Hlavní obsah

Data: V nemocnicích skončilo s covidem 4300 dětí, nejméně 13 jich zemřelo

Foto: Profimedia.cz

I u malých pacientů se může vzácně covid zkomplikovat, v Česku ho prodělal skoro milion dětí a mladistvých. Ilustrační foto.

Covid-19 prodělá většina dětí s mírnými příznaky. Přesto se onemocnění u malých pacientů stalo v Česku nejčastější příčinou úmrtí, kterému se dá předejít vakcinací.

Článek

Pandemie koronaviru ovlivnila dětskou populaci na mnoha úrovních. Kromě nárůstu obezity nebo zhoršení školních výsledků kvůli online výuce se dětí covid dotknul i po zdravotní stránce.

Podle údajů Ministerstva zdravotnictví prodělalo v Česku covid-19 více než 800 tisíc dětí a mladistvých do 17 let. Neznámé množství pak nemoc mělo, aniž by je oficiální statistiky zaznamenaly.

Přestože většina dětí - podle zkušeností lékařů i rodičů - nemoc zvládla s mírnými, případně žádnými příznaky, ani jim se komplikace zcela nevyhýbaly. Jak totiž ministerská data dále ukazují, víc než 4300 dětí bylo hospitalizováno a 13 zemřelo.

„Covid-19 je mnohými považován v dětském věku za mírné onemocnění a opravdu velká část případů probíhá v dětském věku bez příznaků nebo mírně. Nicméně i během mírně probíhajícího onemocnění mnohdy děti trpí poměrně významnými nepříjemnými příznaky včetně vysoké horečky. A i v dětském věku může mít covid-19 vážné komplikace, končit hospitalizací na jednotce intenzivní péče včetně potřeby dechové podpory a ve výjimečných případech končí i u dětí úmrtím,“ uvedl pro web České lékařské komory Naše zdravotnictví dětský lékař Daniel Dražan, který na dopady covidu na děti upozornil.

Podle údajů resortu zdravotnictví zemřelo v Česku kvůli covidu-19 víc než 40 tisíc lidí, z tohoto celkového počtu tedy 13 připadá na děti do 17 let. Smrtnost covidu-19 je podle tohoto poměru v dětské populaci výrazně nižší než v dospělé, což potvrzují i některá data ze zahraničí.

„Přesto je v posledním roce nejčastější příčinou úmrtí dětí, které je preventabilní vakcinací. Z dat z USA, kde již covidu podlehlo asi 1400 dětí, víme, že riziko úmrtí je nejvyšší v prvních šesti měsících života, pak s věkem postupně klesá a zase se začíná zvyšovat v adolescentním věku,“ doplnil lékař.

Děti mladší 5 let není nyní možné v Česku proti covidu očkovat. Například novorozenci, jejichž matka očkování v těhotenství podstoupila, by ale mohli mít v tomto ohledu výhodu - podle studií protilátky poskytují ochranu i jim.

„Ještě nikdy nebylo zpracováno tolik klinických studií ze sledování bezpečnosti a účinnosti očkování v těhotenství jako v případě covidu. Zatím všechna data potvrzují, že očkování je možné a bezpečné a přináší dvojí účinek pro matku i pro novorozence či kojence,“ uvedl předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Vzácný syndrom i neobvyklé příznaky

Mezi specifické potíže, které u dětí covid spouští, patří vzácný syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS-TS). Tím v Česku onemocnělo okolo 500 malých pacientů.

„Problém je, že syndrom spouští i zcela bezpříznakový průběh covidu,“ popsal už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Pavlíček, přednosta Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava.

U dětí se syndrom obvykle objevuje během pár týdnů po nákaze. Vše může začít bolestí břicha, vyrážkami a horečkami. Za pár dní už ale vyčerpaný organismus dětského pacienta potřebuje nemocniční péči.

Varovné signály

PIMS-TS se obvykle projeví v první řadě vytrvalou a vysokou horečkou (nad 38,5 °C) a vyrážkou. „U menších dětí pak často i projevy na sliznicích – zarudlé hrdlo, popraskané rty – a zvětšením krčních uzlin,“ popsala pro Seznam Zprávy lékařka Pavla Doležalová. Mezi další příznaky patří zánět očních spojivek, zarudnutí plosek nohou či dlaní. Starší děti (školáci a dospívající) naopak častěji mají bolesti břicha a další zažívací potíže. Bolesti hlavy, svalů a kloubů.

„Nejdéle u nás bylo dítě s PIMS-TS hospitalizováno pět týdnů. Bylo nízkého věku a mělo i některé další problémy. Běžně je to ale 10 až 14 dní. Návrat k běžnému životu nicméně probíhá opatrně. Pokud děti mají zánět srdečního svalu, což je většina, je třeba se k fyzickým aktivitám vracet opravdu postupně a s opatrností. Často přetrvává i únava a menší výkonnost,“ dodal lékař.

Vzácně se potom v některých případech u dětí v souvislosti s covidem objevily také různé neurologické potíže a záchvaty či únava. Popsané jsou i případy takzvaných covidových prstů.

Podle vědců trpí vzácnými kožními projevy především děti a teenageři. Teprve loni na podzim se přitom podařilo lépe ozřejmit, jak covid tyto potíže způsobuje. Na vině je nejspíš reakce imunitního systému na infekci. Protilátky se mylně zaměřují a reagují na vlastní buňky a tkáně, podobně jako když napadají virus. Proces se následně může projevit na prstech.

Doporučované