Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Od čtvrtka se v Anglii, nejlidnatější zemi Spojeného království, žije zase trochu „normálněji“. I přes nynější omikronovou vlnu Londýn upouští od opatření spojených s koronavirovou pandemií.
Sajid Javid, britský ministr zdravotnictví, masivní rozvolňování minulý týden označil za „moment, na který mohou být všichni hrdí“. „Je to připomínka toho, co naše země může dokázat, když spolupracujeme,“ nechal se slyšet.
Co všechno se v Anglii od čtvrtka mění?
- Už není nutné se například v nočních klubech či na velkých akcích prokazovat certifikáty o očkování, negativním testu nebo prodělání covidu-19.
- Přestává platit doporučení pracovat z domova, lidé se mohou vracet do kanceláří či jiného běžného pracovního prostředí.
- Povinné přestává být i nošení ochrany úst a nosu, byť úřady stále doporučují roušky či respirátory nosit na místech s větší koncentrací lidí nebo při setkání s cizím člověkem.
- Žáci středních škol již nebudou muset nosit respirátory ve třídách.
- „Brzy“ by mělo přijít i další rozvolnění v oblasti cestování i návštěv pečovatelských domů.
Vláda má jednat také o změnách týkajících se pravidel povinné sebeizolace. Těm nynějším vyprší platnost (nejpozději) 24. března a očekává se, že je premiér Boris Johnson už neobnoví. Podle britské veřejnoprávní BBC půjde kabinet – stejně jako v případě ochrany úst a nosu či covidpasů – cestou doporučení.
Ve Skotsku a Walesu dál platí přísnější regule. V obou zemích nicméně tento týden například otevřeli noční kluby – v Severním Irsku zůstávají zavřené, povolené nejsou asi vnitřní akce vyžadující účast vestoje.
Jiný život v pandemii
Seznam Zprávy se spojily s Ivanou Kottasovou, novinářkou žijící v Londýně. Britové dosavadní opatření podle ní dodržovali, ačkoliv v posledních týdnech už méně striktně. Současné rozvolňování navíc nechává řadu dřívějších povinností na uvážení a zodpovědnosti samotných Britů:
„Už to není, co to bývalo. Řekla bych ale, že lidé, kteří roušky nosili během té největší vlny, je nosí i teď. Na ochranu úst a nosu tady nicméně platilo plno výjimek, není to tak, že by je ze zákona museli nosit úplně všichni. Třeba astmatici nebo lidé s různými zdravotními problémy měli výjimku.“
Lidé v Británii se také pomalu vrací k náznakům předpandemického života. „Tím, že se situace strašlivě změnila, máme očkování i lepší představu o tom, jak s covidem-19 nakládat, se Britové vracejí do normálu. Začínají dělat věci, jež třeba byly dlouho dovolené, ale lidé na ně neměli náladu, nebo se toho báli. Chodí třeba do divadla nebo na větší akce. To se tedy teď mění – pandemie, v níž nyní žijeme, je jiná od té, kterou jsme zažívali před dvěma lety,“ říká Ivana Kottasová.
Nejtvrdší lockdown? Na jaře před dvěma lety
Spojené království, respektive Anglie si prošla několika vlnami velmi přísných lockdownů. Ivana Kottasová se podělila o své zkušenosti z první i druhé vlny v roce 2020, jež Británii zasáhly vůbec nejvíce.
Podívejte se, jak to vypadalo v britské metropoli na jaře před dvěma lety.
„Byla to velmi krušná doba,“ řekla k jarnímu lockdownu Kottasová. „A to nemám děti, jež by se musely učit z domova, ani jsem se o nikoho nemusela starat, oproti jiným jsem to tedy měla ještě jednoduché. Pracovala jsem z domova, na což jsem měla klid. Lockdown to byl ale velmi tvrdý, nesměli jsme prakticky nikam,“ vzpomínala Češka.
Z domova mohli jít lidé pouze na nákup, k lékaři nebo na zdravotní vycházku či kvůli sportu. A to pouze v místě bydliště. „Hodně se to hlídalo, policisté i různí komunitní dohlížitelé byli dost přísní. Tehdy se o viru vědělo mnohem méně než teď, nebylo jasné, jak přesně se přenáší. V jednu chvíli tedy zavřeli parky, protože byly najednou plné lidí, kteří si vyšli zasportovat nebo se projít,“ připomněla novinářka.
