Článek
Odborníci ze Southamptonské univerzity hlásí povzbudivá zjištění o třetích dávkách vakcín proti covidu-19.
Vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca, Novavax, Valneva, Janssen, a CureVac jsou podle jejich výzkumu bezpečné pro použití ke třetí dávce po plném očkování AstraZenecou nebo Pfizerem.
Všechny – až na vakcínu od firmy Valneva (a to navíc jen v případě, že se podá po plném očkování Pfizerem) – povzbuzují imunitní reakci.
„Jsou to vítaná data pro vládní orgány. Nejdůležitějším poselstvím je to, že existuje mnoho výborných možností, jak očkovat třetími dávkami,“ shrnula pro deník New York Times hlavní závěr studie odbornice na statistiku z Oxfordské univerzity Merryn Voyseyová, která se na studii nepodílela.
Výzkum se opíral o měření protilátek u téměř 2 878 dobrovolníků různého věku a pohlaví. Těm se podávaly výše jmenované druhy vakcín po třech měsících od plné vakcinace buď Pfizerem, nebo AstraZenecou. Kontrolní skupině byla podávána vakcína proti meningitidě. Protilátky mezi očkovanými vakcínami proti covidu-19 se s kontrolní skupinou porovnávaly po 28 dnech od podání testovaných vakcín.
V množství protilátek byly podle vědců po třetí dávce různými vakcínami naměřeny velké rozdíly. Největší nárůst vědci naměřili u očkovaných mRNA vakcínami od firem Moderna a Pfizer. U druhé z jmenovaných vakcín se navíc ukázalo, že vysoké hodnoty protilátek zajistila i jen poloviční dávka.
Nejnižší nárůst o pouhých 30 % byl podle NYT zjištěn u vakcíny Valneva podané po dvou dávkách Pfizeru. Výsledky byly podobné ve věkových skupinách 30 až 69 let i nad 70 let.
Všech sedm vakcín bylo vyhodnoceno jako bezpečných. Nejčastějšími vedlejšími účinky byla únava, bolest v místě vpichu injekce nebo bolest svalů. Častěji si na ně stěžovali lidé z věkové skupiny 30 až 69 let. Celkem 912 lidí nahlásilo 1036 „nežádoucích příhod“, z nichž 24 bylo vážnějšího rázu, shrnuje zjištění studie o bezpečnosti očkování třetí dávkou britský institut pro výzkum zdraví (NIHR).
Kromě protilátek tým zkoumal i vliv třetích dávek na T-buňky. Jejich význam ještě není vědcům zcela známý, ale má se za to, že hrají roli „druhé obranné linie“ v momentě, kdy už se virus uchytí v těle, a mohou předcházet těžkému průběhu.
Pozitivní vliv na T-buňky měly podle výzkumu třetí dávky většiny testovaných vakcín. T-buňky by podle vědců navíc měly dobře fungovat proti variantám beta a delta. Na odhady, jak zareagují na novou variantu omikron, je ale podle nich příliš brzy.
Vedoucí výzkumu Saul Faust z NIHR k tomu podle Guardianu řekl, že jeho tým „doufá, že ochrana proti hospitalizaci a úmrtí zůstane nedotčená“.
Co si z výzkumu vzít?
Co výsledky znamenají pro člověka, který neví, jaká vakcína bude pro jeho třetí dávku nejlepší?
Imunoložka z Edinburské univerzity Eleanor Rileyová pro NYT řekla, že „bez ohledu na to, jaké dvě předešlé dávky člověk dostal, je třetí dávka mRNA vakcínou pravděpodobně dobrým nápadem“.
Vedoucí studie k tomu ale dodal, že i většina ostatních vakcín si vedla „dostatečně dobře na to, aby se s nimi lidé mohli cítit v pohodě“. „Jestli je ve vaší zemi dostupná kterákoliv z vakcín, které mohou zvýšit imunitu, je to v pořádku a bezpečné,“ uvedl Faust.
NIHR ke správné interpretaci výsledků dodal i jedno další upozornění. „Důležité jsou dvě věci. Za prvé: Výsledky se vztahují jen na třetí dávky podávané po plné vakcinaci Pfizerem, nebo AstraZenecou. Zadruhé, data ukazují imunitní odpověď po 28 dnech po třetí dávce, nikoliv efektivitu vakcíny (která se standardně vyčísluje v procentech na základě srovnávacích a déle trvajících klinických studií, pozn. red). Vztah mezi imunitní odpovědí a dlouhodobou ochranou dosud zůstává málo prozkoumaný“.
V čem je studie unikátní?
Výzkum tak nepřináší úplné odpovědi na otázku, která vakcína je nejlepší pro třetí dávku.
Je to ale zatím to nejlepší, co máme. Žádný výzkum se zatím nepokusil porovnat imunitní reakce tolika druhů vakcín.
Přínosná jsou i data o bezpečnosti.
Dosavadní nedostatek dat je dán jednak tím, že od začátku podávání třetích dávek ve světě ještě neuplynulo dostatek času a dosud se pro tento účel využívá hlavně Pfizer a Moderna. Například Valneva nebo CureVac navíc ani nebyly zatím nikde na světě schváleny.
