Článek
Zprávy o prvních pacientech s covid-19 se v Česku objevily téměř přesně před třemi měsíci. Mimořádný stav nyní odeznívá a společnost se po dlouhé době znovu nadechuje, přestože roušky i všudypřítomná dezinfekce zůstávají součástí každodenního života.
Informace o příznivém epidemiologickém vývoji nicméně stále častěji přehlušují varování - koronavirus mezi námi i přes svůj aktuální útlum zůstává a čeká na příležitost pro návrat. Ta by přitom mohla přijít na podzim, kdy se objevují obvyklá respirační onemocnění.
„Z biologického hlediska koronaviry obecně, a tento asi nebude výjimkou, mají sezonní charakter. To znamená, že epidemie nejspíš postupně upadne a potom se může – podobně jako chřipka – objevit znovu,“ přiblížila přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol Jiřina Bartůňková. Klíčové je podle ní ochránit rizikové skupiny, dbát na vysoké hygienické standardy a nepodléhat panice.
Podle Státního zdravotního ústavu lidskou populaci napadá hned několik známých koronavirů. Jejich hlavní sezona je přitom právě v chladnějších měsících. Napomáhá jim i častější kontakt lidí v uzavřených místnostech.
„Podle analogických indicií jsou ostatní koronaviry skutečně sezonní. A také podle toho, kde se nejvíc rozšířil nový koronavirus, to vypadá, že mu vyhovuje nižší teplota. Je proto možné, že ho můžeme znovu očekávat na podzim, kdy se počasí zhorší,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Roli podle něj hraje i chování lidí.
Hlasy o tom, že je třeba nepodlehnout falešnému pocitu „definitivního vítězství“ nad koronavirem se přitom ozývají i ze světa. Například ředitel amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield nedávno otevřeně varoval, že možný příchod druhé vlny koronaviru na podzim může být mnohem horší - a to především kvůli souběhu s chřipkovou sezonou.
„Je tady možnost, že nápor příští zimu bude ve skutečnosti mnohem složitější než ten, kterému jsme čelili nyní. Můžeme mít chřipkovou epidemii a koronavirovou ve stejný čas,“ citoval Redfielda Washington Post.
Následující měsíce by podle něj měly sloužit k tomu, aby se zdravotnický systém i společnost na takovou možnost připravily. Přestože se protiepidemická opatření uvolňují, měli by lidé stále pamatovat na hlavní zásady, jak se chránit - včetně dodržování vzájemného odstupu (takzvaný social distancing).
Ne všichni vědci jsou však o návratu koronaviru ve větší vlně přesvědčeni. Například mikrobioložka Soňa Peková takovou teorii odmítá.
„Vůbec nevím, proč by to mělo být právě na podzim. Virus se nechová sezonně. To je další z jeho charakteristik, jež ho vymaňují z normálnosti. V Číně je teplo, ve Švédsku zima a jemu je to jedno a smetl nás napříč planetou,“ uvedla pro časopis Reflex.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí by to nicméně nebylo poprvé, kdy se pandemie vrátila ve větším rozsahu. Například během jara 2009 se USA přehnala vlna případů H1N1 - takzvané prasečí chřipky. O několik měsíců později - na podzim a v zimě - se objevila druhá.
Nové zbraně
Otázkou nyní zůstává, do jaké míry je možné se na podzimní vývoj připravit. Resort zdravotnictví už avizoval, že si mnohé slibuje od projektu Chytré karantény 2.0 - nové fáze původně zavedeného systému, který je nyní začleněn pod ministerstvo. To také pod hlavním hygienikem zřídí Pohotovostní operační centrum, které bude pracovat v režimu 24/7.
Systém má usnadnit a urychlit vyhledávání kontaktů nakažených a pomoci tak v lokálních ohniscích nákazy. Stejně tak by měly být zaopatřené takzvané rizikové profese - nedostatek ochranných pomůcek, který se objevil v březnu, už by se tak neměl opakovat.
Vláda chce například na základě zkušeností z epidemie prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv nakoupit do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun.
Nepodcenit očkování
Nejúčinnější zbraní by proti covid-19 mohla být vakcína - jak však naznačují vakcinologové, letos na podzim se na ni ještě spoléhat nemůžeme.
„Rychlý vývoj vakcíny se stal globální potřebou, přesto zůstává spousta klíčových otázek. Stále nevíme, co bude dřív - jestli se objeví vakcína, nebo jestli dřív přijde další vlna pandemie. Vakcína se však nemůže objevit dříve než ke konci roku, spíše v průběhu příštího,“ uvedl minulý týden vakcinolog Roman Chlíbek během konference Co víme a nevíme o covid-19 pořádané Univerzitou Karlovou (UK).
Podle Romana Chlíbka také nelze čekat, že první vakcíny poputují ihned do Česka. Ministerstvo zdravotnictví sice ohlásilo i její tuzemský vývoj, ten je však stále v laboratorní fázi a řada odborníků se o něm vyjadřuje s notnou dávkou pesimismu.
V některých ohledech ale mohou pomoci jiné očkovací látky, které fungují a přesto je Češi doposud spíš přehlíží - například vakcíny proti pneumokokům a chřipce. Podle nového vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly je v tomto směru na místě širší osvětová kampaň.
„Potřebujeme rizikovou část populace proočkovat, na podzim si nebudeme úplně jisti, jaké mají lidé onemocnění – jestli je to běžné chřipkové, jestli je to nějaká podzimní respirace, nebo jestli je to koronavirové onemocnění. Potom samozřejmě budeme mít problém. Takže musíme apelovat, aby proočkovanost výrazně narostla, a to i mezi zdravotníky. Zároveň si ale musíme uvědomit, že stejný nápad budou mít všichni v Evropě, proto si osobně myslím, že bude chřipkové vakcíny nedostatek a bude problém zabezpečit ty objemy, které bychom asi chtěli mít,“ popsal Prymula.
Nejasné pak zůstává, jaká opatření by v případě návratu nákazy v podobě druhé vlny vláda zavedla a zda by opět byla tak razantní jako napoprvé. Některé kroky z minulých týdnů už nyní analytici zpochybňují. Uvádí například, že pokud by školy zůstaly i během pandemie otevřené a zároveň se v nich dodržovalo nošení roušek a odstupy, epidemie by nepostupovala rychleji.
