Máme od pondělí vyhlásit osobní lockdown? Základní rady před nástupem omikronu

V Česku dominuje vysoce nakažlivá varianta koronaviru omikron a další vlna nákaz je na vzestupu. Veřejným prostorem se však nesou debaty o mírnější povaze viru a o tom, že se pandemie blíží do „cílové rovinky“. Je optimismus namístě?

„Ještě je brzy na vnímání covidu jako chřipky. Nesmíme to uspěchat. Každá nová epidemická vlna musí být hodnocena s respektem, stále je to nové onemocnění, na které dosud neexistuje účinný lék,“ uvádí Roman Chlíbek, epidemiolog, šéf České vakcinologické společnosti a Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP).

„Chtěl bych velmi důrazně varovat před předčasným optimismem, nevíme totiž, zda a jaká varianta a s jakými vlastnostmi bude následovat,“ míní Libor Grubhoffer, biochemik a ředitel Biologického centra AV ČR.

Seznam Zprávy položily českým vědcům a odborníkům čtyři otázky, které jsou při aktuálním vývoji klíčové. Jejich znění a odpovědi expertů si můžete přečíst níže.

1. Je podle vás nyní namístě, aby si lidé vyhlásili tzv. osobní lockdown? Aby zůstali na home office a nepodnikali žádné akce, návštěvy restaurací, výlety za kulturou a podobně?

Luděk Berec: S trochou nadsázky mluví většina odborníků o omikronu jako o dobré variantě, téměř přátelské. O rychlé vlně, po které už bude mnohem lépe, o tom, že konec je blízko. V zásadě tyto jejich názory sdílím, nicméně považuji za mírně nebezpečné takto mluvit na samém prahu omikronové vlny, která téměř jistě přijde.

Vzniklá euforie může naopak znamenat, že se lidé budou chránit ještě o něco méně, respektive ne o moc více. Osobní lockdown asi nutný není, zvláště jsme-li očkovaní třemi dávkami, na druhou stranu i přes nižší riziko těžších průběhů je na datech například z Francie, Itálie a Španělska vidět, že lidí v nemocnicích v závěsu za růstem nakažených opět přibývá. Choval bych se tedy určitě odpovědně a ohleduplně, což by ale mělo platit vždy.

Zdeňka Shumová: Vzhledem k vysoké nakažlivosti varianty omikron se jeví jako vhodné preventivní opatření omezení či alespoň odložení kontaktů ve větším uskupení osob. Pokud se však tomu nelze z nějakých opravdu vážných důvodů vyhnout, pak nejlépe ve venkovním než vnitřním prostředí. Jednoznačně dodržovat co největší rozestupy a čas takto strávený omezit na nezbytné minimum.

Současně s tím doporučujeme dobře plánovat a případně omezit rodinné návštěvy. Návštěvu je vhodné zrušit, pokud se necítíme dobře, uvědomit si riziko možného přenosu infekce, pokud jsme byli v kontaktu s někým covid-19 pozitivním. Samotný průběh takové návštěvy by měl probíhat za použití ochrany dýchacích cest, s patřičnými, alespoň metrovými rozestupy. V případě izolace či karantény je samozřejmě pobyt mimo bydliště stejně jako přijímání návštěv zakázáno.

Lidem je třeba stále připomínat základní a známá preventivní opatření: používat adekvátní ochranu dýchacích cest, dodržovat vzájemné, minimálně metrové rozestupy, kýchat či kašlat do kapesníku, případně do předloktí, pravidelně si mýt či dezinfikovat ruce a ve vnitřních prostředích pravidelně větrat.

Petr Pazdiora: Je na každém, aby zvážil riziko infekce. I lehký průběh nemocného na určitou dobu vyřadí z osobního i pracovního života. Nelze pominout ani riziko závažných průběhů.

Ivan Hirsch: Je to spíše otázka na epidemiology a politiky, a ne na virologa, za kterého se považuji. Na všechna opatření bych se díval optikou vážení rizika proti benefitu. Osobní lockdown nepovažuji za nutný. Za nutné považuji dodržování základních protiepidemických opatření (roušky v uzavřených prostorách, distance, omezení masových akcí), zvláště u neočkovaných rizikových skupin.

