Koronavirová aplikace konečně v mobilech Němců. Vzbuzuje velké naděje

Minimální riziko pro jednotlivce, velká šance pro společnost. Tak popsal toužebně vyhlíženou mobilní aplikaci ve svém komentáři deník Süddeutsche Zeitung.

Po měsících vývoje a různých zdrženích si od úterního rána mohou obyvatelé Spolkové republiky korona appku stáhnout do svého chytrého mobilního telefonu. Německá média si všímají i toho, že s aplikací jsou spokojení i jindy velmi obezřetní IT experti a odborníci na ochranu dat.

„Není to první koronavirová aplikace, kterou kde po světě představili. Jsem si ale celkem jistý, že je to ta nejlepší,“ hýří sebevědomím šéf úřadu spolkové kancléřky Helge Braun z CDU. Podle něj jde o velký krok směrem k překonání pandemie. Trasovací aplikací chce spolková vláda získat lepší přehled o řetězovém šíření nového typu koronaviru. Chce se ujistit, že při dalším rozvolňování opatření nedojde k prudkému nárůstu počtu nakažených.

Vývojáři z firmy SAP slibují, že program, který aplikace obsahuje, dokáže změřit, zda se uživatel mobilního telefonu dostal na delší dobu do blízkosti nakažené osoby, a to na vzdálenost menší než 2 metry.

Pozitivní test uživatele zalarmuje lidi z jeho okolí a ti se pak hned nechají testovat. Dva telefony, které se 15 minut nacházejí v těsné blízkosti a na kterých je aplikace nainstalována, si vymění kód, jenž se na obou přístrojích uloží po dobu 14 dnů.

„Aplikace není všelék,“ tlumí všeobecné nadšení ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Podle něj nejde o nějakou volnou jízdenku koronakrizí. Spahn zdůrazňuje, že používání aplikace nesmí v myslích lidí nahradit zodpovědné chování. Instalace Corona-Warn-App pro zajímavost „spolyká“ 15,2 megabitu úložného prostoru.

Počet amerických vojáků v Německu se sníží, potvrdil v pondělí americký prezident Donald Trump. O věci už na začátku června informoval deník The Wall Street Journal. Počet Američanů v uniformě se má ve Spolkové republice snížit ze 34 500 na 25 000. Opatření má podle Trumpa platit, dokud Německo nezačne dávat víc prostředků na obranu, napsala agentura Reuters.

Rakouská koaliční vláda lidovců a Zelených navýší balíček pokoronavirové pomoci pro ekonomiku o dalších 19 miliard eur, celkově tak dosáhne 50 miliard eur, tedy přes 1,3 bilionu korun. Vláda zvažuje i zřízení investiční banky, která by podpořila výstavbu 25 000 nových bytů. Přes dvě miliardy eur se má do roku 2022 investovat i do opatření na ochranu klimatu, včetně výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů a dotace na výměnu kotlů, zateplování a dekarbonizaci.

Dalších 200 milionů eur má jít na podporu digitalizace na školách a peníze půjdou i na zlepšení infrastruktury internetového připojení. Součástí oznámeného plánu je i jednorázový příspěvek nezaměstnaným ve výši 450 eur či úlevy pro zemědělce.

O tom, jak napjatá je v Polsku atmosféra před prezidentskými volbami, svědčí úterní zpráva bulvárního listu Super Express. Noviny s odkazem na nejmenované zdroje z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) píšou o „tajném nouzovém plánu Jarosława Kaczyńského“.

Předseda PiS má být podle informátora znepokojený průzkumy, které nevěští prezidentu Andrzeji Dudovi přesvědčivý volební úspěch. Pro případ, že další čísla potvrdí, že je Dudova výhra ve druhém kole nejistá nebo nepravděpodobná, počítá prý Kaczyńského plán s vyhlášením výjimečného stavu, který by se odůvodnil epidemiologickou situací ve Slezsku. V regionu dál přibývá lidí nakažených koronavirem, zejména mezi horníky. Nouzový stav by znamenal automatické odsunutí voleb.

Mluvčí PiS Anita Czerwińská to podle agentury PAP označila za lež. „Nemáme a nikdy jsme neměli takové plány,“ cituje Czerwińskou PAP.

