Článek
Nejčastěji se mezi pacienty vyléčenými z covidu-19 objevila úzkost, nespavost a deprese. Odborníci však také odhalili významně vyšší riziko, podle kterého může dojít až ke stavu poškození mozku, tj. k demenci. Studie tak naznačuje potřebu v tomto ohledu jednat.
„Lidé se obávali, že přeživší covidu-19 budou vystaveni vyššímu riziku problémů s duševním zdravím, a naše nálezy ukazují, že je to pravděpodobné,“ cituje agentura Reuters profesora psychiatrie z britské Univerzity v Oxfordu Paula Harrisona, který se na studii podílel. Podle něj jsou navíc dané výsledky ohledně počtu psychiatrických pacientů podhodnoceny.
Analýza, na níž se podíleli výzkumníci právě z Oxfordské univerzity a NIHR Centra zdravotnického biomedicínského výzkumu v Oxfordu, také zjistila, že u lidí s již existující diagnózou v oblasti duševního zdraví je o 65 % vyšší náchylnost k nákaze koronavirem. A to i po zahrnutí všech dosud známých rizikových faktorů, jako je věk nebo fyzický stav člověka.
„Toto zjištění bylo neočekávané a vyžaduje další zkoumání. Mezitím by ale psychiatrické onemocnění mělo být přidáno na seznam rizikových faktorů pro covid-19,“ uvedl doktor Maxime Taquet, který působí jako akademický klinický pracovník NIHR a je dalším z autorů analýzy.
Studii vědci publikovali v pondělí v prestižním lékařském časopise The Lancet. Za účelem jejího vzniku analyzovali elektronické lékařské záznamy 69 milionů jedinců ze Spojených států amerických, z nichž více než 62 000 mělo pozitivní test na koronavirus. Žádný z nakažených však nepotřeboval hospitalizaci.
Během 90 dní po pozitivním výsledku testu byl téměř u jednoho z pěti infikovaných zaznamenán první výskyt diagnózy některé z již zmíněných chorob. Jde o přibližně dvakrát větší pravděpodobnost než u jiných skupin pacientů v tom samém období, uvedli do studie zapojení vědci.
V zájmu zkoumání, zda je riziko výskytu duševních onemocnění opravdu spjato s covidem-19, porovnali vědci údaje s dalšími šesti zdravotními stavy v daném období, a to s chřipkou, kožní infekcí, jinými infekcemi dýchacích cest, žlučovými kameny, zlomeninou větší kosti a močovými kameny.
Co analyzované lékařské záznamy neobsahovaly, jsou obecné faktory, které ovlivňují fyzické zdraví člověka. Jde například o socioekonomické prostředí, zda je daný člověk kuřák nebo užívá drogy. Podle Harrisona také hraje roli obecně stresující prostředí, které pandemie přinesla.
„Je těžké posoudit důležitost těchto zjištění… Může být nepřekvapující, že se to stává o něco častěji u lidí s covidem-19, kteří se pochopitelně obávali, že by se jejich stav mohl vážně zhoršit, a kteří musí přečkat období izolace,“ cituje britský list The Guardian Davida Curtise, profesora na University College London a Queen Mary University of London, který se studie nezúčastnil.
Zvláště znepokojujícím zjištěním však bylo zdvojnásobení výskytu demence, jež je obvykle nevratná, oproti ostatním sledovaným zdravotním problémům. Studie, které se přímo zabývají dopadem viru na mozek a centrální nervový systém, však již probíhají. Podle odborníků na duševní zdraví, kteří s analýzou nejsou přímo spjati, je ale výzkum důkazem toho, že covid-19 opravdu ovlivňuje jak mysl, tak mozek.
Zda psychické problémy přetrvávají i po tříměsíčním období či jak se v dalším časovém úseku mění, nyní ukáže pouze čas, shodují se vědci.
O tom, že podmínky, které s sebou přinesla pandemie koronaviru, mohou negativně ovlivnit duševní zdraví lidí, mluvila v úterý také docentka Julie Chytilová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rámci Neuron online clubu. Ta se ve své práci společně s kolegy zaměřila na české domácnosti.
Data, která skupina získala, pochází z dlouhodobého šetření prostřednictvím otázek. Výzkumu se Chytilová s kolegy začala věnovat už v březnu, během vystoupení tak nabídla pohled až do samých začátků šíření nákazy na území České republiky. Na duševní stav před pandemií se odborníci respondentů ptali retrospektivně.
Po vypuknutí pandemie jasně došlo u respondentů ke zhoršení, situace se však určitým tempem během následujících tří měsíců zlepšovala. I před pandemií bylo možné zaznamenat velký rozdíl mezi ženami a muži, ten se ale během první vlny ještě zvýšil. U všech věkových kategorií také došlo k téměř trojnásobnému zhoršení, nejhůře na tom byli lidé ve věku od 18 do 24 let.
Na celou diskuzi vědců se můžete podívat zde:
Co se týče druhé vlny, sběr dat stále probíhá. Ze získaných materiálů však vyplývá, že opět dochází k postupnému zhoršování. Nárůst ovšem není tak razantní jako během prvních týdnů pandemie. Podle Chytilové je příliš brzy na predikce a pro více informací bude nutné počkat na další výsledky sbírání dat.
„Vzhledem k tomu, že nevíme, co přesně je příčinou zhoršení duševního zdraví (…), je z našich výsledků obtížné dělat přímočaré závěry nebo doporučovat konkrétní opatření. Věříme ale, že dané výsledky poukazují na několik oblastí, kterým by bylo dobré věnovat zvýšenou pozornost,“ zaznělo během diskuze od docentky. Mezi dané oblasti s kolegy zahrnují detabuizaci potíží s duševním zdravím a jejich léčení, dostupnost služeb psychologické podpory a cílení pomoci na nejvíce zasažené skupiny, kterými jsou zejména již zmínění mladí lidé.