Libor Grubhoffer: Pro ty spoluobčany, kteří dosud nebyli očkováni vůbec a covid ani v poslední době neprodělali, je určitě namístě chránit sebe a své okolí nejvyšší měrou. To znamená právě něco jako „osobní lockdown“ s prací z domova a na veřejnosti se pohybovat jenom velmi omezeně. Rozhodně nenavštěvovat restaurační zařízení, kina, divadla, halová sportovní utkání atd. Ostatně s blízkým zrychlením omikronové vlny lze předpokládat další oficiálně nařízená přísnější protiepidemická opatření.

Roman Chlíbek: Ano, po dobu tří týdnů. Nejde o lockdown v plném slova smyslu, jako minimalizace hromadných akcí. Rodinný výlet či návštěva restaurace nebude tolik riziková jako návštěva sportovního utkání jako divák či koncertu nebo kongresu.

Pavel Dřevínek: Obezřetnost a racionální chování ve vztahu k epidemii je namístě při každé vlně. Ovšem osobní lockdown mi zní jako hodně přehnané opatření. Adekvátní je při nástupu nové varianty (u které zatím přesně neznáme její biologii a dopad na populaci) dodržovat na individuální úrovni základní pravidla protiepidemických opatření, na která se přitom často rezignuje – například užití respirátoru ve skupině náhodných lidí, v MHD, divadle či jinde.

2. Pokud si člověk nestihl dojít pro třetí dávku očkování – má to cenu teď? Projeví se efekt boosteru v dalších dvou týdnech, kdy bude v Česku sílit omikron?

Luděk Berec: Určitě to cenu má. Zvýšená ochrana díky třetí dávce nastupuje rychle.

Zdeňka Shumová: Ano, má. Jednoznačné preventivní doporučení i pro variantu covidu-19 omikron je očkování. To znamená, že by každý měl zvážit očkování ve chvíli, kdy se ho toto očkování týká. Očkování výrazně pomáhá předcházet těžkým průběhům onemocnění a úmrtím, a to i v případech mutací covidu-19 delta a omikron, které nyní v našem prostředí převažují. U třetí dávky se protilátky vytvoří dříve než u dávek předchozích, proto to má smysl i nyní v době počátku další vlny vyvolané mutací omikron.

Petr Pazdiora: Přeočkování – 3. dávka – má v současnosti obrovský význam, zvýšení obranyschopnosti je rychlé a projeví se bezprostředně po přeočkování. I když nikdo nemůže odhadnout, kdy současná omikronová vlna skončí, je reálné, že imunita po přeočkování bude během této vlny dostatečná při ochraně před závažnějšími průběhy infekce.

Ivan Hirsch: Booster působí poměrně rychle ve srovnání s první i druhou dávkou. Dojít si pro třetí dávku smysl zatím má.

Libor Grubhoffer: V každém případě to cenu má. Nesmíme polevit v podávání posilující třetí dávky dostupných genových vakcín proti covidu. Jistě, posilovací efekt se projeví do dvou týdnů, ale nikdo z nás nemá křišťálovou kouli, abychom mohli říci, kdy přesně bude šestá vlna kulminovat. A i když to budeme moci s upřesňujícími modely říci, i tehdy není pozdě na posilující třetí dávku, i kdyby se měla u konkrétního člověka časově setkat s expozicí procházející variantou omikron.

Roman Chlíbek: Rozhodně ano. Efekt boosteru nastupuje v řádu několika dní a významně zvyšuje účinnost na omikron, proto aplikace třetí dávky je absolutní prioritou opatření.

Pavel Dřevínek: Třetí dávka má rychlý nástup účinku, to jest v řádu dní. Cenu to tedy má.

3. Na co ve statistikách dávat pozor a jaká čísla teď sledovat, co je nyní měřítkem pandemie? Jsou to počty pozitivních případů?

