Hlavní obsah

Devadesát tisíc i sto milionů. Odškodné za očkování žádají už desítky lidí

Foto: Profimedia.cz

Podle dat Ministerstva zdravotnictví se v Česku od začátku očkování vydalo přes 17 milionů dávek vakcíny proti covidu-19.

Újmu na zdraví po očkování proti covidu lidé v Česku vyčíslují různě. Od 90 tisíc do 100 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví ale zatím nepřiznalo peníze nikomu.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Téměř tři desítky lidí už požádaly o finanční náhradu kvůli zdravotním problémům po očkování proti covidu-19. Na vakcínu proti covidu se jako na jediné nepovinné očkování vztahuje zákon z roku 2020 o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Ministerstvo zdravotnictví ale dosud nikomu peníze nepřiznalo.

Seznam Zprávy si vyžádaly všechny žádosti pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo 20. ledna uvedlo, že eviduje 27 žádostí o náhradu škody, na které celkem v 7 případech odpovědělo. Všechny žádosti i odpovědi na ně má redakce k dispozici. Vyplývá z nich, že ministerstvo z různých důvodů žádosti zamítlo. Lidé se v takovém případě mohou obrátit na soud, podle ministerstva to ale zatím nikdo neudělal.

Ve třech případech lidé žádají odškodnění kvůli smrti blízké osoby po očkování. Úředníci nicméně argumentují, že odškodnění může dostat jen poškozený a nikdo jiný. V dalších případech si lidé stěžují na nejrůznější neurologické problémy, epilepsii, vyrážku nebo třeba přerušené kojení.

Když ublížení na zdraví není dost závažné

Jeden příklad za všechny. Tři dny po aplikaci vakcíny Comirnaty od firmy Pfizer se očkované ženě objevila kožní vyrážka. Problém se zhoršoval, začal jí otékat obličej, a proto po deseti dnech vyhledala pomoc na pohotovosti v nemocnici, kde dostala infuzi. Léky sice zabraly, kopřivka se ale po týdnu vrátila a bylo ji potřeba léčit kortikoidy. Ošetřující lékař přesto doporučil podání druhé dávky očkování s tím, že před ní stačí navýšit dávky léků.

Několik dní po druhé dávce se ale její stav natolik zhoršil, že musela strávit pět dní v nemocnici. Ani po propuštění kopřivka nezmizela. Od ošetřujícího lékaře se žena dozvěděla, že může očekávat zlepšení přibližně po půl roce po snížení protilátek proti covidu-19.

Svoje finanční nároky vyčíslila následovně: bolestné ve výši 71 222 korun, a to podle metodiky výpočtu bolestného za 200 bodů v kategorii T8060 Sérová nemoc bez komplikací. K tomu další nemajetková újma v hodnotě 20 000 korun za zkaženou dovolenou, během které musela vyhledat lékařskou pomoc, a za to, že kvůli kopřivce nemohla v létě na sluníčko a na koupaliště. A nakonec 299 korun za náklady na léky.

Reakce ministerstva je ale zamítavá. V zákonu se píše, že stát nahradí poškozenému újmu v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví, vytrpění bolesti, ztrátě na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Ministerští úředníci ale v tomto i v dalších případech uvádějí, že se z jejich pohledu nejedná o zvlášť těžké ublížení na zdraví, a v takovém případě že žádné peníze vyplatit nemohou.

Kromě toho ministerstvo v odpovědi zpochybnilo i příčinnou souvislost očkování a zdravotních problémů. „Výsev sérové nemoci lze jistě klást do přímé souvislosti časové (…) příčinnou souvislost však žádný lékař v lékařské zprávě ani znaleckém posudku nepotvrdil,“ píše ministerský úředník.

Dvanáct tisíc hlášení o nežádoucích účincích

Žádosti o náhradu újmy popisují i další nepříjemné zdravotní komplikace. Například ochrnutí poloviny obličeje, ochrnutí celého těla nebo mozkovou příhodu, po které následoval pád a zlomení ramenního kloubu. Nebo třeba roztroušená skleróza, což je autoimunitní onemocnění a jeden z vedlejších příznaků, které ve svých statistikách eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL)

K začátku letošního února SÚKL zaznamenal celkem 11 729 nahlášených podezření na nežádoucí účinky po očkování proti covidu-19. Jedná se samozřejmě pouze o ty případy, které lékaři zaznamenali do systému. Celkový počet je zřejmě výrazně vyšší. Na druhou stranu nemusí všechny problémy souviset s očkováním. Prokázat tuto souvislost je často složité.

Nejčastější nežádoucí účinky spadají do kategorie ‚Celkové příznaky a reakce v místě aplikace.‘ Celkem je jich 7303, typicky je to bolest v místě vpichu, horečka, zimnice, slabost nebo třeba otok obličeje. Druhou nejpočetnější kategorií (3328) jsou neurologické potíže od bolesti hlavy nebo ztráty čichu až po vážné, ale mnohem vzácnější komplikace, jako je cévní mozková příhoda.

Doporučované