Článek
Počet nově narozených korálů na australském Velkém bariérovém útesu klesl loni o 89 procent ve srovnání s průměrem z doby, která předcházela nedávným katastrofálním epizodám blednutí korálových kolonií. Podle zpravodajského serveru BBC News to uvedli vědci. Blednutím korálů, které signalizuje jejich postupný úhyn, byly v letech 2016 a 2017 zasaženy dvě třetiny útesu. Nyní je podle vědců patrné, že události ze zmíněného období poznamenaly i schopnost korálů se rozmnožovat.
„Mrtví koráli nemají děti,” podotkl vedoucí studie zabývající se stavem a regenerací Velkého bariérového útesu Terry Hughes z univerzity Jamese Cooka v australském státě Queensland. Vědci viní z blednutí korálů zvyšující se teplotu mořské vody, ať už v důsledku klimatického jevu El Niňo, či globálního oteplování planety způsobeného lidskou činností.
Barvu útesu dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody a díky nimž korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou.
Vědci v loňském roce provedli rozsáhlý výzkum, při němž zjišťovali, kolik dospělých korálů útesu přežilo nedávné závažné epizody blednutí a kolik nových korálů se od té doby objevilo. „Po celé délce Velkého bariérového útesu jsme zaznamenali téměř devadesátiprocentní pokles přírůstku nových korálů ve srovnání s historickou úrovní,“ řekl serveru BBC News spoluautor studie zveřejněné v časopise Nature Andrew Baird.
Podle Bairda se jedná o „zcela mimořádný“ jev, který vědci nečekali. Koráli mají totiž silnou schopnost regenerovat. „Pravděpodobně jde o první problém s obnovou růstu v masovém měřítku,“ konstatoval Baird.
Experti rovněž zaregistrovali změny ohledně druhů nově narozených korálů. Na zdravých částech Velkého bariérového útesu obvykle převládali koráli z řádu větevníků (Acropora), kteří tvoří přirozené životní prostředí pro tisíce dalších živočišných a rostlinných druhů. U nich byl úbytek nově narozených zástupců největší, a sice 93 procent.
Pokud nenastanou žádné další případy blednutí korálů, mohla by se podle vědců během pěti až deseti let schopnost obnovy korálů vrátit na dřívější úroveň. Profesor Baird o tom ale silně pochybuje. „Nyní jsme se dostali do situace, kdy dílčí řešení jsou prakticky bezpředmětná. Jediné, na čem teď záleží, jsou kroky vedoucí k zastavení klimatických změn,“ uvedl.
Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než 2 000 kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků.