Kalamita v obchodech
„To byla krize. Mouka v regálech nebyla i měsíc, toaletní papír několik týdnů. Přišla jste k supermarketu, před kterým stála půlhodinová fronta, načež v obchodě polovinu věcí z vašeho seznamu neměli. Nakupovalo se na dva týdny dopředu, abychom pak zas nemuseli stát v té frontě. Z každé domácnosti mohl jít nakupovat pouze jeden, takže se odcházelo s plnýma rukama tašek. Už to budou dva roky a zpětně se člověk diví, jak se to mohlo stát, jak mohlo dojít k tomu, že v centru Londýna stojíte 30 minut v mrazu před obchodem, kde pak nemají ani mouku nebo toaletní papír. Ale takhle to tu vypadalo,“ popsala Ivana Kottasová.
V dalších lockdownech už mezi lidmi panovalo větší povědomí o tom, jakým způsobem dochází k nákaze covidem-19. Lidé si už podle Kottasové mohli například i sednout na lavičku:
„ A později, stále v době, kdy platilo nařízení ,Stay at home’ (Zůstaňte doma), se akceptovaly i jiné důvody k vycházkám. Třeba když se člověk pohádal s partnerem a potřeboval vychladnout venku na té lavičce, to už bylo považované za dobrý důvod. V prvním lockdownu by to ale neprošlo.“
Johnsonova hesla
Britská vláda nyní čelí stále bobtnající aféře Partygate – sérii nepovolených večírků, jež se konaly právě v době nejtvrdších lockdownů. Takové skandály samozřejmě nevrhají na kabinet dobré světlo a Boris Johnson nyní čelí čím dál hlasitějším výzvám k rezignaci. Samotnou komunikaci pandemických opatření, byť je následně sama porušovala, vláda nicméně zvládala podle Kottasové dobře.
Potlesk pro zdravotníky na jaře 2020. Na fotografii stojí Boris Johnson před Downing Street 10.
„Spoustu vysvětlování nechal kabinet na odbornících, kteří pak vedli každodenní tiskové konference z Downing Street. Johnsonova vláda ten narativ nastavila tak, že musíme zůstat doma a chovat se zodpovědně, protože musíme zachránit NHS, tedy místní zdravotní systém. Jeden z prvních státních zdravotních systémů na světě, Britové jsou na něj obrovsky pyšní,“ řekla novinářka a připomněla zahajovací ceremoniál Letní olympiády v Londýně v roce 2012, kdy byla jedna z úvodních choreografií věnovaná právě NHS.
Kottasová vyzdvihla i schopnost premiéra Johnsona a jeho vlády přijít s krátkým, úderným sloganem, který funguje. „Oni ta tříslovná hesla umí. Ať už v případě brexitu, nebo pandemie. ‚Save lives‘ (Zachraňte životy) nebo ‚Protect the NHS‘ (Chraňte NHS) – jednoduché, zapamatovatelné slogany, které vysvětlují, co lidé mohou a nemohou a proč. V tom se jim komunikace povedla,“ podotkla novinářka.
Naučit se žít s covidem-19
Spojené království teď zasáhla silná vlna varianty omikron, jež v posledních týdnech válcuje i zbytek Evropy. Britští odborníci se nicméně domnívají, že to nejhorší už má Anglie za sebou.
Vývoj nákazy je příznivý: na začátku ledna registrovala země skoro 200 tisíc případů denně, v současnosti jde o zhruba sto tisíc nově nakažených denně, počet pozitivních případů, zdá se, nadále klesá. Co se počtu obětí týče: nejvíce úmrtí za den zaznamenali 16. ledna, kdy zemřelo 438 osob. V posledních dnech Británie evidovala vyšší desítky obětí. A počty hospitalizovaných jsou vzhledem k předpovědím příznivé, píše BBC.
Rozdíl mezi Brity a Čechy? Česko první vlnu přečkalo prakticky bez úhony
„V Británii tehdy denně umíraly stovky lidí, bylo to velmi smutné období. K tomu v Česku nedošlo a přístup se vytvořil jiný. Kdybyste v létě před rokem a půl někomu řekla, že covid-19 neexistuje a že je to rýmička, podívá se na vás jako na blázna. Ještě by si pamatoval, že před pár měsíci umíraly tak vysoké počty nakažených denně,“ řekla Kottasová.
Podle Andrewa Prestona z Univerzity v Bathu vedla britský kabinet k rozhodnutí upustit od většiny opatření právě klesající křivka nákazy omikronem. „Ve Velké Británii se blížíme k bodu, kdy bude nákaza variantou omikron stabilní. Nic ale nenasvědčuje tomu, že v budoucnu nepřijde další varianta s vyšší virulencí,“ řekl zpravodajskému serveru Sky News.
Johnson minulý týden předestřel, že bude potřeba se naučit žít s covidem-19, a tedy i přijít s dlouhodobou strategií. Debatu pak rozvířil ještě šéf resortu zdravotnictví Javid, který uvedl, že tu covid-19 „může být navždy“ a že je potřeba „k němu přistupovat více jako ke chřipce“, za což následně sklidil kritiku.