Luděk Berec: Pokud bude epidemie kopírovat průběhy v sousedních zemích, nebudeme pravděpodobně stíhat očekávané množství nákaz sledovat. Řady odhadů totiž předpovídají na vrcholu vznikající vlny, který by mohl nastat na počátku února, řádově 100 tisíc nově nakažených denně. Jiný problém nastane v nemocnicích, neboť pozitivních bude řada lidí, kteří do nemocnice přijdou z jiných důvodů a tam se zjistí, že mají covid, byť lehký. Potom bude třeba jako jeden z ukazatelů sledovat hlavně ty, kteří potřebují kyslíkovou podporu.

Dokud budeme stíhat testovat, bude třeba sledovat také vývoj poměru hospitalizovaných k novým případům a z rychlosti náběhu vlny odhadovat její potenciální výšku. Pokud totiž omikron snižuje riziko hospitalizace řekněme na polovinu, stačí dvojnásobek nakažených, abychom byli v nemocnicích na stejných číslech. A rychlost šíření omikronu, také díky jeho schopnosti částečně obejít získanou imunitu, je v zemích, kde dominuje, bezprecedentní.

Zdeňka Shumová: Denní nárůsty počtu nových případů jsou nadále velmi významné. Byť první poznatky z jiných zemí ukazují, že by hospitalizací nemuselo být tak velké množství, počty pozitivně testovaných v řádech desetitisíců by mohly ohrožovat například dostupnost některých veřejných služeb, a to by určitě nebylo dobré.

Petr Pazdiora: Měřítkem epidemie v České republice jsou počty nových onemocnění, ty se s určitým zpožděním promítnou do nárůstu počtu hospitalizovaných, případně zemřelých.

Ivan Hirsch: Měřítkem pandemie bude s nástupem omikronu množství vážně nemocných, hospitalizovaných a zemřelých osob. Proporce a samozřejmě počty pozitivně testovaných osob PCR budou při infekci omikronem vysoké.

Roman Chlíbek: Těch indikátorů je více a nelze určit jeden jediný. Významný indikátor je počet průlomových infekcí po dvou dávkách, počet reinfekcí u osob s prodělaným covidem v minulosti, počet hospitalizací a počet závazných průběhů.

Libor Grubhoffer: Samozřejmě v čase nastupující pandemické vlny omikronu je důležité sledovat mezidenní nárůsty pozitivně testovaných jedinců, to jsou nejaktuálnější a s každodenní pravidelností zveřejňovaná data vždy z předcházejícího dne. U tohoto čísla je dobré znát také relativní hodnotu v procentech vyjadřující, jaká část z celkového počtu PCR testovaných jedinců byla či je pozitivních. Pro střednědobou představu je dobré zajímat se o incidenční číslo, počítané jako průměr pozitivně testovaných jedinců za posledních 7 dnů na 100 tisíc obyvatel. Reprodukční číslo R je v čase komunitního šíření značně zkreslené, ale má určitě význam pro sledování trendu v počáteční a závěrečné fázi pandemické vlny.

Pavel Dřevínek: Na to zná odpověď nejlépe ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky, pozn. red.). Respektive ti, kteří jsou dnes například sdruženi v rámci analytické skupiny NIZP. Zásadní parametr je zátěž nemocnic, u kterého je ovšem zřejmé, že pokud je zátěž vysoká, je to už pozdní alarm. Proto je nutné sledovat jeho dynamiku a k tomu další parametry, především počty pozitivních z rizikových skupin (dle věku) a míru jejich „přehoupnutí“ do hospitalizační péče.

4. Je podle vás již načase začít brát pandemii jako endemii? Vnímat covid jako běžnou chřipku či sezonní nemoc a podle toho postupovat, nebo naopak zůstávat v pozoru a například uvažovat o aplikaci 4. dávek vakcín?

Luděk Berec: Tyhle úvahy se už začínají vést a jsou myslím velmi rozumné a relevantní, nicméně osobně nepovažuji za smysluplné cokoli v tomto ohledu dělat, dokud očekávaná omikronová vlna neodezní. Ta nám velmi pravděpodobně zanechá úplně jinou krajinu, co se rozložení imunity v populaci týká. Pak už covid ukotvit jako respirační onemocnění s občasným epidemických průběhem po vzoru chřipky podle mě smysl má.

