Data: V nemocnicích skončilo s covidem 4300 dětí, nejméně 13 jich zemřelo

Pandemie koronaviru ovlivnila dětskou populaci na mnoha úrovních. Kromě nárůstu obezity nebo zhoršení školních výsledků kvůli online výuce se dětí covid dotknul i po zdravotní stránce.

Podle údajů Ministerstva zdravotnictví prodělalo v Česku covid-19 více než 800 tisíc dětí a mladistvých do 17 let. Neznámé množství pak nemoc mělo, aniž by je oficiální statistiky zaznamenaly.

Přestože většina dětí - podle zkušeností lékařů i rodičů - nemoc zvládla s mírnými, případně žádnými příznaky, ani jim se komplikace zcela nevyhýbaly. Jak totiž ministerská data dále ukazují, víc než 4300 dětí bylo hospitalizováno a 13 zemřelo.

„Covid-19 je mnohými považován v dětském věku za mírné onemocnění a opravdu velká část případů probíhá v dětském věku bez příznaků nebo mírně. Nicméně i během mírně probíhajícího onemocnění mnohdy děti trpí poměrně významnými nepříjemnými příznaky včetně vysoké horečky. A i v dětském věku může mít covid-19 vážné komplikace, končit hospitalizací na jednotce intenzivní péče včetně potřeby dechové podpory a ve výjimečných případech končí i u dětí úmrtím,“ uvedl pro web České lékařské komory Naše zdravotnictví dětský lékař Daniel Dražan, který na dopady covidu na děti upozornil.

Podle údajů resortu zdravotnictví zemřelo v Česku kvůli covidu-19 víc než 40 tisíc lidí, z tohoto celkového počtu tedy 13 připadá na děti do 17 let. Smrtnost covidu-19 je podle tohoto poměru v dětské populaci výrazně nižší než v dospělé, což potvrzují i některá data ze zahraničí.

„Přesto je v posledním roce nejčastější příčinou úmrtí dětí, které je preventabilní vakcinací. Z dat z USA, kde již covidu podlehlo asi 1400 dětí, víme, že riziko úmrtí je nejvyšší v prvních šesti měsících života, pak s věkem postupně klesá a zase se začíná zvyšovat v adolescentním věku,“ doplnil lékař.

Děti mladší 5 let není nyní možné v Česku proti covidu očkovat. Například novorozenci, jejichž matka očkování v těhotenství podstoupila, by ale mohli mít v tomto ohledu výhodu - podle studií protilátky poskytují ochranu i jim.

„Ještě nikdy nebylo zpracováno tolik klinických studií ze sledování bezpečnosti a účinnosti očkování v těhotenství jako v případě covidu. Zatím všechna data potvrzují, že očkování je možné a bezpečné a přináší dvojí účinek pro matku i pro novorozence či kojence,“ uvedl předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Mezi specifické potíže, které u dětí covid spouští, patří vzácný syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS-TS). Tím v Česku onemocnělo okolo 500 malých pacientů.

„Problém je, že syndrom spouští i zcela bezpříznakový průběh covidu,“ popsal už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Pavlíček, přednosta Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava.

U dětí se syndrom obvykle objevuje během pár týdnů po nákaze. Vše může začít bolestí břicha, vyrážkami a horečkami. Za pár dní už ale vyčerpaný organismus dětského pacienta potřebuje nemocniční péči.

„Nejdéle u nás bylo dítě s PIMS-TS hospitalizováno pět týdnů. Bylo nízkého věku a mělo i některé další problémy. Běžně je to ale 10 až 14 dní. Návrat k běžnému životu nicméně probíhá opatrně. Pokud děti mají zánět srdečního svalu, což je většina, je třeba se k fyzickým aktivitám vracet opravdu postupně a s opatrností. Často přetrvává i únava a menší výkonnost,“ dodal lékař.

Vzácně se potom v některých případech u dětí v souvislosti s covidem objevily také různé neurologické potíže a záchvaty či únava. Popsané jsou i případy takzvaných covidových prstů.

Podle vědců trpí vzácnými kožními projevy především děti a teenageři. Teprve loni na podzim se přitom podařilo lépe ozřejmit, jak covid tyto potíže způsobuje. Na vině je nejspíš reakce imunitního systému na infekci. Protilátky se mylně zaměřují a reagují na vlastní buňky a tkáně, podobně jako když napadají virus. Proces se následně může projevit na prstech.