Čína teprve zjišťuje, co je covid. Nejsou doktoři, léky ani plán, co dál

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ze dne na den Si Ťin-pching opustil své tříleté „dítě“ – strategii boje s koronavirem s cílem jeho úplného vymýcení. Stovky nařízení, směrnic, zákazů a doporučení v Číně vystřídala těžká improvizace.

Ačkoli by města teoreticky měla opět hýřit životem, lidé jsou stále zavření doma. Lockdowny a povinná masová testování jsou sice teoreticky minulostí, koronavirus však po třech letech dostal šanci. A to nemocnice a lékárny zjevně nečekaly.

Čínské úřady varují před dalšími covidovými vlnami. Měly by vrcholit během zimy a trvat tři měsíce. Velký nápor nakažených úřady očekávají zejména po Novém lunárním roce, který v Číně začíná 21. ledna. V nejdůležitější svátky roku Číňané cestují po celé zemi a navštěvují rodiny.

Přestože se aktuální počty nakažených pohybují „pouze“ okolo dvou tisíc denně, v reálu jich bude daleko více. Národní zdravotnická komise minulý týden připustila, že je „nemožné“ sledovat asymptomatické případy a nebude je nadále počítat. Od zrušení hromadného testování a omezení povinných testů se nechává testovat jen zlomek lidí.

S ohledem na čínskou metodiku počítání úmrtí na covid-19 jsou i nedělní tři mrtví ukazatelem nepříznivé situace. Čína ani nezveřejňuje údaje o nadbytečných úmrtích, což by pomohlo odhadnout, jak na tom země s covidem skutečně je.

Nedělní zpráva o jednociferných počtech úmrtí narazila na zkušenosti některých lidí z terénu. „Nebýt toho, že včera v poledne zemřel v důsledku nákazy koronavirem rodinný příslušník, věřil bych tomu,“ uvedl jeden z obyvatel S'-čchuanu na sociální síti Weibo.

„Jsou ty údaje přesné? Minulý týden dva lidé u nás zemřeli kvůli horečce způsobené koronavirem… Půl hodiny jsem se nemohl dovolat na tísňové linky a jen jsem sledoval, jak lidé kolem mě umírají,“ uvedl dle serveru The Guardian další obyvatel Pekingu.

Krok s poptávkou se snaží udržet také pohřební ústavy a krematoria. Ve 22milionovém hlavním městě však naráží na nedostatek personálu, uvádí agentura Reuters. Do největšího pekingského pohřebního ústavu u hřbitova Papao-šan, který je známý také tím, že zpracovává těla nejvyšších čínských představitelů a vůdců, v neděli vjíždělo za minutu hned několik pohřebních vozů.

Plná byla i parkoviště pro soukromá auta. „V tuto chvíli je obtížné rezervovat pohřební vůz, takže mnoho příbuzných převáží těla vlastními vozidly,“ řekl agentuře Reuters jeden ze zaměstnanců pod podmínkou zachování anonymity.

Výzkumný ústav se sídlem v USA tento týden uvedl, že by v Číně mohlo dojít k prudkému nárůstu případů a v roce 2023 by na covid-19 mohlo zemřít více než milion lidí.

Číňany trápí i to, co na nich vláda takřka nekonečnými covidovými opatřeními napáchala. Mnoha lidem tři roky života v nejistotě a stresu z nečekaných lockdownů, neustálých kontrol a omezování soukromého života způsobily psychická traumata a dožadují se, aby se k těmto škodám čínská vláda postavila čelem.

V pátek byl jedním z nejčastěji sdílených příspěvků na sociální platformě Weibo článek citující lékařské odborníky, podle kterých bude trvat deset až 20 let, než se obyvatelé zotaví z depresí, úzkostí a posttraumatických stresových poruch.

Lu Lin, pracovník Čínské akademie věd, v článku uvádí, že posttraumatickou stresovou poruchou může trpět až 20 % zdravotnických pracovníků, pacientů a veřejnosti. Téměř třetina osob v domácí karanténě vykazuje příznaky deprese, úzkosti a nespavosti.

