Článek
Třetí den po sobě Česko hlásí méně případů než před týdnem. V pátek a ve středu ubylo nových nakažených asi o 15 procent, ve čtvrtek dokonce o třetinu. Na druhou stranu ale v pondělí laboratoře zachytily absolutně nejhorší start týdne od začátku koronavirové pandemie v březnu 2020. Také ve středu případů mezitýdně přibylo – zhruba o čtyři tisíce. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek proto varuje, abychom se předčasně neradovali z ústupu podzimní vlny.
„Nejsem příznivcem denního srovnávání, tyhle hodnoty hodně kolísají. Vysoké hodnoty v minulých týdnech byly také částečně způsobeny tím, že se narušila kontinuita testování státním svátkem. Myslím si, že je potřeba sledovat týdenní vývoj. Ten nám ukazuje, že v populaci došlo ke stagnaci, ale je to stagnace nebo oscilace kolem velmi vysokých a rizikových hodnot,“ uvedl Dušek pro Seznam Zprávy.
Mezi posledními týdny tedy skutečně dochází ke snížení počtu nových případů. Jenže minulý týden byl pohledem této statistiky skutečně extrémní. Ve čtvrtek přibylo 27 924 pozitivních, to byl více než dvojnásobek oproti předchozím čtvrtkům.
Pokud se navíc podíváme na hodnoty průměrného sedmidenního přírůstku nakažených, tak k pátku jde stále o pětinový nárůst oproti 14 dní starým číslům. Nebezpečně vysoká zůstává také pozitivita testů. Co se týče epidemiologické indikace, tedy testování na základě rizikového kontaktu, už týden a půl se pohybuje kolem hranice 15 procent. Podle Světové zdravotnické organizace je přitom epidemie pod kontrolou, pokud je z celkového počtu testů pozitivních maximálně 5 procent.
„Je to začínající efekt stolové hory. Nevíme, jak dlouho bude trvat, jestli se ještě nenadechne k nějakému růstu. Protože v populaci potenciál k dalšímu šíření ještě pořad je,“ varuje Dušek.
Co je to efekt „stolové hory“?
Tento popis trendu šíření epidemie popsal v říjnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy člen slovenského pandemického konzilia a přední infektolog Vladimír Krčméry:
„Terminologii kopců používáme na popis podoby vln, protože je stručnější. Za Kapským Městem je prudký výstup a potom je plató (náhorní plošina) a pak jsou dvě možnosti. Tou první je sestup, což je to, co chceme, ale realita je taková, že se ze zmíněného plató vyvine typ epidemie, kterému říkáme Mount Everest. To znamená prudký nárůst a potom prudký pokles. Na Slovensku to vypadá na Mount Everest a v Česku zatím jako typ stolové hory,“ odhadoval už na konci října Krčméry.
Rizikové mohou být pro šíření epidemie z tohoto pohledu vánoční svátky, kdy dojde k většímu rodinnému setkávání. Varuje před tím například sociolog Daniel Prokop.
Vláda Andreje Babiše (ANO) ale dosud nepřijala žádné výraznější opatření pro omezení kontaktů. Může se tak částečně zopakovat loňský scénář. Tehdy vláda naopak přistoupila před Vánoci k rozvolnění. Premiér Babiš poslal veřejnosti vzkaz, aby „si užívala života“. A tak v lednu došlo ke koronavirovému boomu, se kterým se Česko trápilo až do dubna. Za čtyři měsíce zemřelo téměř 18 tisíc lidí.
Ano, stolová hora. Problém mj. je, že o Vánocích probíhá velká změna kontaktů - je jich méně, ale delší, nechráněné, mezigenerační a mimo původní vazby. Hrozí tím vyvolání další vlny a úmrtnosti. Jako loni. Potřebujeme maximalizovat booster nebo před Vánoci více brzdit. https://t.co/IhZe7y6wFg
— Daniel Prokop (@dan_prokop) December 2, 2021
„Pozitivní vývoj teď nenastane, troufnu si říct, že si to ani nikdo nemůže myslet. Hlavně by takové tvrzení bylo extrémně nefér vůči všem zdravotním pracovníkům, lékařum nebo sestrám. Protože růst počtu diagnostikovaných se sice zastavil, a to je pozitivní zpráva a světlo na konci tunelu, ale uvědomme si, že se zastavil na hodnotách kolem dvaceti tisíc denně. Nemocnice budou mít dojezd ve vysokém počtu hospitalizovaných ještě další týdny,“ přidává Dušek.
V nemocnicích bylo před víkendem podle sobotních ranních dat, která se ještě budou doplňovat, skoro 6800 pacientů s covidem, z toho 1052 s těžkým průběhem. Každý den umírá s koronavirem víc než sto lidí. Počet hospitalizovaných byl zhruba o pět set vyšší než minulý pátek. Zátěž nemocnic, především jednotek intenzivní péče, je enormní. Podle prognóz bude růst i v dalších předvánočních týdnech, i kdyby teď epidemie začala brzdit.
„Zátěž nemocnic bude ještě hodně vysoká i v dalším období. Nemyslím si, že aktuální čísla nám dávají naději, že je to za námi. To v žádném případě,“ dodává Dušek.
