Článek
Kolega z Televize Seznam Vojtěch Gibiš upozornil na fakt, že se před domem, kde bydlí Milan Kubek, šéf České lékařské komory a propagátor očkování, schází parta antivaxerů. „Řve tam na celou ulici, ať vydají masového vraha, sprostě nadávají a přirovnávají Kubka k Mengelemu,“ popsal situaci kolega. „Banda se od domu pana Kubka přesunula k domu imunologa pana Hořejšího,“ dodal novinář Seznamu.
Pánové Kubek a Hořejší v tom nejsou sami. Před časem si takhle tvrdé jádro antivaxerů – což je termín pro grobiánské, agresivní a militantní odmítače očkování, nikoliv pro lidi, kteří se prostě jen nechtějí očkovat – našlo adresu hlavní hygieničky Pavly Svrčinové. „Dopoledne se potkalo čtyřicet až padesát lidí před jejím bydlištěm. Protestovali proti očkování a opatřením, která jsou v tuto chvíli v platnosti,“ popsal incident mluvčí Ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl. Svrčinová následně dostala na nějaký čas policejní ochranu.
Nadávají mi antivaxeři na sociálních sítích a vyhrožují mi zastřelením, což je strašný zážitek, ale asi to k dnešní společnosti patří.
Napochodovat k někomu domů a tam mu, byť třeba ne doslovně, ale minimálně podprahově, vyhrožovat, je o několik stupňů příšernější, než je, dnes už bohužel docela běžné, rozesílání anonymních mailů nebo vzkazů na Facebooku osobnostem, které se veřejně vyjadřují ke covidu a zastávají očkovací pozice. Jako se to děje třeba jihočeskému hejtmanovi Martinu Kubovi. „Nadávají mi antivaxeři na sociálních sítích a vyhrožují mi zastřelením, což je strašný zážitek, ale asi to k dnešní společnosti patří,“ řekl.
Povšiml jsem si, že momentálně asi nejpopulárnější termín používaný antivaxery je „covidfašista“. Což je paradoxní. Protože obléhání domů „nepřátel“ bylo za války oblíbenou kratochvílí právě fašistů. Vzpomeňme protiválečný seriál Vlak dětství a naděje. Tady si henleinovci zjistí, kde bydlí pošťák Josef Pumplmě, bojovník proti obsazení Sudet, a před jeho domem pak hulákají: „Tady bydlí ta myš! Pošťáku, vylez! Pohoupeme tě na lucerně.“
Konstatovat, že se antivaxeři obléháním domovů hygieniček a doktorů dobrovolně vyčleňují ze společnosti respektuhodných lidí, je natolik zřejmé, že je to možná až nadbytečné.