyspělých zemí, rekordně propadla.
Problémy s reputací
Jenže zatímco na covid-19 se brzy najde vhodné očkování, stín brexitu bude ovlivňovat britskou ekonomiku řadu dalších let. Studie například varuje před pošramocenou pověstí Británie coby místa snadného podnikání. Administrativní průtahy, fronty na hranicích či v přístavech, omezení při cestování a cestovním ruchu, jakožto i omezení imigrace a volného pohybu pracovních sil.
To vše jde nad rámec dopadu uvalených cel, pokud by se mělo obchodovat například podle pravidel Světové obchodní organizace, tedy 10 procent na automobily a 50 procent na vývoz britského čedaru. Takové bariéry by platily do doby, než by obě strany uzavřely řádnou obchodní smlouvu.
Autoři zprávy tvrdí, že existuje riziko, že se budou podniky se sídlem v Evropské unii snažit vyhýbat britským dodavatelům a že se nadnárodní společnosti budou snažit minimalizovat překračování hranice s EU. Dodávají, že diskutovaná dohoda má malé ambice a je „relativně slabá“, což vede k závěru, že to nebude konec diskusí s EU.
