Článek
Nové byty v ceně nad 100 tisíc za metr čtvereční jsou v Brně nebo těsně za hranicemi Prahy obvyklou nabídkou, uvnitř Prahy se platí 130–150 tisíc. Přes rychlé zdražování si značnou část nekupují cizinci nebo investoři, ale obyčejní Češi na bydlení.
Jinými slovy, také v časech covidu bylo možné zbohatnout.
Potvrzuje to podrobný průzkum EU-SILC, který provedl Český statistický úřad (ČSÚ) podle jednotné evropské metodiky. Příjmy nejbohatší desetiny zdejších rodin podle něho rostly po příchodu pandemie nejrychleji v historii – o padesát tisíc korun ročně na jednoho člena domácnosti. Nikdy v předchozích letech se nezvyšovaly o víc než 32 tisíc.
U ostatních domácností rostly po příchodu pandemie příjmy o 5–10 tisíc ročně, tedy pomalejším tempem než v uplynulých pěti letech.
Teoreticky mohou být hlavním důvodem úspěchy v podnikání, které podle přehledu příjmů zaznamenaly právě rodiny z nejbohatší desetiny domácností, zatímco u ostatních rodin se výdělky z byznysu snížily. Tento výklad však zpochybňují experti z ČSÚ, podle nichž může jít zvláště u podnikatelských příjmů o náhodný výkyv. „Meziroční indexy mohou z roku na rok kolísat,“ varuje Táňa Dvornáková, která má výzkum EU-SILC na starosti.
Přesto není pochyb, že se v nových oborech podnikání nabízely v pandemických časech dosud nebývalé možnosti.
„Na jakékoli krizi je možné a vhodné najít i něco pozitivního, a tady se nám to potvrzuje: tedy posílení digitálních schopností a například zvýšení prodejů pomocí on-line kanálů,“ uvádí průzkum, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků loni vypracovala agentura Ipsos.
I když si většina firem v průzkumu stěžovala na pokles zakázek a na uzávěry, osm procent z dotázaných uvedlo, že „jim situace kolem covidu pomohla, často díky zvýšeným prodejům“.
To potvrzují i údaje ČSÚ, podle nichž za poslední dva roky vyrostly tržby internetových obchodů a zásilkových služeb o 48 procent.
Nemuselo přitom jít jenom o speciální druhy byznysu, jakými jsou obchody na internetu.
Největší hospodářské sektory v čele s průmyslem a stavebnictvím sice zaznamenaly citelné ztráty, přesto během krize vyrostly finanční ústavy, zemědělci, sektor počítačů a telekomunikací, vedle něho také veřejné služby, především zdravotnictví.
Podnikům z těchto odvětví pomohly vládní podpory, aby si při všech překážkách prvního pandemického roku udržely předkrizový výkon. Loni se už vrátily k růstu, jaký zažívaly před rokem 2020. K mimořádnému nárůstu výdělků, který by přesáhl normální časy, bylo však třeba ještě něco navíc. Šance se nabízely především mezi zemědělci a finančníky, kde ubyla cca desetina podnikatelů, jejichž tržby inkasovali ostatní.
„Během pandemie došlo k přerozdělení trhu,“ potvrzuje zakladatel Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Utrpěly tradiční obory v čele s restauracemi, provozovnami služeb typu kadeřnictví a fitness, ale také výrobními podniky, jako jsou malé sklárny nebo truhlárny.
„Za úpadek v některých sektorech nemůže covid, ale neadekvátní vládní opatření, zvláště zavírání provozoven,“ shrnuje podnikatel s tím, že další vlna úpadků ještě přijde se zdražením energií. Pandemie podle něho naopak přinesla vzestup tzv. freelancerů, kteří se dokázali z domova ze dne na den pustit do nového stylu podnikání, například organizací e-shopů a rozvozu jídla. Pozici logicky posílily také maloobchodní řetězce a velcí zemědělci, kteří v nich mají zajištěn odbyt.
Vyšší výdělky přitom nemuseli inkasovat pouze majitelé firem, častěji to bývají elitní zaměstnanci.
„Do pětiny nejbohatších patří hlavně vyšší manažeři a specialisté,“ uvedla ekonomka Klára Kalíšková z institutu IDEA, jež zároveň upozornila, že jde o značnou část populace.
Do nejvyšší příjmové skupiny podle ní patří například každý čtvrtý pražský zaměstnanec. Z údajů o zaměstnanosti vyplývá, že platy rostly nejrychleji ve zdravotnictví, školství, energetice, telekomunikacích a sektoru počítačů.
