Koronahru hráli i poslanci. Nově se přizpůsobila britské mutaci

„Jsme rádi za ohlas, se kterým se naše hra setkala. Bohužel realita pro nás připravila nepříjemné překvapení v podobě velmi agresivního nástupu britské mutace viru, s jehož rychlostí naše hra v předchozí verzi nepočítala,“ popisuje důvod změny jeden z tvůrců Koronahry Michal Beneš. „Tato událost takříkajíc přepsala pravidla hry. Chceme dát veřejnosti možnost vyzkoušet si řešení této nové situace.“

Nově dostal hráč například možnost testovat zaměstnance nebo omezovat průmyslové výroby. Dva faktory, které jsou v současné době často skloňovány v souvislosti se snahou co nejvíce zbrzdit rychlé šíření viru. Hráč si tak může na vlastní kůži zkusit, jak by jeho teorie zabraly v praxi.

Udělaly to tak již desítky tisíc lidí. „Naše hra má výhodu, že poskytuje sice velmi zjednodušený, ale komplexní model situace v relativně intuitivní podobě,“ vysvětluje Beneš. Dosud zaznamenali přibližně 70 tisíc dohrání do konce. Do tohoto čísla se nepočítají pokusy, které byly ukončeny před létem 2021, tedy před závěrem simulace.

Původně chtěli tvůrci hru uzpůsobit i zahraniční hráčské komunitě, kvůli britské mutaci viru ale od toho nakonec museli dočasně ustoupit. „Zatím jsme hru mezinárodně nepropagovali. Mutace nám trochu zamíchala kartami. Ta původní verze v tomhle zastarala a musíme připravit novou,“ vysvětlil Seznam Zprávám Beneš.

Celkově hra předčila očekávání svých autorů. „Ano, projekt naplnil cíle ještě lépe, než jsme doufali. Hra působí na dvou úrovních. Jednak rozpoutává diskuzi v širší veřejnosti a jednak – což se ukázalo být důležité – se stala populární mezi poslanci a stranickými experty. Máme zprávy z první ruky, že hra pomohla poslancům a senátorům pochopit vážnost současné situace, což například napomohlo schválení nouzového stavu,“ říká Beneš.

Po aktualizaci je hra o něco vážnější. „Nová verze nebo spíš ‚scénář‘ s britskou mutací je o něco méně ‚hra‘ v tom smyslu, že už není tak zábavná jako předchozí verze. Jedná se do určité míry o varování před rychlostí a agresivitou nové mutace, která se v únoru šířila rychlostí kolem R=1,4, přestože zavedená opatření byla velmi efektivní proti staré variantě viru (R=0,8),“ upozorňuje Beneš na novou hrozbu.

Svoji původní myšlenku však projekt neopouští. „Hru vnímáme jako jednoduchý nástroj velmi přibližného modelování různých situací, který umožňuje získat lepší intuici ohledně dopadu různých opatření,“ říká hlavní programátor hry Jan Walter. „Možnost přímo vidět, jak se bude chovat počet nemocných při například tři týdny trvajících opatřeních držících R těsně pod 1 a do jak těžké situace nás může tento postup dostat, považujeme za důležitou pro vytvoření představy a další možnost plánovat,“ dodává.

Hráči trochu překvapivě nejčastěji používají restriktivnější herní strategii, než je ta vládní. „Hráči se snažili hru držet pod 10 tisíc mrtvých za cenu o něco větších nákladů. Toto je však strategie nepoučeného nového hráče. Šikovní hráči dokázali ušetřit životy i peníze,“ říká Beneš.

Detailně to vysvětluje vědec Jan Kulveit, který se na vývoji hry také podílel a interpretoval její dílčí výsledky. „Intuitivní a naprosto mylná představa řady lidí, včetně části lidí, kteří o věcech v Česku rozhodují, byla, že mezi ekonomickými ztrátami a zachráněnými životy existuje nějaká celkem přímá úměra. Tedy například mít ztráty kolem 1000 mrtvých je třeba dvakrát dražší než mít ztráty kolem 2000 mrtvých za měsíc,“ vysvětluje Kulveit časté dilema. „V tomto naivním modelu pak nízké ztráty znamenají, že opatření byla ‚moc přísná‘ a ‚moc drahá‘. V simulaci i v realitě to tak není.“

Jak ale dodává, stále je třeba mít na paměti důležitý fakt: „Pro jistotu upozorňuji, že podobná simulace je zjednodušený model, který může maximálně ilustrovat principy, cílem není mít nějaká ‚přesná čísla‘.“