Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rovnost jako základní pilíř společnosti se znovu otřásá. V éře covidu se bohatí stávají ještě bohatšími a chudí ještě chudšími. Neobvyklá je i rychlost, kterou se poměry mění.
Takové závěry přineslo pro Českou republiku šetření panelu zvaného EU-SILC. Jde o výzkum, který provádějí na vzorku nejméně 10 tisíc domácností statistické úřady všech zemí Evropské unie a každý rok tak získávají podrobný přehled o finanční situaci obyvatel.
Poslední kompletně dokončený výzkum panelu zjišťoval data z doby, kdy Evropa zápolila s koronavirem. Ukázal, že se čisté příjmy průměrného příslušníka z desetiny nejbohatších domácností za rok zvýšily o 50 tisíc, tedy nejvíc za posledních dvanáct let.
Naopak u příslušníka patřícího k nejchudší desetině se příjmy zvýšily jen o tisíc korun, po započtení inflace se tedy snížily.
Důvodem není návrat dravého kapitalismu z 90. let, který tehdy umožnil části Čechů zbohatnout. Příjmová nerovnost roste vinou pandemie covidu-19 a zvláště díky vládním opatřením.
Průzkumu EU-SILC se v Česku účastnilo 11 tisíc domácností. Uskutečnil se loni, většina jeho zjištění se však týká reality ještě prvního covidového roku 2020.
To však na relevanci nic nemění. Zjištění totiž jednoznačně ukazují, jak prudce se po nástupu pandemie změnily poměry ve společnosti.
Až do roku 2019 se příjmové rozdíly ve společnosti podle dat statistiků zmenšovaly, nástup krize je naopak razantně prohloubil, a podle zahraničních zkušeností s dopady předchozích krizí se trend udrží i v dalších letech.
Podle zjištění průzkumu mezi nejchudšími ubývá lidí odkázaných na podporu od vlády, tedy penzistů. Během časů prosperity v době před covidem se v rodinách s nejnižšími příjmy našlo přes 700 tisíc důchodců, po příchodu pandemie jejich počet poklesl pod hranici 600 tisíc.
„Výrazně se zvedl podíl příjmů tvořený sociálními dávkami, a naopak poklesly příjmy pracovní,“ popsal klíčovou změnu po příchodu pandemie předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Na místa důchodců mezi chudými propadli podle EU-SILC lidé, kteří sice mají práci, vydělávají však málo a na covidovou pomoc nedosáhli.
Průběžný výzkum Život během pandemie od společnosti PAQ Research pak nezávisle upřesňuje, že šetřit byli v uplynulých dvou letech donuceni především zaměstnanci, kteří pracují na dohodu. A také část živnostníků, přesněji „osob samostatně výdělečně činných“, kteří vydělávají v rámci švarcsystému.
Právě tito lidé se nemohli spoléhat, že jim státní programy během karantény dorovnají výpadky příjmů.
Zlepšením společenské pozice penzistů na úkor lidí s málo výnosnou prací se opakuje efekt, který průzkum EU-SILC zaznamenal už po finanční krizi z let 2008–2009. Otevírání nůžek mezi nejlépe a nejhůře zajištěnými rodinami je naopak novinkou z časů pandemie.
Prosperita v časech před covidem nabízela lepší možnosti výdělku i pracovníkům s nižší kvalifikací a rozdíl mezi nejbohatší a nejchudší desetinou se podařilo během několika let stlačit na pětinásobek. Během jediného roku 2020 však rozdíl vyskočil na pětiapůlnásobek, protože na rozdíl od roku 2008 bohatým rekordně vyrostly pracovní příjmy, hlavně zisky z podnikání.
Může jít o počátek nového trendu. Dramatické snížení daní z příjmu počátkem roku 2021 prospělo bohatým v řádu několika tisíc korun měsíčně, mnozí zaměstnanci s nižšími příjmy neplatili žádné daně už předtím. Naopak chudým více uškodí letošní zdražení energií, které odečte z rozpočtů všem rodinám víceméně stejnou částku.
Pandemická chudoba zasahuje nejvíc vylidněné venkovské kraje.
Z průzkumu EU-SILC vyplývá, že se to v první řadě týká západočeských Sudet, kde se těžko hledá zaměstnání. Vedle nich jsou však ohroženi také obyvatelé velkých sídlišť na severu Čech i Moravy. Právě oni trpí vysokými fixními náklady za elektřinu a teplo, přitom hledání vyššího výdělku nemá v jejich v regionu velké šance na úspěch.
Proti tomu se ukazuje, že pro část společnosti nabídla covidová krize nové možnosti výdělku, například v oborech, jakými jsou internetové obchody, realitní byznys či dodávky zdravotnického materiálu. Průzkum EU-SILC ukazuje, že rozkvět v časech covidu zažívají především velkoměstské regiony, tedy Praha a Brno s okolím.
Otevírání nůžek pak dokazuje i oslabení střední třídy během pandemie.
Průzkumy EU-SILC z minulých let informovaly o tom, že také rovnostářské Česko lze rozdělit na tři části.
Polovinu společnosti tvoří středostavovské domácnosti, kam patří kromě většiny důchodců hlavně rodiny zaměstnanců, kteří pracují za průměrný nebo mírně nadprůměrný plat.
Vedle střední třídy má Česko třetinu bohatších rodin, které si během covidu relativně polepšily, a pod průměrem byla dosud pětina domácností. Právě tato nižší či nižší střední vrstva se během pandemie rozšiřuje o zaměstnance, kteří dříve patřili do střední třídy, avšak jejich výdělky se reálně snižují.