Zdeňka Shumová: Endemický výskyt je výskyt jiného významu, je vázán na oblast, to u koronaviru nenastane. Jistě nastane doba, kdy mutace viru umožní zrušit plošná opatření, zatím si však nikde na světě vlády nedovolily k tomu přistoupit. Jak se často uvádí: nejdůležitějším důvodem je snaha poskytnout adekvátní zdravotní péči všem, kteří to budou potřebovat. To při zahlcení nemocnic nelze, proto dosud nikdo v situaci, v jaké se Evropa nachází, plošná opatření nezrušil. Odpověď na tuto otázku může dát jen vzájemná spolupráce všech zemí, a to v rámci k tomu určených mezinárodních či evropských zdravotnických organizací, jakými je Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).

Petr Pazdiora: Současná vlna je součástí celosvětové pandemie, která se projevuje rekordními počty nakažených. Zda se charakter nemoci změní na klasické sezonní zvýšení koronavirových infekcí během podzimních či zimních měsíců, nelze zatím jednoznačně odhadnout, i když si to nepochybně všichni přejeme. O případné aplikaci 4. dávek lze uvažovat až po skončení této vlny, kdy je navíc reálné, že se objeví inovované vakcíny.

Ivan Hirsch: Současnou epidemickou situaci bych za endemickou nepovažoval. Omikron není atenuovaná vakcína (oslabená, pozn. red.). Pro rizikové skupiny zůstává virulentní a nebezpečný, i když jeho virulence, obzvláště pro nerizikové skupiny, je nižší než u předchozích variant. Ačkoliv díky vysoké infektivitě je pravděpodobné, že omikron promoří velkou část populace, není jasné, jak dlouho bude imunní odpověď vyvolaná omikronem před případnou další variantou SARS-CoV-2 chránit.

Přes vysokou míru nejistoty v předpovědích dalšího vývoje viru a pandemie je aplikace 4. dávky vakcín předmětem debaty a není zatím (oproti 3. dávce) jednoznačně doporučována. Všichni doufáme, že se SARS-CoV-2 co nejdříve endemickým virem stane.

Libor Grubhoffer: Objevují se takové názory v poslední době zejména v souvislosti s aktuální pandemickou variantou omikron a její nižší virulencí či patogenitou. Chtěl bych velmi důrazně varovat před tímto předčasným optimismem. Nevíme totiž, zda a jaká varianta a s jakými vlastnostmi bude následovat. Endemické chování předpokládá ustavení relativně „mírového“ vztahu mezi cirkulujícím koronavirem a člověkem coby vnímavým hostitelem. Na naší planetě je ještě spousta míst, ze kterých leze očekávat příchod nových variant s vlastnostmi, které dopředu nemůžeme odhadnout. To nám ale nesmí bránit v optimistickém pohledu na blízkou a vzdálenější budoucnost.

Roman Chlíbek: Covid nikdy nemůže být endemické onemocnění. Bude se stále vyskytovat na celém světě. Je potřeba správně používat terminologii. Endemické onemocnění je například malárie nebo klíšťová encefalitida, protože se vyskytuje jen v určitých částech světa. To covidu nehrozí. Ještě je brzy na vnímání covidu jako chřipky. Nesmíme to uspěchat. Každá nová epidemická vlna musí být hodnocena s respektem, stále je to nové onemocnění, na které dosud neexistuje účinný lék. Pokud se připraví nová vakcína na novou variantu viru, pak přeočkování bude cesta zejména pro rizikové jedince. Toto přeočkování bude vhodné při každé významné změně varianty viru. Jestli to bude 1krát ročně nebo více, zatím nikdo neumí zodpovědně říci.

Pavel Dřevínek: Zrovna teď, v okamžiku očekávání vlny nové varianty, bych byl zdrženlivý, ale v případě, že parametry uvedené ve třetí otázce ukážou, že hospitalizovaných ve velkých počtech nepřibývá, pak je logické pravidla výrazně změnit (konečně). Například zrušit preventivní plošné testování (v horizontu 2 až 3 týdnů).