Článek
Bylo zajímavé sledovat, jak se Řekové s nezvyklou situací poperou. Někteří zákaz zpočátku nebrali moc vážně, a tak se rozhodli, že nečekané volno využijí k výletům. Na ostrově Korfu, kde už přes dvacet let bydlím, se řečtí turisté sice moc neobjevovali, přece jen je to pro většinu trochu z ruky, ale pro družné ostrovany bylo skutečně těžké dodržovat vzdálenost mezi sebou.
A tak hned na druhý den poté, co byly uzavřeny kavárny, se lidé začali „hloučkovat“ před těmi, které vydávaly kávu s sebou. Skupinky mladých lidí s kelímky s kávou v jedné ruce a s neodmyslitelnou cigaretou v ruce druhé postávaly na sluníčku a vesele diskutovaly.
Good morning 🌞 my Twitter friends/Corfu/Island/Street photography/Taverna/Amazing lunch pic.twitter.com/2GpPmmh1XR
— Dr.MD.PAPAGALOS EVANGELOS (@PapagalosE) March 22, 2020
Situace se ale začala měnit každým dnem. I když na Korfu zatím nebyl prokázán jediný potvrzený případ COVID-19, informace o nákaze přicházející ze všech stran i zde sehrály svoji roli. Lidé začali udržovat odstupy v supermarketech a v bankách a někteří začali nosit roušky, které zde ale taktéž nejsou k dostání a ani nejsou zatím povinné. Ti, kteří je mají, ale nosí často roušky jen na puse a nezakrývají jimi nos, jiní zase mají roušku nasazenou v autě nebo při ranním běhu. Dětem rodiče zakázali vycházení ven, protože většina z nich žije se svými starými rodiči, a o ně se bojí nejvíce.
Pravoslavná církev koronavirus dlouho ignorovala a dál sloužila svaté přijímání, což v jejich případě znamená na stříbrnou či zlatou lžičku položit chléb, namočit do kalicha s vínem a vložit věřícím do úst. Tu samou lžičku tedy olizuje celý dav. Byli za to velmi kritizováni občany Řecka i vládou, ale pravoslavní biskupové tvrdili, že po 2000 let nikdo nezemřel na nákazu skrze krev Kristovu, a ne vše se dá vědecky vysvětlit. Obdivuhodná je v tomto případě jejich neochvějná víra, ale ani ta nakonec nezabránila vládě, aby kostely prostě a jednoduše zavřela na dobu neurčitou.
Postupně byly také uzavřeny hranice s Albánií a Severní Makedonií a zrušena většina mezinárodních letů. Aby zamezila lidem ve „výletování“, zakázala vláda až do konce dubna pronajímat jakákoliv sezonní ubytování a na ostrovy už pouští jen ty, kteří zde mají trvalý pobyt. Dokonce ani soukromé lodě nesmějí na moře, snad aby nekotvily v cizích přístavech.
Od pondělního rána už je zakázáno vycházení. Výjimky mají jen ti, kteří jdou do práce, nakupovat, k lékaři či mají nějakou neodkladnou práci. Procházka nebo vycházka za účelem sportu je povolena. Policie skutečně kontroluje potvrzené SMS zprávy nebo podepsané dokumenty, které potvrzují vycházku. Kdo nebude mít důvod být venku, může být pokutován 150 eury. Prý se podobně žilo i za časů vojenské junty.
A tak je ostrov, který se právě připravoval na obrovský nájezd turistů na největší svátky v roce – Velikonoce - pustý a prázdný tak, jak ho nikdo zdejší nezažil už celé desítky let.
I když je koronakrize nejčastěji diskutovaným tématem snad všech ostrovanů, zatím není vidět žádná panika. Supermarkety jsou dobře zásobené a ani se nezdá, že by lidé hystericky skupovali mouku či těstoviny. Samozřejmě je těžké si představit, jak by místní nemocnice s velmi omezenými prostředky zvládla nápor nakažených. A co teprve mají říkat ti, kteří žijí na menších ostrovech, kde žádná nemocnice není?
V tuto chvíli panuje, celkem pochopitelně, obava o letní sezonu. Většina lidí vydělává peníze pouze čtyři až pět měsíců v roce a je na cestovním ruchu zcela závislá.
A tak nezbývá než věřit, že se vše k dobrému obrátí. K tomu by měl přispět i svatý Spyridon. Kostely jsou sice zavřené, jen ten zasvěcený patronu ostrova, svatému Spyridonovi, je otevřen od 10.00 do 17.00 hodin, aby si lidé mohli zapálit svíčku. U vchodu je připravena lahev s čistým lihem a prosba, aby si lidé před vstupem dezinfikovali ruce. Svatý Spyridon je na Korfu zásadní postavou a místní lidé věří, že ostrov zachránil v roce 1673 nejen od moru, ale později také dvakrát od tureckého nájezdu. Proto doufají, že ani tentokrát je nenechá ve štychu.
A kdyby i tato poslední záchrana selhala, pak jsou ostrované ochotni přejít do nejúspornějšího módu zvaného „psomaki, ladaki ke krasaki“, což znamená chlebík, olejík (rozuměj olivový) a víno. To všechno je většina obyvatelstva schopna vyprodukovat sama a tato trojice ji vždycky v těžkých dobách zachránila. Proto je zachrání i v časech zlé korony.