Česká data ukazují, jak vakcíny chrání před omikronem

První česká reálná data o účinnosti vakcín proti omikronu potvrzují dosavadní zprávy ze zahraničí – v klíčových parametrech si vakcíny udržují ochranný efekt. A to zejména po třetí dávce. Na kontrolovatelném vývoji nemocnosti má tak dokončené očkování a především očkování posilující dávkou zásadní vliv.

Právě s těmito závěry přichází Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Ochranný efekt dokládá například na seniorní populaci starší 65 let, u které je riziko těžkého průběhu covidu-19 a úmrtí nejvyšší. Efekt dvou dávek očkování proti hospitalizaci je 63,4 procenta a proti hospitalizaci v intenzivní péči 74,4 procenta. V případě ochrany před připojením na mimotělní oběh (ECMO) či umělou plicní ventilaci je efekt téměř na 77 procentech.

Posilující dávka, tzv. booster, ochranný efekt očkování zvyšuje. Proti hospitalizaci na 86,7 procenta a proti umístění na JIP na 89,9 procenta. V případě ECMO a umělé plicní ventilace je potom ochranný efekt dokonce 100 procent.

Pokud jde o ochranu proti nákaze, ta s časovým odstupem od vakcinace silně klesá. Platí tedy, že i očkovaný člověk se může nakazit. Pacient nakažený po kompletním očkování má ale dle údajů statistiků násobně nižší pravděpodobnost těžkého průběhu nemoci ve srovnání s neočkovanými.

„Omikron způsobuje s menší pravděpodobností vážnější průběh u zdravé populace. A to poměrně významně – až o polovinu nebo o dvě třetiny. Ale u lidí, kteří mají vážné zdravotní problémy a jsou v seniorním věku, omikron přináší stejné riziko, že budete mít vážné komplikace jako u delty. A pokud je člověk naočkovaný, tato pravděpodobnost se redukuje desetkrát,“ popsal pro Seznam Zprávy ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Pokud senior či chronicky nemocný člověk nyní není naočkovaný, je podle něj v podstatě ve srovnatelném riziku, v jakém by byl při dominující variantě delta. „Díkybohu si na sebe tito lidé přece jen asi dávají větší pozor, takže se nákaza v této komunitě teď sice šíří, ale ne dramaticky,“ dodává šéf ÚZIS.

Neočkovaní lidé s rizikovými faktory nyní podle statistiků tvoří drtivou většinu příjmů na jednotky intenzivní péče. „Velmi mě to mrzí, protože kdybychom byli naočkováni tak jako například Dánsko, už se ani nemáme o čem bavit. Zátěž JIP by byla třetinová,“ dodává Dušek.

Pokud jde o proočkovanost, Česká Republika stále zaostává za většinou států západní Evropy. Dostala se přes 70 procent, v řadě zemí je ale míra proočkovanosti až o 20 procent vyšší.

Situaci podle dat zachraňuje alespoň relativně vysoká proočkovanost mezi seniory. Dvě dávky vakcíny má 88,2 procenta lidí v kategorii 65+, posilující dávku už dostalo 72,2 procenta lidí z této skupiny. ÚZIS nicméně stále registruje až 400 tisíc potenciálně zranitelných osob, které nechrání ani vakcinace, ani imunita po prodělání nemoci.

Neočkovaní pacienti končící na JIP jsou zároveň často v poměrně mladém věku.

„Na jednotkách intenzivní péče je v současnosti v nejtěžším stavu léčeno přes 70 procent neočkovaných pacientů (průměrný věk 62 let), přičemž více než 25 procent z nich má následně dlouhodobé potíže a jsou hospitalizováni i po ukončení intenzivní fáze léčby. Mezi neočkovanými pacienty s těžkými komplikacemi jsou výrazně zastoupeni i pacienti mladší 50 let (23,3 procenta), výjimkou nejsou pacienti mladší 40 let,“ popsali statistici pro odborný časopis České lékařské komory Tempus Medicorum.

Dodávají, že i očkovaný člověk může v intenzivní péči skončit, v naprosté většině jde ale o vážně nemocné s chronickými potížemi a průměrného věku 71 let.

V Česku nyní šíření koronaviru postupně slábne, v pondělí laboratoře hlásily přes 19 tisíc nových případů. Lékaři však upozorňují, že virová nálož v populaci zůstává vysoká. Apelují na to, aby zejména rizikoví zůstávali opatrní. Stejně tak má podle nich nadále smysl vyhledat očkování, a to včetně posilujících dávek vakcín.

„V tuto chvíli, zvlášť pro ty rizikové, jednoznačně dává stále smysl se posilovací dávkou očkovat. Vlna stále běží a máme nově nakažené. Je zároveň rozdíl mezi ochranou dvěma dávkami a třemi. Pokud rizikový senior nebo chronicky nemocný nemá třetí dávku aplikovanou, tak mu lze doporučit, aby si ji ještě aplikovat nechal. Ochrana nastupuje velmi rychle. Zdá se, že ještě rychleji než za 14 dnů,“ popsala pro Seznam Zprávy praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

Přestože by si lékaři přáli, aby proočkovanost ještě stoupala, realita stále více vypadá opačně. A pro vakcíny si chodí čím dál méně lidí – minulý týden to bylo asi 16 tisíc lidí denně. Ještě začátkem ledna přitom počty sahaly ke 100 tisícům denně.