Článek
Jedna „pilulka proti covidu“ od společnosti Pfizer, druhá od společnosti Merck. Zatímco druhá jmenovaná je ve vývoji několik let, přípravek od společnosti Pfizer na počátku pandemie ještě neexistoval.
Lék od Pfizeru nazvaný paxlovid minulý měsíc vyšel z klinických studií s až nečekaně dobrými průběžnými výsledky. Pokud došlo k užití přípravku do pěti dnů od prvních příznaků onemocnění, pravděpodobnost těžšího průběhu a tedy i hospitalizace klesla o 85 až 90 procent. Jestli bude účinnost takto vysoká i po kompletních testech, ale zatím není jasné.
Pilulka od Pfizeru bude podle společnosti účinná i proti nové variantě omikron, protože cílí na jinou část viru, tedy na enzym, který je důležitý pro množení viru a není náchylný k mutacím. Oproti tomu vakcíny cílí na hrotový protein (spike protein), který virus využívá k tomu, aby pronikl do hostitelské buňky. Právě hrotový protein v průběhu pandemie opakovaně mutoval.
O nouzové schválení paxlovidu společnost v listopadu požádala americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Šéf společnosti Albert Bourla pro stanici CNBC řekl, že Pfizer bude mít úplné výsledky z klinických studií v řádu několika dní. Pfizer už nicméně podepsal smlouvy o dodávkách léku například s americkou britskou, australskou nebo jihokorejskou vládou.
Přezkum paxlovidu 19. listopadu zahájila také Evropská agentura pro léčivé přípravky, informuje na svém webu český Státní ústav pro kontrolu léčiv. Stejná agentura už od října posuzuje melnupiravir.
Slibná pomoc
„Myslím, že tento lék spolu s lékem od společnosti Merck jsou oba velmi slibná antivirotika, která, jak jsme předpovídali na začátku této pandemie, fungují, když jsou podávána v rané fázi infekčního průběhu,“ řekl stanici NPR mikrobiolog na Univerzitě of Iowa Stanley Perlman.
Léky v podobě tablet budou podle viroložky Sary Cherryové z Pensylvánské univerzity zvláště potřebné, pokud se ukáže, že varianta omikron, nebo i jiná dosud neobjevená varianta, snižuje účinnost vakcín. „Určitě to může zafungovat jako dočasná pomoc, pokud budeme potřebovat pozměnit vakcíny,“ řekla Cherryová.
Výhodou obou léků má byt především dostupnost a možnost užívat je i doma, čímž se liší od monoklonálních protilátek, které se musí podávat infuzí v nemocnicích. Dostupnost těchto léků by tak mohla výrazně ulehčit přetíženým nemocnicím.
Společnost Merck představila první výsledky studie účinnosti svého léku molnupiravir v říjnu tohoto roku. Lék podle průběžných výsledků snížil riziko hospitalizace a úmrtí asi o 50 procent. Jenže v konečné analýze studie účinnost léku klesla na 30 procent. Původ má lék už v roce 2019, kdy se účinky přípravku zkoumaly v rámci léčby venezuelské koňské encefalitidy.
Na schůzce poradního výboru FDA 30. listopadu odborníci diskutovali o potenciálu léku způsobovat mutace nejen ve virech, ale i ve vlastní DNA lidí. Výbor hlasoval pro doporučení povolit molnupiravir, ale pouze těsnou většinou. Dokonce i členové výboru, kteří hlasovali pro lék, vyjádřili silné výhrady vzhledem k potenciálním vedlejším účinkům. Mezi ně může patřit průjem, nevolnost nebo bolest hlavy, vzácně také hrozí zvracení nebo vyrážka.
Tým vědců z University of North Carolina v srpnu tohoto roku upozornil na nedostatečně prověřené riziko, že by léky jako právě molnupiravir mohly nedopatřením ovlivňovat DNA lidského organismu. To by potenciálně mohlo znamenat riziko vrozených vad u potomků. Merck ale rizika odmítá a odkazuje se na své studie na zvířatech.
Právě v tom se liší molnupiravir od paxlovidu. „Vzhledem k tomu, že funguje (paxlovid) na bázi jiného mechanismu, který nesouvisí s naším genetickým materiálem, je méně pravděpodobné, že způsobí změny v naší DNA,“ řekla deníku The New York Times viroložka Cherryová.
I kvůli možným rizikům tak molnupiravir, jehož užívání zatím schválila jen Velká Británie, budou moci zatím užívat pouze osoby starší osmnácti let. Lék není určen také pro těhotné a kojící. Primárně by tak lék měli užívat starší a rizikoví pacienti, kterým hrozí riziko vážného průběhu a hospitalizace. Například Spojené království mezi tyto osoby řadí obézní lidi, seniory nad 60 let nebo osoby s cukrovkou a srdečními chorobami.
Vývoj léku od společnosti Pfizer trvá mnohem kratší dobu než u konkurence, ale rozhodně nezačínal od nuly. Hlavní vědecký ředitel společnosti Mikael Dolsten řekl stanici NPR, že lék nazvaný paxlovid má počátek už v roce 2003 během epidemie SARS, tedy dalšího onemocnění z rodiny koronavirů. Během vývoje léku vědci zkoumali především proteiny klíčové pro replikaci viru, jakmile někoho infikuje.
Virový protein, na který se vědci hlavně zaměřili, se nazývá proteáza. „Dozvěděli jsme se, že proteáza je klíčovým regulátorem viru,“ vysvětlil Dolsten. Proteáza má v tomto případě funkci jakýchsi „molekulárních nůžek“, které „rozstřihávají“ molekuly, a pomáhají tak k vytváření dalších virů, popisuje proces deník The New York Times.
Vědci se proto pokusili vytvořit molekulu, která by bránila dalšímu šíření viru v těle. Lék se během laboratorních testů na potkanech ukázal jako účinný proti dalšímu šíření viru SARS v tělech zvířat. Vědci působení léku přirovnali k tomu, jako by někdo do zmíněných molekulárních nůžek dal žvýkačku.
Jenže epidemie SARS skončila dříve, než mohla společnost Pfizer zahájit klinickou studii tohoto léku. Ale po první vlně pandemie covidu-19 v loňském roce výzkumníci společnosti výzkum obnovili - a začali zkoumat účinnost léku také proti tehdy novému koronaviru.
