Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pokud dosluhující vláda Andreje Babiše naplní svůj plán a nařídí vybraným skupinám obyvatel povinné očkování proti covidu-19, mohlo by to usnadnit cestu k odškodňování lidi, kterým vakcína způsobila vážné zdravotní potíže.
Už v současnosti mohou lidé požadovat od Ministerstva zdravotnictví náhradu, pokud po očkování proti covidu utrpí „zvlášť závažné ublížení na zdraví“. To jim zaručil loni přijatý zákon – podobně jako těm, které postihly komplikace po povinných vakcínách používaných už desítky let.
V žádostech, se kterými se obracejí na Ministerstvo zdravotnictví, však zatím musejí žadatelé o odškodné složitě dokazovat, že jim uškodila právě očkovací látka. Mnoho žádostí o odškodnění přitom ztroskotává právě na tom, že se u nich souvislost s vakcínou nepodaří doložit.
Změnit to může chystaná vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Ta dokazování vážné zdravotní újmy usnadňuje tím, že vyjmenovává některé známé následky předepsaných vakcín. Vztahuje se však jenom na povinná očkování a zatím nezahrnuje vakcíny proti covidu.
Pokud by se však očkovalo povinně také proti novému koronaviru, měly by se do seznamu ve vyhlášce přidat i následky spojované s podáním těchto nových vakcín.
„Pokud bude očkování proti covidu povinné, musí se tam (tj. do vyhlášky) také zahrnout,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv profesor Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, která se na přípravě vyhlášky podílela.
Chlíbkův postoj je důležitý i pro novou vládu.
Kromě toho, že tento vakcinolog stále vede epidemiologickou poradní skupinu při Ministerstvu zdravotnictví, šéfuje také poradnímu týmu pro zvládnutí pandemie, který spolupracuje s nastupující vládní koalicí premiéra Petra Fialy (ODS).
Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který by měl v příštích týdnech nahradit současného šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO), zatím nechtěl o obsahu vyhlášky spekulovat.
„Vaši otázku pokládám za předčasnou,“ uvedl Válek na dotaz redakce s tím, že nejprve musí být jasno o povinném očkování proti covidu.
Válek sám je přitom zastáncem dobrovolné vakcinace.
Vyhláška pro odškodnění se chystá už přes rok a půl
Vyhláška o stanovení následků povinného očkování je prováděcím předpisem zákona o odškodnění újmy po povinném očkování, který poskytuje tzv. domněnku příčinné souvislosti. V návaznosti na tuto domněnku návrh vyhlášky obsahuje seznam pravděpodobných nežádoucích účinků po povinném očkování proti konkrétním nemocem – osoby, které po povinném očkování postihnou problémy, budou moci na uvedený seznam následků odkazovat. Díky tomu pak budou mít větší šanci na přiznání odškodnění.
Ministerstvo zdravotnictví připravilo vyhlášku už v březnu 2020, kdy také předpis prošel připomínkovým řízením. Teprve letos v listopadu se však návrh přesunul k posouzení do pracovních komisí Legislativní rady vlády. Více než rok a půl trvající zpoždění vysvětlilo ministerstvo na dotaz redakce „extrémní vytížeností klíčových expertů, kteří se věnují zejména řešení epidemie covid-19“.
Podle právníků je zakotvení následků daného očkování ve vyhlášce zásadní pro to, aby lidé ve sporech o odškodnění uspěli.
„Advokáti zabývající se těmito případy vědí, jak těžké je příčinnou souvislost prokázat. Mnohé spory o odškodnění končí neúspěchem poškozeného právě proto, že není ve sporu prokázána existence příčinné souvislosti,“ uvedla advokátka Barbora Steinlauf pro Seznam Zprávy.
„Pokud v případě očkování proti onemocnění covid-19 nebudou stanoveny pravděpodobné následky způsobené očkováním a postižená osoba se nebude moci opřít o zákonnou domněnku příčinné souvislosti mezi očkováním a vzniklými následky, znamená to daleko větší prostor pro Ministerstvo zdravotnictví, které žádosti o náhradu újmy posuzuje,“ uvedl Václav Audes z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Připomněl, že samo Ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k návrhu vyhlášky uznává, že újma na zdraví jako důsledek podání očkovací látky se zpravidla prokazuje velmi obtížně.
Podle advokátky Vladany Vališové by se snazší dokazování újmy mělo týkat očkování proti covidu už nyní – i když toto očkování zatím není formálně povinné.
„Některé typické nežádoucí účinky covidových vakcín už jsou dostatečně známé na to, aby mohla vzniknout úprava odškodnění obsahující domněnku příčinné souvislosti, jako je tomu u povinného očkování, spolu s navazující prováděcí vyhláškou. Jestliže stát tvrdí, že je v zájmu společnosti, aby byla populace proočkovaná a jestliže přesvědčuje jedince, aby se naočkovali, a tím na sebe vzali riziko, že v důsledku očkování může dojít k poškození jejich zdraví, měl by za takové následky převzít plnou odpovědnost,“ uvedla Vališová.
Informace o nežádoucích účincích očkování proti covidu shromažďuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jde však o komplikace, které lidé pouze nahlásí, jejich souvislost s očkováním tedy zatím není vyloženě prokázána.
Podle údajů, které SÚKL zveřejnil k 1. listopadu, si nejvíce lidí, necelých šest tisíc stěžovalo na celkové příznaky jako horečku, únavu, slabost nebo různé reakce v místě vpichu. Více než 2 500 lidí nahlásilo neurologické příznaky, jako je bolest hlavy, závrať, ale také cévní mozková příhoda. Téměř stejný počet lidí uvedlo bolest svalů, kloubů nebo kostí. Nahlášeno bylo také 120 úmrtí po očkování.