Před budovou polského parlamentu se v úterý odpoledne zapálil neznámý muž. Osmačtyřicátník se polil hořlavou látkou a zapálil se u pomníku Zemské armády blízko budovy polské sněmovny. Záhy ho uhasili policisté a sanitka ho naživu a mimo ohrožení života převezla do nemocnice.

Na místě se podle deníku Gazeta Wyborcza nenašel žádný dopis ani vzkaz. Motivy činu nejsou známy.

Polskou společností před třemi lety otřásla sebevražda chemika Piotra Szczęsného, který se zapálil 19. října 2017 před budovou Paláce kultury a vědy v centru Varšavy. Na místě před činem rozdával manifest proti politice vlády strany PiS. Zemřel po deseti dnech v nemocnici.

192 hlasů pro, žádný proti. Maďarští poslanci hlasovali pro ukončení nouzového stavu zavedeného 11. března po vypuknutí pandemie koronaviru. Pokud zákon podepíše prezident János Áder, rozhodne o termínu konce stavu vláda. Ta by tak mohla učinit už na svém pátečním zasedání, ministryně spravedlnosti Judit Vargová mluvila o datu 20. června.

Parlamentem prošel i zákon, který vládě dává možnost vyhlášení „krizové situace“, opozice byla proti. Vyhlášení zmíněné situace by navrhoval hlavní hygienik. Po šesti měsících by se mohl stav prodloužit se souhlasem parlamentního zdravotnického výboru.

Během nové „krizové situace“ by mohla vláda dekrety omezit provoz a provozní dobu obchodů, přístup ke zdravotní péči, osobní kontakt mezi lidmi, osobní i nákladní dopravu a ovlivnit i fungování institucí, zařízení a událostí a činností, které mohou přispět k šíření epidemie. Kabinet by mohl také pozastavit uplatňování některých zákonů, odchýlit se od zákonů a přijímat mimořádná opatření k zabránění šíření epidemie.

Bývalá náměstkyně na slovenském ministerstvu spravedlnosti Monika Jankovská se podle médií ve vazbě zlomila a rozhodla se spolupracovat s policií. Informace z prostředí policie se ale nakonec nepotvrdila a Jankovská v pondělí nevypovídala, místo toho si procházela se svým advokátem spis.

Jankovská už je měsíce ve vazbě kvůli korupci a ovlivňování spravedlnosti ve prospěch odsouzeného podvodníka Mariana Kočnera. Podle prolomené šifrované komunikace řídil Kočner ji a další soudkyně po telefonu. Žena dosud obvinění odmítala. Už minulý týden se exnáměstkyně za stranu Směr vzdala funkce soudkyně.

Slovenský expremiér Peter Pellegrini se vyjádřil ke kauze možného odposlechu a monitorování komunikace po vládní síti Govnet. Jde podle něj o snahu vlády Igora Matoviče vyvolat skandál. Za viníka označil vicepremiérku Veroniku Remišovou ze strany Za lidi, kterou vyzval, aby zvážila setrvání ve funkci. Mohla prý odhalit práci tajné služby.

V agentuře NASES, jež zajišťuje fungování sítě Govnet, zasahovala minulý týden po trestním oznámení od Remišové policie. Čtyři lidi zadržela, později je ale propustila. Žádné obvinění podle agentury TASR nezaznělo. Podle informací v médiích policie na vládních serverech zajistila podezřelá zařízení. Jednou z verzí bylo, že sloužila cizím zpravodajským službám k „napíchnutí“ komunikace slovenských státních institucí.

Pellegrini teď společně se svým kolegou Richardem Rašim naznačil, že zařízení instalované za jeho vlády mělo naopak chránit síť před kybernetickými útoky. Chystají se kvůli tomu podat trestní oznámení.

Herec Maroš Kramár zmizel ze zábavné relace Inkognito televize JOJ. Důvodem je kauza sexuálního obtěžování. Televize v závěrečných titulcích odvysílala záběry z přípravy pořadu, na kterých jde vidět, jak se Kramár dotýká pozadí zády otočené maskérky. Hercovo chování začalo po vlně kritiky prošetřovat vedení televize. Kramár, který účinkuje i v pořadu České televize Zázraky přírody, kritiku i omluvu odmítá.