Článek
Na jedné straně mohou hrát, ale kvůli restrikcím a veřejným apelům politiků je divácký zájem minimální. Zároveň jsou soukromá divadla prakticky bez pomoci od státu, popisuje aktuální situaci Josef Heřmánek, který společně se svým bratrem Karlem Heřmánkem mladším vede Divadlo Bez zábradlí. To v pondělí oznámilo, že do konce března přerušuje činnost.
Proč jste se rozhodli na více než dva měsíce zavřít?
Pro nás je situace neudržitelná z finančních důvodů. Jsme soukromé divadlo, které je ve svých příjmech dominantně odkázané na tržby ze vstupenek, tím se lišíme od dotovaných divadel a příspěvkových divadel, které jsou provozované a zřizované státem, městem nebo třeba krajem. My si nemůžeme dovolit hrát pro prázdné sály.
A lidé do divadel nechodí. Je to pro nás neudržitelné. Každé představení stojí velké peníze a my na ně vyděláváme prodejem lístků. Oproti roku 2019 se propadla návštěvnost o 60 procent, to je enormní.
Důvody jsou nasnadě. Je to především strach diváků z hromadných akcí. V tom jsou hojně podporovaní slovy odborníků a politiků. Politici umožní, aby divadla fungovala, ale vyzývají lidi, aby se neúčastnili veřejných akcí. Je to rozumné z hlediska epidemiologického, to respektujeme, ale na nás to má devastující dopad. A dalším důvodem může být i diskomfort spojený s respirátorem a rouškami.
V tiskové zprávě jste zmínil, že je to nejhorší období za poslední dva covidové roky. Je to kvůli souběhu odlivu zájmu diváků a nedostatku pomoci od státu?
Z našeho hlediska to tak skutečně je. Dřív jsme se mohli spolehnout na pomoc od státu. Například program Covid kultura nám strašně pomohl a bez něj bychom tady nebyli. Ale v současné chvíli nám dostupná pomoc prakticky neexistuje. Je nám umožněno hrát, ale realita je jiná. Lidé do divadla nechodí. Jsme v kvazi lockdownu od listopadu.
Propad v prodeji vstupenek v Divadle Bez zábradlí mezi předcovidovým rokem 2019 a 2021. Konkrétní počet prodaných vstupenek si divadlo nepřeje zveřejnit.
Co si má člověk představit pod tím, že je divadlo dočasně uzavřené?
Jediné akce, na kterých jsme se domluvili, že ještě uskutečníme, jsou dva koncerty Jarka Nohavici. Věříme, že to snad dopadne dobře, ale to je jediná výjimka. Jinak bude divadlo zavřené. Všechna divadelní představení překládáme na jarní termíny.
Takže se nebude ani zkoušet?
To ano, budeme zkoušet nová představení. Ale zavíráme proto, že je pro nás ztrátové hrát, nemůžeme si to v současné chvíli dovolit.
Termín do konce března je nějak propočítaný? Že by mohla ožít návštěvnická sezóna?
Očekáváme, že leden a únor bude ještě špatný a kultura se začne sbírat během března. Pro divadlo je zásadní předprodej, potřebujeme dost času na to, aby se představení stihla prodat. Duben jsme zvolili, že je bezpečně vzdálený na to, abychom mohli očekávat, že situace bude příznivější.
Ten propad zájmu přišel až teď s novým rokem, nebo byl slabý i závěr minulého roku?
V září a říjnu, kdy byla divadla relativně plná, tak to byl optický klam. Většina vstupenek od září do prosince byly přeložené vstupenky na představení, která byla zrušená za poslední dva roky. Vypadá to, že to bylo vyprodané, ale ve skutečnosti to pro nás bylo ztrátové. Peníze za přeložené vstupenky dávno padly na udržení provozu divadla v období, kdy se nesmělo hrát.
Teď jsme se navíc dostali do bludného kruhu, kdy jsme nuceni rušit představení – nejen kvůli nízkým prodejům, ale i časté nákaze v souboru. Často je to nutně na poslední chvíli, což pochopitelně odrazuje diváky od nákupu v předprodeji. Tomu se nelze divit, nemůžeme stoprocentně zaručit, že se představení skutečně v daný termín odehraje. Prodeje vstupenek jsou pak nízké, a my musíme představení rušit nebo překládat. Rozhodli jsme se z tohoto kruhu vystoupit tak, že provoz divadla do jara přerušíme. Věříme, že situace pak již bude dobrá.
Zkoušeli jste situaci řešit se státem, s Ministerstvem kultury nebo s Prahou?
Ministerstvo kultury mělo sektor soukromých divadel mimo svůj obzor, věnovali se především příspěvkovým a dotovaným divadlům. Teprve v krizi se učí o situaci, v které se soukromá divadla nachází. Jsem rád, že s námi vedou dialog a že jsme jim mohli předat informace o našem postavení. Ale zatím žádná pomoc nepřichází. A co se týče města, tak s nimi konzultujeme svoje kroky a věříme, že nám vyjdou vstříc.
Kompenzační pomoc, kterou Ministerstvo kultury na stránkách zmiňuje, divadlo využít nemůže?
Je to určené pro živnostníky. Jsme vděční, že to existuje, kvůli hercům a technikům, kteří jsou na volné noze. Existuje program Covid 2021 a Covid nepokryté náklady. Program Covid 2021 se týká firem, které mají zaměstnance, ale my skoro žádné nemáme, takže nám to moc nepomůže.
A druhý program Covid nepokryté náklady je zajímavější. Ten by pomoct mohl, ale nepomůže. Je to kvůli tomu, že tento program cílí na ztráty podniků zasažené pandemií. My jsme v září až v prosinci hráli přeložená představení a veškeré peníze nám jdou formálně do výnosu až po odehrání představení. Reálně jsou ale dávno pryč, protože jsme je utratili, když jsme nemohli hrát, za provoz divadla. Tím pádem nám účetně nevznikla výrazná ztráta, i když nám chybí strašně velké peníze. S tím se nedá nic dělat, podmínky podpory jsou stanoveny takto i s ohledem na pravidla Evropské unie.
Budete se snažit divákům situaci nějak vysvětlit, nebo i fanoušky žádat o podporu?
Je opravdu hezké, že nám i několik diváků nabídlo finanční pomoc. Byla to pro nás veliká morální vzpruha. Jsme těmto divákům velice vděční za jejich přízeň. Nicméně to, o co žádáme všechny naše diváky, je trpělivost. Budeme zase překládat zrušená představení za leden až březen, na která mají vstupenky. A někteří s tím už mají vícečetné zkušenosti. To, co potřebujeme, je trpělivost, je to strašně náročné, pomalu každá vstupenka se musí přeložit zvlášť. V následujících dnech a týdnech jim bude od nás chodit e-mail. Prosíme, ať si kontrolují i spam, aby nepřišli o vstupenky.
A jak to vzali herci a další pracovníci v divadle?
Ohromně statečně. Všem bylo jasné, že divadlo nejde v této situaci dělat – jen minulý týden jsme kvůli onemocnění covidem mezi herci museli zrušit šest představení na poslední chvíli. Je to nepříjemné, ale paradoxně je plánovaná delší pauza pro všechny přehlednější.
