Do Česka míří nová vakcína, má potenciál oslovit i odpůrce očkování

Přípravek Nuvaxovid od americké firmy Novavax se už brzy stane pátou očkovací látkou proti covidu-19 v Česku. Jak pro Seznam Zprávy potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví, jde o otázku několika týdnů.

„Už bylo oznámeno, že by 21. února měla být zahájena distribuce pro Evropu. Máme předobjednávku a předpokládám, že na přelomu února a března by vakcína měla být k použití i u nás,“ sdělil mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Dodal, že je třeba řadu detailů ještě vyřešit. Pro Nuvaxovid by nicméně měly platit podobné podmínky jako pro doposud zavedené vakcíny proti covidu. „Zda bude v centrech, nebo u praktiků, to vše ještě budeme řešit. Ale myslím, že i u praktiků by měla být dostupná. Bude to standardní režim jako u dalších látek,“ dodal mluvčí. Povolení má podle něj Nuvaxovid pro aplikaci první a druhé dávky. Jako takzvaný booster – třetí posilovací dávku – budou muset lidé nadále využívat mRNA vakcíny, jak jsou látky od firem Pfizer nebo Moderna.

Jak ministerstvo pro Seznam Zprávy uvedlo již dříve, látka by měla být dostupná také v centrech bez registrace. Celkem Česko objednalo vakcínu pro 185 tisíc lidí.

Podobně jako ostatní očkovací látky čelí i Nuvaxovid snížené účinnosti proti variantě omikron. Výrobci uvedli, že se schopnost neutralizovat omikron v porovnání v původním prototypem několikrát snížila, přesto ale širokou imunitní odpověď zaznamenali. Po podání třetí dávky se navíc ještě výrazně zvýšila.

„Uprostřed vyvíjející se pandemie vykazoval NVX-CoV2373 (pracovní označení Nuvaxovidu, pozn. red.) silné imunitní reakce proti omikronu a dalším cirkulujícím variantám. Jsme povzbuzeni tím, že posílené reakce proti všem variantám byly srovnatelné s vysokou účinností ve Fázi 3 klinických studií,“ popsal ředitel výzkumu Gregory M. Glenn. Dodal ale, že vzhledem k další evoluci omikronu může být vývoj omikronové vakcíny nezbytný. Firma už na ni podle jeho slov pracuje.

Co tedy o účinnosti nové vakcíny nyní víme? Hlavní klinické studie zahrnovaly celkem přes 45 tisíc lidí. První práce probíhala v USA a Mexiku a zjistila 90,4 % snížení počtu symptomatických případů onemocnění covid-19 za 7 dnů po podání druhé dávky. Látka tedy v této studii měla 90,4% účinnost.

Také druhá studie, tentokrát probíhající ve Velké Británii, ukázala dobré výsledky. Celkem byla účinnost 89,7 procenta. V době, kdy se data sbírala, koloval populací původní kmen viru a některé další varianty jako alfa a beta.

Nejsou to však ani tak čísla účinnosti, čím látka ve veřejném prostoru vyvolává mnohá očekávání. Už řadu měsíců se mluví o tom, že právě tato vakcína má šanci oslovit i ty, kdo očkování proti covidu-19 doposud odmítali. Je totiž založena na desítky let užívaném a prověřeném principu.

Jde o takzvanou proteinovou vakcínu, která obsahuje fragmenty bílkoviny, jíž se virus vyznačuje. Lidský imunitní systém rozpozná, že bílkovina v těle být nemá, a zareaguje tak, že proti infekci covid-19 vytvoří přirozenou ochranu.

Pro zesílení imunitní odpovědi tyto vakcíny vedle proteinu obsahují i druhou složku, takzvané adjuvans. Jedná se o desetiletími prověřenou technologii, kterou využívá například vakcína proti hepatitidě typu B nebo chřipce.

„Vakcína společnosti Novavax patří do skupiny antigenních vakcín, tedy vakcín založených na přímé prezentaci podaných antigenů imunitnímu systému. Jde o model, na kterém byly vytvářeny všechny vakcíny do pandemické doby,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy vakcinolog Marek Petráš, přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv uvádí, že jsou nežádoucí účinky podobné jako u ostatních látek. Ve studiích byly obvykle mírné nebo středně závažné a odezněly do několika dnů. Nejčastěji si lidé stěžovali na bolest hlavy, pocit na zvracení (nauzea) nebo zvracení, bolest svalů a kloubů, citlivost a bolest v místě injekce či únavu. Látka je zatím dostupná jen pro dospělé.