Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pondělí odhalily laboratoře v Česku 1 241 nových případů koronaviru. Jde o víc než dvojnásobek toho, co diagnostikovaly před týdnem. Naposledy se čísla přes tisícovku dostala začátkem května.
„Počty případů nyní nevyhnutelně porostou. Můžeme sledovat trajektorii, kterou zatím asi nejdále detekovalo Portugalsko. To podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) začalo růst nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Počet nákaz u nich vzrostl v přepočtu na českou populaci na víc než 20 tisíc denně,“ uvedl pro Seznam Zprávy Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
V Portugalsku se podvarianta BA.5 stala dominantní v květnu, zhruba dva měsíce po prvním výskytu. Nyní tam již šíření nákazy lehce polevuje. V Česku se však BA.5 spolu s další podvariantou BA.4 začala prosazovat později. Podle Státního zdravotního ústavu se minulý týden vyskytovaly v 75 procentech pozitivních vzorků.
Nárůsty případů nyní hlásí i další evropské země včetně Francie, Německa či Rakouska – také tam se zejména BA.5 objevuje ve stále větším podílu vzorků.
Na jaká čísla se nakonec dostane Česko, však šéf zdravotnických statistiků nyní nechce odhadovat – klíčové mohou být příští dny.
„Zda se k těm 20 tisícům můžeme dostat, si netroufnu predikovat, uvidíme. Spolu s námi jdou nahoru i další země a nejspíš u nich také s předstihem uvidíme i případný zdravotní dopad do nemocnic. Příštích sedm či deset dní bude rozhodujících,“ domnívá se.
Průlomové infekce
BA.5, která se Českem šíří spolu s podvariantou BA.4, vykazuje vysokou schopnost unikat protilátkám po prodělání nemoci i po vakcinaci – v populaci proto nyní dochází k velkému počtu tzv. průlomových infekcí. Nárůst tak nyní signalizují téměř všechny indikátory epidemie.
Za uplynulých sedm dní připadá v Česku na 100 tisíc obyvatel 41 nakažených. Takzvané incidenční číslo je tak nejvyšší od 10. května. Roste přitom od začátku června, kdy mělo hodnotu 13.
„Vlna nejspíš přejde přes republiku podle standardních modelů. Virus se šíří napříč populací a roste i zátěž seniorních skupin. Je dobré, že máme zapnutý systém hlášení zatížení nemocnic a zatím je v klíčových indikátorech zdravotního dopadu relativně klid. Samozřejmě ale je třeba počítat s asi 14denním zpožděním,“ dodává Ladislav Dušek.
Aktuální vlna je podle něj dalším z důkazů, že je třeba mít před přírodou pokoru. Virus stále má čím překvapit. V letním období se totiž respirační viry šíří obtížněji i díky horkému počasí a častějšímu pobytu lidí mimo uzavřené prostory.
Enormní infekčnost
Svou roli hraje i samotná povaha BA.5 – podle předpokladů je její reprodukční číslo vyšší než 10. Jeden nakažený tak v průměru nakazí deset dalších lidí. Pro srovnání, vysoce nakažlivé spalničky mají reprodukční číslo v rozmezí 12 až 18.
Přesto šéf ÚZIS upozorňuje na jednu významnou pozitivní zprávu – ačkoliv se virem mohou lidé snáze nakazit, ochranný efekt očkování proti těžkému průběhu covid-19 se drží nad 80 procenty.
„Virus prorazí vakcinaci ve smyslu nákazy, to je pravda a upřímně jsem to ve 30stupňových vedrech nečekal. Ale ochranný efekt proti těžkému průběhu zůstává velmi vysoký, to je bez diskuze. Očkování hraje opravdu velkou roli,“ dodává.
Právě kroky kolem očkovací strategie budou další výzvou pro nadcházející období. Pro dvě dávky vakcíny si v Česku přišlo už asi 6,9 milionu lidí a pro posilovací dávku přibližně 4,2 milionu. Odborníci i Ministerstvo zdravotnictví se shodují v tom, že lidé nad 60 let a chronicky nemocní by měli před podzimní vlnou podstoupit další přeočkování tzv. čtvrtou dávkou.