„Ještě děsivější než koronavirus je strach a psychická úzkost,“ stálo v jednom z komentářů na Weibo.

Státní deník People’s Daily ve čtvrtek na titulní straně zveřejnil článek, v němž vychvaloval hrdinské vítězství tříletého boje proti pandemii s „minimálními náklady“ a vykreslil obraz života, který se vrací do rušných ulic po celé zemi.

Ne všichni však sdílejí nadšení. „Včera říkali, že virus je smrtelný, a dnes říkají, že je mírnější než chřipka. Jak se k tomu asi máme stavět?“ zněl jeden z příspěvků. Krátce po zrušení covidových opatření totiž čínská média změnila rétoriku a koronavirus začala popisovat jako „horší nachlazení“, ze kterého se dostanou i senioři s chatrnějším zdravím.

Mnohé pak zajímalo, zda taková cena za poslední tři roky stála za to. „Tři roky mordování a teď nám řeknou, že to byla jen chřipka,“ stálo v jednom příspěvku na Twitteru.

„Pro tohle takzvané vyšší dobro jsme podporovali všechny ty šílené výluky a zastavení výroby a podnikání, které vedly k bankrotům, sebevraždám a požárům? Ignorovali jsme humanitární katastrofy. Jejich oběti se nyní mohou ptát: A kvůli čemu?“ napsal na sociálních sítích zase Siao Chan, čínský liberální právník.

Výzvy vládě, aby se zodpovídala za své chyby, však z Weibo rychle mizí.

Lidé mají stále v čerstvé paměti tragédie spojované s politikou nulového covidu, ať už šlo o úmrtí kojenců a malých dětí, kterým byla odepřena lékařská péče, nehodu autobusu, při níž cestou do karanténního zařízení zahynulo 27 lidí, či smrt deseti lidí při požáru v sinťiangském Urumči, jež minulý měsíc zažehla vzácné celonárodní protesty.

Náhlé uvolnění letité přísné politiky vyvolalo poplašené nakupování léků proti horečce a trvanlivých potravin, zejména pak konzervovaných broskví. Zdravotničtí odborníci varovali, že Čína na prudký nárůst infekcí a úmrtí není připravena.

Číňané se navíc potýkají s nedostatkem léků proti horečce a kašli. Koronavirus zasáhl i výrobní linky a dodavatele léčiv. Znepokojení Číňané se navíc snaží zásobit na domácí léčbu – směrnice doporučují cesty do nemocnice pouze vážně nemocným.

„Žádný ibuprofen, žádný aspirin, žádný vitamin C, vůbec nic,“ řekl serveru Channel News Asia dvaasedmdesátiletý Fan Wej-kuo, který se snažil sehnat léky pro svou nemocnou ženu. „Neměli ani pastilky na zklidnění krku. Všechno bylo vyprodané.“

Manželé, obyvatelé města Čchang-čou ve východní provincii Ťiang-su, uvedli, že dosud nedostali léky distribuované městskými úřady, přestože se zaregistrovali před více než týdnem. Starší lidé, děti a osoby ve zvláštní nouzi měli dostat zdarma zdravotnické balíčky obsahující léky proti horečce a nachlazení, tablety vitaminu C a rychlé antigenní testovací soupravy, uvedla zhruba před deseti dny městská vláda v Čchang-čou.

Další kritiku na sociálních sítích vyvolalo i nedávné náhlé úmrtí třiadvacetiletého medika v Čcheng-tu na jihozápadě Číny – podle úřadů zemřel na selhání srdce, ale uživatelé sociálních médií z toho vinili velké pracovní vytížení v jeho nemocnici.

Podle zprávy agentury Reuters je v některých pekingských nemocnicích až 80 % personálu nakaženo, ale mnozí z nich musí kvůli nedostatku lékařů pracovat dále.