Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vysoké nárůsty hospitalizovaných pacientů s covidem hlásí řada dovolenkových destinací. Mezi nimi Řecko, Portugalsko nebo Malta. Nejde ale jen o letní cíle turistů. Nárůst případů hlásí také Velká Británie a Belgie, mimo Evropu pak značná část Spojených států.
„Mnoho lidí si covid přináší z cest letadly. Evropou, včetně jižních turistických destinací, se teď šíří nové subvarianty omikronu označované podle mutací spike proteinu zkratkou FLiRT,“ popisuje epidemiolog Rastislav Maďar.
Ani teplé počasí nebrání, aby nové případy covidu rostly.
„Covid se šíří v každém ročním období, a i když v chladnější sezóně více, denně se i teď v létě nakazí v České republice stovky osob,“ dodává Maďar.
Kolik přesně, ale nevíme. Statistiky sice Ministerstvo zdravotnictví i dnes eviduje centrálně, ale testuje se už jen výjimečně, takže relevantní informace o aktuální situaci vidíme jen z nemocnic, kde je dnes hospitalizovaných velmi málo pacientů – jen 24.
Evidovaný počet covid pozitivních lidí ale od začátku prázdnin roste, poslední červencový den takto testy ukázaly 100 nových pacientů s covidem.
Na testování nemáme peníze
Přitom existuje cesta, jak poměrně snadno sledovat vývoj dříve, než lidé skončí v nemocnicích – monitoring odpadních vod.
Konečně jsou sice takové informace v Česku dostupné také online, jenže se aktualizují pouze jednou měsíčně. Poslední data máme tedy za Česko z června.
„V tuto chvíli jsme s ohledem na nulové dotace programu monitoringu SARS-CoV-2 v odpadních vodách schopni aktualizovat data jednou měsíčně. To znamená, že červencová data budou k dispozici po uzavření měsíce a jejich zpracování, koncem prvního týdne následujícího měsíce,“ říká Štěpánka Čechová, mluvčí Státního zdravotního ústavu, který má monitoring na starosti.
Státy Evropské unie zapojené do sledování odpadních vod data monitorují většinou každý týden. Z okolních zemí to takto funguje například v Německu, Rakousku nebo Maďarsku. Na Slovensku je to jednou za 14 dní.
V Česku ale zaostáváme. Přitom díky datům z odpadů v reálném čase se dá zachytit nárůst dříve, než pacienti skončí v nemocnicích. Právě v Řecku takto byly úřady připraveny na vyšší počet nakažených dopředu.
„O problému s nedostatkem financí na tento velmi efektivní způsob monitoringu nejen SARS-CoV-2, ale i dalších infekcí sledovatelných v odpadních vodách jsme opakovaně informovali Ministerstvo zdravotnictví,“ dodává Čechová.
Evropská komise doporučuje monitorovat
Seznam Zprávy se proto na financování projektu zeptaly také Ministerstva zdravotnictví.
„V současné době je financování odběrů vzorků pokryto z příspěvků na mimořádné úkoly KHS, které zajišťují pro SZÚ odběry vzorků,“ odpověděl mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Podle Státního zdravotního ústavu ale příspěvky nestačí a monitoring musí financovat ze svých zdrojů.
Doplnění Ministerstva zdravotnictví
„Monitoring odpadních vod probíhá v Praze a Plzni jednou týdně, na Letišti Václava Havla, v Brně a Ostravě 1× za 14 dní. Jednou za měsíc se uveřejňují data na webu. Předpokládá se, že s přicházející respirační sezónou se četnost zveřejňování může změnit. Lhůta 1× měsíčně je nastavena z důvodu současné klidné epidemiologické situace, a to včetně verze covid-19 FLiRT.
Tedy z epidemiologického hlediska četnost odběrů a publikace dat není problematická i pro zachování kontinuity sledovaných dat a jejich vypovídající hodnotu pro monitoring epidemiologické situace.“
Zdroj: Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob
Už v březnu 2021 vydala Evropská komise doporučení pro členské státy, aby systematicky monitorovaly odpadní vody na výskyt covidu. Jde totiž o levné a jednoduché řešení, jak získat relevantní informace o šíření nemoci v reálném čase.
Z odpadních vod lze navíc získat i další data. Řada zemí takto sleduje třeba výskyt chřipky nebo polioviru způsobujícího dětskou obrnu. Zásadní může být sledování i v oblasti antibiotické rezistence.
AKTUALIZACE: Přidali jsme do textu doplnění Ministerstva zdravotnictví.
